Protiraketový radar, který by Američané chtěli umístit do některého z
vojenských újezdů na českém území, by neměl mít negativní vliv na lidi
nebo mobily; v okruhu asi deseti kilometrů od něj bude muset být
bezletová zóna. ČTK to řekl armádní expert Michal Zdobinský. Podle něj
by patrně šlo o pozemní radar nové generace GBR-P, špičkové zařízení,
které se nyní testuje na Marshallových ostrovech. Podobný mobilní radar
SBR je nyní také zkoušen na moři, dodal.
Víceúčelový radar, o jehož umístění v Česku Američané v pátek oficiálně
požádali, bude schopen sledovat případnou vypálenou nepřátelskou střelu
a odlišit ji od falešné rakety. Pokud střelu zaregistruje a rozpozná,
dá signál k vypálení takzvané antirakety. Ta by podle všeho měla
odstartovat v Polsku, o němž Spojené státy uvažují jako o stanovišti
druhé části základny. "Radar by byl klíčovou součástí celého
senzorového systému," uvedl Zdobinský.
Radar, který by obsluhovalo kolem 200 lidí, by měl být schopen
vysledovat dění na obloze až 5000 kilometrů daleko. Plocha jeho zářičů
by měla být 250 až 300 metrů čtverečních. Mobily nebo televizní
přijímače by mohl ovlivňovat v zóně vzdálené kolem osmi až 14
kilometrů, říká expert. Vzhledem k tomu, že by byl patrně vybudován
uprostřed vojenského újezdu, civilní zařízení by nenarušoval, řekl
odborník. V úvahu pro stavbu radaru připadá vojenský prostor v Libavé
na Olomoucku nebo v Jincích na Příbramsku. Podle Zdobinského existuje
ještě další typ radarového systému, který je umístěn v Británii,
Grónsku, USA a Japonsku. Jsou to radary včasné výstrahy. Ty jsou
schopny zjistit, když je případná raketa odpálena. Radar na českém
území by měl být podle experta výkonnější a víceúčelový, má být schopen
raketu sledovat v delší fázi.
"Trosky raket vypálených na USA by spadly do severního Atlantiku nebo
Severního ledového oceánu. Na evropskou pevninu by dopadly pouze trosky
rakety, která by byla z území Blízkého a Středního východu vypálena
právě na Evropu. V každém případě by k sestřelení došlo ve výškovém
rozpětí od 150 až do 1000 kilometrů nad zemským povrchem a náraz by oba
projektily rozdrtil na drobné kousky," uvedlo ministerstvo. I kdyby
obranná raketa tu útočnou zasáhla na spodní hranici výškového rozpětí,
většina padajících trosek by prý shořela v atmosféře ještě před
dopadem.