Archiv: Společnost | Krimi


Sociální demokracie a současně i její předseda Jiří Paroubek zažalovali Policii České republiky a bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho. Viní je z protiprávního zásahu do volebního boje. Paroubek se ohrazuje proti údajným pomluvám vůči sobě a proti údajnému porušení svých práv zaručených ústavou. "Trestní oznámení, která jsme podali na pana Kubiceho, se dostávají pod koberec. Soudní žalobu bude muset někdo brát vážně," zdůvodnil její podání více než půldruhého roku po činu Paroubek. Kubice podle socialistů na základě nezpracovaných policejních stop obvinil ČSSD z prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Zpráva podle nich "hrubě ostouzela tehdejší nejsilnější vládní stranu a její představitele" zejména jejího předsedu. Postup policie byl podle ČSSD protiprávní. Socialisté tvrdí, že zákon nepřipouští, aby policie takovým způsobem nakládala s údaji, které shromáždí při vyšetřování. Porušila tak podle nich práva osob uvedených ve zprávě, která občanům zaručují Listina základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy včetně práva na ochranu rodinného a soukromého života.

"Já to považuji za pitoreskní a další důkaz toho, že Jiří Paroubek má i nadále mindrák z prohraných voleb, které si prohrál on sám, nikoliv pan Kubice," řekl v reakci na iniciativu ČSSD ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Kubice požádal sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost o slyšení a 29. května 2006 na zasedání jeho členům předložil k projednání písemný materiál nazvaný "Informace o prorůstání organizovaného zločinu a jeho propojení s některými politiky". Členům výboru Kubice údajně řekl, že tehdejší premiér Paroubek, ministerstvo vnitra a policejní prezident se pokoušejí ovlivňovat vyšetřování některých korupčních případů. Organizovaný zločin podle něj prorostl do státní správy, což prý potvrzovaly utajované dokumenty jeho útvaru. Přestože poslanci s Kubicem projednávali zprávu v utajovaném režimu, informace z ní se dostaly několik dní před parlamentními volbami do médií. ČSSD tvrdí, že ji tento únik poškodil, a o Kubiceho útvaru její představitelé hovořili jako o politické policii ODS. ÚOOZ i občanští demokraté to odmítali. Kromě trestních oznámení, které ČSSD podala, se sociálnědemokratičtí poslanci opakovaně pokoušeli prosadit ustavení sněmovní vyšetřovací komise, která by se případem zabývala, ale bezvýsledně. V souvislosti s kauzou Kubice dostal začátkem října Langer za to, že ještě jako poslanec umožnil únik části údajů ze zprávy, pokutu 9000 korun od Národního bezpečnostního úřadu. Zaplatil ji s tím, že s ní nesouhlasí. Totéž hrozí i poslanci Pavlu Severovi (KDU-ČSL). Společně s Kubicem se tehdejšího zasedání výboru účastnili také další členové vedení útvaru Hynek Vlas a Jaroslav Hruška. Inspekce ministra vnitra chtěla původně Kubiceho, Vlase a Hrušku obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Žalobce ale předloni v prosinci rozhodl, že je trestně stíhat nebude.

Nejvyšší soud (NS) s konečnou platností potvrdil tresty za fingované vymáhání údajně nedobytného státního dluhu ve výši 46 milionů korun z jihoamerické republiky Peru. Bývalý úředník ministerstva financí Karel Ponocný, jenž je podle dostupných informací na útěku, a podnikatel Anton Murárik mají strávit ve vězení sedm let.

Podle obžaloby Ponocný a Murárik po vzájemné dohodě zamlčeli náměstkovi ministra financí Ladislavu Zelinkovi podstatné informace o skutečném stavu údajného peruánského dluhu vůči Česku. Šestačtyřicetimilionovou pohledávku totiž nebylo třeba vymáhat, peníze ležely od 90. let na účtu v Československé obchodní bance (ČSOB). Přestože odsouzení podle obžaloby věděli, že jihoamerický stát už České republice nic nedluží, předstírali, že jde o nedobytné pohledávky. A Murárik Zelinkovi slíbil, že se pohledávky pokusí vyřídit s pomocí svého bratra a jeho firmy v Bolívii. Smlouva mezi bolivijskou firmou a ministerstvem financí byla uzavřena v září 2001. Murárik pak podle rozsudku před Zelinkou předstíral, že bolivijská firma vyvíjí slíbené aktivity, a tvrdil, že vymožení celého dluhu je nereálné a že Peru by možná dalo jen nějakou symbolickou částku. O pár měsíců později dal Ponocný jako šéf ministerského odboru pokyn ČSOB, aby 95 procent peněz z Peru, tedy zhruba 43 milionů korun, převedla na bankovní účet založený Murárikem. Většina peněz zmizela na kontech v zahraničí. Do státního rozpočtu putovalo jen zbylých pět procent, tedy asi 2,3 milionu korun.

Dva ze tří Poláků, kteří v Plzni v sobotu údajně hajlovali, obvinili policisté z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. S muži ve věku 22 a 21 let bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z ČR. Podle policejní mluvčí Jany Václavové jde o jediné dvě osoby obviněné v souvislosti se sobotním zakázaným pochodem neonacistů městem. "K žádným konfliktům ani střetům nedošlo a podařilo se udržet klid a pořádek na území města," uvedla mluvčí. Sobotní akci nyní v Plzni připomíná jen několik zabedněných výloh v centru. Kvůli možnému avizovanému příjezdu stovek neonacistů bylo do Plzně povoláno asi tisíc policistů. Extremistrů v sobotu nakonec přijely jen asi tři desítky. Zhruba desetičlenné skupině, která se sešla na náměstí Emila Škody, zabránila policie dojít k Velké synagoze, kde se shromáždilo zhruba 500 lidí na pietním aktu u příležitosti výročí prvního transportu plzeňských Židů do koncentračního tábora.

Mezi zhruba 30 až 40 přítomnými byl v Plzeni i ohlašovatel zakázaného pochodu Václav Bureš. Ten je připraven podat trestní oznámení na primátora Plzně kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele i správní žalobu, aby soud mohl přezkoumat rozhodnutí o zákazu pochodu. V Plzni se měla konat i protestní akce anarchistů, byla také zakázaná. Přesto se v Sadech Pětatřicátníků sešla přibližně stovka levicových radikálů. Dohlížel na ně asi dvojnásobný počet policistů.