Archiv: Společnost | Menšiny


Vítězným filmem letošního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět se stal snímek Kamenné srdce o afghánském uprchlíkovi ve Francii. Cenu za nejlepší režii má film Odložený případ tvůrce Madse Brüggera o tragické smrti generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda. Nejlepším českým dokumentem je Dobrá smrt režiséra Tomáše Krupy o nemocné ženě, která se rozhodla pro asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku. ČTK o tom informovala mluvčí festivalu Gabriela Gálová. Přehlídka v Praze končí, přesouvá se do dalších 35 měst v Česku a také do Bruselu.

Pro jedenadvacátý ročník zvolili pořadatelé téma Bezpečná blízkost. Snímky se týkaly určení identity, a to u jednotlivce i skupiny. V programu bylo 117 dokumentů z 51 zemí. Vítězný film Kamenné srdce režisérů Claire Billetové a Oliviera Jobarda zaznamenává příběh afghánského uprchlíka, který po osmi letech získal azyl ve Francii. Podmínky ale nemá ideální a také roste nedorozumění se zbytkem rodiny, která zůstala ve vlasti. Podle poroty plynutí a tempo snímku udržují diváka soustředěného od začátku do konce.

Zvláštní cena hlavní poroty připadla scénickému experimentu Rekonstrukce Utøyi, který se pokouší zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011. Snímek ocenila i regionální porota. Studentská porota vybrala nizozemský film #FollowMe, v němž se reportér snaží získat co nejvíc sledujících na instagramu a prozkoumává způsoby, jak se toho dá docílit. Odhaluje systém podvádění s falešnými profily a internetovými roboty.

Hospodářská komora odmítá záměr mzdově zvýhodňovat pracovníky z Ukrajiny. Novinářům to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Záměr podle něj odporuje principu rovných podmínek. Podle odborového předáka Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků. V návrhu na zvýšení ročních kvót pro režim zrychleného přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny se podle komory objevil návrh, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích. Podle návrhu měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi. "Považuji to za tlak odborářů," dodal Dlouhý.

"Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Například stavební a provozní elektrikář má zaručený příjem v 5. platové třídě 19.850 Kč, ukrajinský pracovník by měl ale podle komory nárok pobírat nejméně 23.820 Kč, tedy 1,2 násobek zaručené mzdy. Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje na to, že trh práce se nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Firmám chybí reálně už 440.000 zaměstnanců.

Antisemitismus vyrůstá z podloží, které je neslučitelné s demokracií, emancipací lidí a tolerancí obecně, s principem osobní svobody a také zodpovědnosti. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) to řekl na vzpomínkovém setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti v Senátu. Podle Kubery antisemitismus narůstá po celé Evropě, přestože se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holokaustu často za přítomnosti čelných představitelů evropských států. Problémem není podle něj pouze nenávist k Židům, ale také k Romům. "I oni jsou stále vystaveni společenské šikaně," doplnil. To připomněla i psycholožka a zástupkyně romské menšiny Monika Mihalíčková.

Na setkání promluvil i bývalý vězeň Jiří Fišer, který byl s rodinou transportován do osvětimského tábora v květnu 1944. Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný. "Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byli děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměli rozum," řekl. Eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že z průzkumů Agentury EU pro základní práva vyplývá, že pro 85 procent židovských občanů je největší životní starostí strach o bezpečnost. Zmínila také, že 40 procent respondentů uvedlo, že dětem doporučilo, aby se odstěhovali z Evropy. Podle Jourové je něco takového ostudou Evropy.