Archiv: Společnost | Krimi


Sněmovna zamítla hlasy koalice a KSČM návrh ČSSD na zavedení institutu korunního svědka. Kritici se obávali například možného zneužívání. Vláda chystá vlastní úpravu. Nepůjde o korunního svědka, ale o zpřesnění institutu spolupracujícího obviněného. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) ji hodlá předložit na jaře. Institut korunního svědka měl zavést možnost beztrestnosti pro pachatele, který by pomohl rozbít zločineckou strukturu, byť se na její činnosti podílel. O přerušení stíhání měl podle předlohy rozhodovat státní zástupce s písemným souhlasem nejvyššího státního zástupce. Podmínkou by bylo to, že korunní svědek by objasnil zločin s nejnižší sazbou osm let vězení. Podle Martina Peciny (ČSSD) by institut měl odstrašující význam pro mafiánské skupiny. "Institut nelze zatratit, problémem je konkrétní legislativní podoba," řekl Pospíšil, který se obává jeho zneužívání. Vláda podle něho počítá se zpřesněním institutu spolupracujícího obviněného. Spolupachatel, který by přispěl k objasnění trestné činnosti, by byl beztrestný, nebo dostal nízkou sazbu. "O vyloučení z trestu nemůže rozhodovat nejvyšší státní zástupce, ale pouze soud. Musí být vždy vyslovena vina dotyčného," zdůraznil Pospíšil. V opačném případě by podle něho měla oběť trestného činu ztíženou možnost vymáhat materiální i nemateriální škodu. Návrh na zamítnutí podal Marek Benda (ODS). "To, co je nám předkládáno, není korunní svědek, ale beztrestný práskač," řekl. Pro zamítnutí hlasovalo 110 poslanců, proti jich bylo 42.

Desítky předních českých umělců a výtvarníků zprostředkují umění lidem ve věznicích. Do projektu s názvem Věznice: místo pro umění se zapojí například člen kapely Priessnitz a autor komiksu Jaromír Švejdík píšící pod pseudonymem Jaromír 99 nebo laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého Eva Koťátková a Michal Pěchouček. ČTK o tom informovala spoluautorka projektu Martina Reková. Podle ní má akce za cíl propojení dvou vzdálených světů - světa na svobodě a světa za mřížemi. Je rozdělena do dvou částí. První z nich odsouzeným umožňuje zapojit se přímo do procesu umělecké tvorby společně s jedním z umělců. Nově vzniklé autorská dvojice spolu budou komunikovat zejména prostřednictvím dopisů. Výtvarníci, kteří přislíbili svou účast, se pohybují mezi různými uměleckými směry a postupy. Vzniknout tak může malba, socha, graffiti, komiks, ale i konceptuální umění. Společná díla budou vystavena.

Druhá část projektu odsouzeným nabízí formou korespondenční hry získávat postupně informace o konkrétním uměleckém díle a o jeho autorovi. Na jejím konci budou mít možnost spatřit originály děl na vlastní oči, přímo ve věznici. Počítá se i s odborným výkladem kurátora. Mezi vybranými díly mohou být například obrazy od Emila Filly, Aléna Diviše, Vladimíra Boudníka nebo Josefa Čapka. Do netradičního uměleckého počinu se podle ní zapojí asi třicet současných výtvarníků a stejný počet odsouzených z celkem šesti věznic.

Premiér Petr Nečas (ODS) označil páteční zásah Vojenské policie v sídle České televize (ČT) za neadekvátní a použitou formu za nepřijatelnou. Rozhodnutí ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), který odpovědné představitele Vojenské policie dočasně postavil mimo službu, má za správné. ČTK to sdělil mluvčí vlády Jan Osúch. Nečas podle něj mluvil s Vondrou o prošetření celé věci ještě v pátek v pozdních večerních hodinách, dál chce vyčkat na výsledek vyšetřování celého zásahu.

Do sídla České televize (ČT) v Praze vtrhla v pátek večer asi desetičlenná skupina ozbrojených příslušníků Vojenské policie (VP), její členové pak na základě soudního příkazu téměř pět hodin prohledávali jednu z kanceláří. Pátrali po spisu pocházejícím z Vojenského zpravodajství, který měl redaktor Karel Rožánek a který se vztahuje ke kauze bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Odnesli si pytle se zabavenými dokumenty a technikou. Podle šéfredaktora zpravodajství ČT Karla Nováka však hledanou složku zřejmě nenašli. Vojenští policisté zabavili počítače tří lidí, jejich zápisky, kazety, vizitky, telefonní čísla. Právě v tom Novák spatřuje největší nebezpečí. Redaktoři televize totiž podle něho pracovali na kauzách, které se dotýkají bezpečnostních složek i ministerstva obrany. Podle mluvčího VP Jana Čermáka se policisté snažili "zajistit důkazy ve věci důvodného podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované informace".

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) postavil kvůli pátečnímu zásahu v budově České televize mimo službu šéfa Vojenské policie Vladimíra Ložka a další dva důstojníky, kteří byli přímo odpovědni za způsob provedení zásahu. Podle Vondry byl zákrok neadekvátní dané situaci. Všichni tři budou mimo službu až do vyšetření případu. Akci Vojenské policie tvrdě odsoudil úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něho jde o bezprecedentní útok na demokracii v českých mediích a o snahu média zastrašit. Poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS) přirovnal přítomnost ozbrojenců na chodbách ČT k vojenskému převratu.