Archiv: Společnost | Krimi


Silné emoce provázely sobotní besedu ve Varnsdorfu na Děčínsku, kterou k vyhrocené situaci ve městě svolala tamní radnice. Hlavním požadavkem, který zazněl, bylo posílení městské a státní policie. Lidé ale také kritizovali práci radnice. Vedení města vytýkali, že problémy s nepřizpůsobivými Romy dlouho neřešila a zavírala před tím oči. Z pléna se ozývaly i výzvy k odstoupení starosty Martina Louky. Ten o tom ale neuvažuje. ČTK to řekl bezprostředně po skončení besedy, která v místním kině trvala více než dvě hodiny. Lidé ve Varnsdorfu mají s Romy, jichž ve městě každým dnem přibývá, špatné zkušenosti. Dřív to bylo podle místních jen o prostituci a krádežích, v poslední době ale prudce roste agresivní kriminalita. Útoky a napadení jsou ve městě na denním pořádku. "Bojíme se pustit děti ven, důchodci se bojí vyjít z bytu. Bojíme se všichni a člověk aby se bál i ozvat," řekla k situaci ve městě Jitka Pagáčová.

Napětí mezi starousedlíky a Romy nejen ve Varnsdorfu, ale i v sousedním Rumburku a Šluknově se stupňuje už delší dobu. Eskalovalo však v posledních měsících. Do měst přicházejí stále noví a nové Romové. Podle místních realitní kanceláře kupují především ve středních Čechách byty i s nepřizpůsobivými, které pak odstěhují na sever, opravené byty se ziskem prodají. Na sestěhování sociálně slabých založila svou živnost řada místních podnikatelů, kteří si pořídili ubytovny a od státu a měst inkasují nemalé příspěvky na sociální bydlení.

Věci veřejné budou o víkendu rozhodovat o tom, zda se v sněmovním hlasování vysloví pro vydání předsedy svého poslaneckého klubu Víta Bárty k trestnímu stíhání. Bártu chce policie vyšetřovat kvůli podezření z údajného uplácení bývalých stranických kolegů. Sám Bárta chce, aby ho poslanci vydali, aby se mohl očistit. Poslanecký klub nejmenší vládní strany se sejde na víkendovém výjezdním zasedání v Hradci Králové. Sněmovní mandátový a imunitní výbor ve čtvrtek doporučil sněmovně, aby Bártu ke stíhání vydala. Spolu s ním by měla vydat i bývalého poslance VV Jaroslava Škárku. Právě jeho se prý Bárta pokusil uplatit. Škárka ovšem část peněz, které mu Bárta předal, utratil. Úplatek navíc podle policie oznámil pozdě. Kromě Škárky se prý Bárta pokusil uplatit také další bývalou členku VV Kristýnu Kočí půl milionem korun, které Kočí uložila do schránky u své právničky. Bárta od počátku tvrdí, že šlo o půjčky. Bártovo vydání nebude jediným tématem, kterým se bude poslanecký klub na svém víkendovém výjezdním zasedání zabývat. Na programu bude také aktuální politická situace. Řešit samozřejmě budeme daňovou reformu. Řeč přijde i na problematiku stravenek pro zaměstnance. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce zrušit jejich daňové zvýhodnění, VV jsou proti. Dalším tématem, které v uplynulých týdnech hýbalo českou politickou scénou, je působení předsedy konzervativního sdružení D.O.S.T. na ministerstvu školství, kterému vládne člen VV Josef Dobeš. Proti kontroverznímu úředníkovi Bátorovi se stavěli zejména členové TOP 09, její ministři kvůli jeho setrvání ve funkci dokonce odmítají chodit na jednání vlády. Posílají za sebe své náměstky. Dobeš Bátoru odmítá odvolat. Úředníkovi kritici poukazují na to, že Bátora v minulých týdnech ostře kritizoval například amerického velvyslance v Praze za jeho podporu pražskému pochodu homosexuálů. Nepříznivě se vyjádřil i o předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi.

Starosta Nového Boru Jaromír Dvořák žádá kvůli problémům s Romy premiéra Petra Nečase (ODS) o trvalé zajištění bezpečnosti v ulicích měst a kroky, které razantním způsobem ovlivní chování nepřizpůsobivých občanů. Vyslání policejních posil na sever Čech je chvályhodné, nicméně časově omezené, uvádí v otevřeném dopise premiérovi starosta. Volá po efektivních a dlouhodobých opatřeních, která zabrání tomu, aby se opakovaly brutální útoky Romů, které v minulých týdnech vyděsily obyvatele Nového Boru či Rumburka. Napětí na severu Čech roste už delší dobu, počátkem srpna se ale situace vyhrotila. Nejdřív zaútočila skupina pěti Romů, z nichž dvěma ještě nebylo 18 let, mačetami na osazenstvo herny v Novém Boru na Českolipsku. Podle záznamů létaly vzduchem výroky na adresu "bílých hlav", z nichž tři oběti si z potyčky odnesly těžká zranění. Dva útočníky policie stále hledá. O 14 dnů později v Rumburku zaútočila skupina až 20 Romů na mnohem menší skupinku místních, z nichž jeden skončil po úderech teleskopickými obušky v nemocnici s řadou zlomenin. Tři pachatelé jsou obviněni z ublížení na zdraví s rasovým podtextem. Další čtyři Romové jsou kvůli bitce stíháni za ublížení na zdraví, tři z nich jsou mladiství. Napětí mezi majoritní společností a Romy po útocích dál roste. V ulicích měst na severu proto hlídkují posily, o jejichž nasazení rozhodl policejní ředitel. Do Nového Boru a na Šluknovsko vyslal 50 policistů z pražské pořádkové jednotky, na místě mají zůstat dva až tři týdny, a pak se rozhodne, co dál. Dvořák ale žádá trvalé řešení a především posílení hlídkové činnosti policie, kterou je kvůli omezeným financím a nedostatečným prostředkům na pohonné hmoty vidět stále méně. Dvořák v dopise premiérovi žádá větší pravomoci pro policisty při zásazích, ale i větší podporu veřejně prospěšných prací či zpřísnění podmínek pro poskytování sociálních dávek. Nelze podle něj ignorovat, že významná část romské mládeže považuje práci za trest, protože si už zvykla žít ze sociálních dávek a z drobných krádeží. Inspirací by podle něj měl být razantní postup vlády ve Velké Británii po nedávných nepokojích v Londýně.

Ve Šluknovském výběžku se konaly dvě demonstrace, kterými chtěli místní upozornit na problémy s kriminalitou. Ve Varnsdorfu se sešlo asi 200 lidí, v Rumburku asi 1500. Ve Varnsdorfu asi po půlhodině lidi popudil projev romského aktivisty a začali hlasitě dávat najevo svou nespokojenost. Vchod na radnici proto zahradili těžkooděnci, k násilnostem nedošlo, asi po hodině se dav rozešel. V Rumburku začal mítink v 17:00 a postupně se zde sešlo asi 1500 lidí. Zhruba po 15 minutách projevů se vydali na neohlášený pochod městem, který směřoval k takzvanému rumburskému trojúhelníku, což je skupina domů obývaných Romy. Místní politici se obávali hlavně demonstrace v Rumburku, kterou chtělo organizovat sdružení Občanský odpor, které má podle médií určité vazby na neonacisty. Přes facebook se na ní ohlásilo přes 1400 lidí. Přibližně stejný počet pak skutečně dorazil. Řada účastníků přišla v oblečení značek, které mají rádi pravicoví radikálové, většinu v publiku ale měli na pohled obyčejní lidé. Demonstraci nakonec oficiálně pořádala rumburská ČSSD, která si prostor zarezervovala dříve; prý aby mohla lépe zamezit střetům mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Její politici toho využili k propagaci, starostu Jaroslava Sykáčka ale náměstí vypískalo. Ve Varnsdorfu mítink radnice nepovolila, i když přislíbila toleranci pokojnému shromáždění. Jakmile se ale dostavil na scénu svolavatel Lukáš Kohout společně s jedním romským aktivistou, začal dav dávat hlasitě najevo svou nespokojenost. Vchod na radnici museli zablokovat těžkooděnci, k násilnostem nedošlo. Většinu davu tvořili místní, kteří na začátku mítinku zdůrazňovali, že jim nejde o nenávist k Romům, ale o snahu řešit kriminalitu.