Archiv: Věda a technika | Informační technologie

1. března se tedy dočkali i Češi. Čeho? Přece Windows Vista v české verzi, nejnovějšího operačního systému z dílny Microsoftu. Už také zazněly hlasy, že - ať se to odpůrcům Microsoftu líbí nebo ne - Vista se stane symbolem IT světa v příštích několika letech. Podle generálního ředitele české pobočky Microsoftu Michala Čupy prý bude mít Vistu do dvou let polovina počítačů v Česku. Na české verzi se podílel i Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR (viz. Kaleidoskop 27.5. 2006 - Záludnosti české gramatiky už řeší počítačový program). Systém přináší

Počet využívaných pevných telefonních linek v tuzemsku se loni snížil zhruba o půl milionu na 2,4 milionu. Jejich pokračující pokles je způsoben odlivem uživatelů směrem k mobilním službám, uvedl mluvčí dominantního provozovatele pevných sítí O2 Martin Žabka. Česká republika zažila výrazný nárůst počtu telefonních linek v druhé polovině 90. let minulého století, kdy musel Český Telecom, nyní Telefónica O2, každoročně plnit přísná kritéria počtu nově zřízených telefonů a modernizace sítě. V roce 2000 se nárůst zastavil na zhruba 3,8 milionu linek a v dalších letech jejich počet začal klesat. V současnosti již spíše dominují mobilní telefonní služby. V tuzemsku je 12,3 milionu mobilních telefonů, což představuje přes 120 telefonních čísel na 100 lidí.

Při jednání o nákupu švédských stíhacích letounů Gripen se uplácelo, myslí si to Lidové noviny. Komentátor ale dodává, že před soudem by toto tvrzení asi neobstálo.

Začátkem ledna otevřela firma Microsoft v Praze evropské Centrum mobilních technologií. Slovo evropské by se ale dalo nahradit slovem světové, protože jde zatím o jediné centrum na podporu mobilních telefonů tohoto softwarového kolosu na světě. A Microsoft se netají úmyslem přitáhnout do českého hlavního města špičkové experty z oblasti IT. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Zřízení židovského ghetta v Terezíně, založení Tělocvičené jednoty Pražské, narození sochaře Bohumila Kafky nebo připojení tehdejšího Československa k internetu - to jsou jen některá z témat, která pro dnešní Kalendárium vybrala Martina Lustigová.

Telekomunikační společnost Telefónica O2 od čtvrtka zavedla možnost platit ve zhruba čtvrtině telefonních budek za hovory, SMS a e-maily v eurech. ČTK to řekl mluvčí Martin Žabka. Vybraných 6200 telefonních automatů po celé ČR začne přijímat mince od deseti eurocentů do dvou eur. Budky bude firma postupně označovat štítky se zobrazením konkrétního seznamu mincí, které je možné použít. Novou službu chce firma nabídnout jak návštěvníkům ze zahraničí, tak českým občanům, kterým zbyly doma drobné euro mince a nemají pro ně jiné využití.

Automaty budou fungovat tak, že po vhození euro mincí do automatu se zákazníkovi zobrazí na displeji výše kreditu v Kč. Pokud zákazník s kreditem nesouhlasí, může zavěsit a přístroj mu neprovolanou minci nebo mince vrátí. V případě, že kredit po vhození euro mince nestačí k uskutečnění hovoru, nebo pokud se blíží vyčerpání kreditu, může volající doplnit kredit buď opět v eurech, nebo také v korunách. Obě měny lze tedy libovolně střídat.

Společnost v současnosti provozuje kolem 25.000 telefonních automatů. Jejich provoz je kvůli vysokému rozšíření mobilních telefonů dlouhodobě ztrátový.

Komentátor Lidových novin soudí, že by stálo za to ´vyhandlovat´ něco za americkou radarovou základnu v Česku. Polsko, kde by měla být raketová část základny, je sice podle autora jeden z nejvěrnějších spojenců Američanů, "ale ani ten nejvěrnější spojenec nedělá nic zadarmo".

Možnost, že se návrhy ČSSD a KSČM o referendu setkají v parlamentu s úspěchem, je podle Lidových novin velmi malá. Levice podle listu nijak nepopírá, že zákon o referendu, který chce předložit sněmovně, by občané měli poprvé využít při hlasování o radarové stanici Spojených států na území Česka.

MobilKom plánuje zahájení komerčního provozu čtvrtého mobilního operátora v Česku na druhou polovinu roku. V první fázi by mělo jít o vysokorychlostní mobilní připojení k internetu, po několika měsících bude následovat nabídka hlasových služeb. Konkurovat chce především cenou. Náklady na vybudování nového operátora se pohybují kolem jedné miliardy korun. Uvedl to týdeník Euro v pondělním vydání. Zdroje týdeníku potvrdily, že MobilKom chce na své služby nasadit agresivní cenovou strategii. Například vysokorychlostní připojení k internetu by mělo stát polovinu toho, co platí zákazníci Telefóniky O2 za srovnatelné CDMA připojení. Tedy v současnosti 830 korun s daní.

MobilKom nebude takzvaným virtuálním operátorem, ale bude mít vlastní síť základnových stanic BTS ve standardu CDMA. Ten nyní využívá jen firma Telefónica O2 pro vysokorychlostní bezdrátové připojení k internetu, pro hlasové služby tedy nikdo. Penta se rozhodla pro CDMA kvůli licenci, ekonomice celého projektu a rychlosti výstavby sítě. "Máme spočítáno, že pro pokrytí území celé ČR budeme muset postavit pouze asi 350 vysílačů. Další se budou doplňovat podle aktuálních potřeb a zájmu o služby. Zároveň přepokládáme, že zhruba 80 procent všech základnových stanic budeme moci umístit na již existující stožáry," řekla Euru mluvčí Penty Jitka Studničková.

Pro CDMA pásmo se licence nemusí dražit, jako tomu bylo v GSM tendrech ve druhé polovině 90. let nebo loni na Slovensku; postačí základní licence a získání kmitočtů od Českého telekomunikačního úřadu. Technologie CDMA nabízí efektivnější šíření signálu než GSM a během mnohem kratší doby lze dosáhnout plného pokrytí. Za novým operátorem stojí investiční společnost Penta.

Protiraketový radar, který by Američané chtěli umístit do některého z vojenských újezdů na českém území, by neměl mít negativní vliv na lidi nebo mobily; v okruhu asi deseti kilometrů od něj bude muset být bezletová zóna. ČTK to řekl armádní expert Michal Zdobinský. Podle něj by patrně šlo o pozemní radar nové generace GBR-P, špičkové zařízení, které se nyní testuje na Marshallových ostrovech. Podobný mobilní radar SBR je nyní také zkoušen na moři, dodal.

Víceúčelový radar, o jehož umístění v Česku Američané v pátek oficiálně požádali, bude schopen sledovat případnou vypálenou nepřátelskou střelu a odlišit ji od falešné rakety. Pokud střelu zaregistruje a rozpozná, dá signál k vypálení takzvané antirakety. Ta by podle všeho měla odstartovat v Polsku, o němž Spojené státy uvažují jako o stanovišti druhé části základny. "Radar by byl klíčovou součástí celého senzorového systému," uvedl Zdobinský.

Radar, který by obsluhovalo kolem 200 lidí, by měl být schopen vysledovat dění na obloze až 5000 kilometrů daleko. Plocha jeho zářičů by měla být 250 až 300 metrů čtverečních. Mobily nebo televizní přijímače by mohl ovlivňovat v zóně vzdálené kolem osmi až 14 kilometrů, říká expert. Vzhledem k tomu, že by byl patrně vybudován uprostřed vojenského újezdu, civilní zařízení by nenarušoval, řekl odborník. V úvahu pro stavbu radaru připadá vojenský prostor v Libavé na Olomoucku nebo v Jincích na Příbramsku. Podle Zdobinského existuje ještě další typ radarového systému, který je umístěn v Británii, Grónsku, USA a Japonsku. Jsou to radary včasné výstrahy. Ty jsou schopny zjistit, když je případná raketa odpálena. Radar na českém území by měl být podle experta výkonnější a víceúčelový, má být schopen raketu sledovat v delší fázi.

"Trosky raket vypálených na USA by spadly do severního Atlantiku nebo Severního ledového oceánu. Na evropskou pevninu by dopadly pouze trosky rakety, která by byla z území Blízkého a Středního východu vypálena právě na Evropu. V každém případě by k sestřelení došlo ve výškovém rozpětí od 150 až do 1000 kilometrů nad zemským povrchem a náraz by oba projektily rozdrtil na drobné kousky," uvedlo ministerstvo. I kdyby obranná raketa tu útočnou zasáhla na spodní hranici výškového rozpětí, většina padajících trosek by prý shořela v atmosféře ještě před dopadem.