Archiv: Společnost | Krimi


Protikorupční policie vyšetřuje rozsáhlý případ údajného praní špinavých peněz, pachatelé podle detektivů zlegalizovali a vyvedli z České republiky nejméně 5,3 miliardy korun pocházejících z trestné činnosti. ČTK to řekl mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. Policisté kvůli případu v pondělí po celý den prohledávali dům na pražské Národní třídě. Svědci na místě ČTK řekli, že policisté zadrželi a odvezli několik lidí. Takové množství peněz, které byly údajně takzvaně vyprány, podle Skřepka detektivové nepamatují. "Tato částka je v historii české policie ojedinělá," řekl ČTK mluvčí. K původu peněz i totožnosti možných pachatelů se odmítl vyjádřit. Akce, které se účastnilo několik desítek policistů včetně příslušníků zásahové jednotky, se zřejmě protáhne až do úterních ranních hodin.

V prohledávaném domě se nachází směnárna společnosti Aktiv Change. Jednateli firmy jsou podle obchodního rejstříku Brit Jason Lee Dupuy a Omar Mogheth. Dupuy drží ve firmě dvacetiprocentní podíl, vlastníkem zbylých 80 procent je Američan Thomas Vincent Smith. Dupuy podle obchodního rejstříku vlastní i společnost Pave, která se zabývá zprostředkováním obchodu. Vedle toho má také devadesátiprocentní podíl ve společnosti Link Residence, která se věnuje pronájmu bytových i nebytových prostor.

Takzvané praní špinavých peněz má od září ztěžovat zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Novela mimo jiné ukládá lidem povinnost identifikovat se při každé obchodní transakci převyšující částku 1000 eur (zhruba 25.000 korun). Podle dřívějších předpisů musely banky žádat o doklady jen u sum přesahujících 100.000 korun. Údaje o jménu klienta mají finanční instituce schraňovat pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné zpětně dohledat, kdo peníze poslal.

Vedení Vrchního soudu v Praze (VS) si stojí za morální a odbornou způsobilostí svých soudců. ČTK to řekl tiskový mluvčí VS Jan Fořt, který tak reagoval na výroky senátora Martina Mejstříka. Senátor v pátek řekl, že členství části soudců v předlistopadové komunistické straně se odráží v jejich verdiktech, a neměli by proto rozhodovat případy vztahující se k totalitní minulosti. Jako příklad uvedl právě pražský vrchní soud. Vedení soudu ale kritiku odmítlo. Soudci podle Fořta rozhodují nestranně a ne na přání politiků. Jako příklad údajného vlivu komunistické minulosti soudců na jejich rozhodování Mejstřík uvedl únorové rozhodnutí vrchního soudu, který označil za promlčený podíl někdejší komunistické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové na odsouzení političky Milady Horákové. Rozhodla o tom i soudkyně Jaroslava Maternová, která byla podle Mejstříka členkou KSČ v letech 1971 až 1989. Nejvyšší soud však verdikt zrušil a vrchní soud při zářijovém jednání uložil bývalé prokurátorce šest let ve vězení. Podle Fořta ale Mejstříkovy výroky připomínají 50. léta minulého století, protože začínají "zapadat do schémat určujících objekty nenávisti s možnou následující represí a ponížením". Podle mluvčího jde také o politický nátlak v rámci předvolebního boje. Fořt odmítl potvrdit či vyvrátit Mejstříkovy informace o bývalé politické příslušnosti soudců vrchního soudu.