Archiv: Společnost | Krimi


Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Češku Terezu Hlůškovou zadrženou loni v lednu na mezinárodním letišti v Láhauru s devíti kilogramy heroinu. Informovala o tom pákistánská televize Geo. Nyní 22letá Češka dostala kromě trestu odnětí svobody také pokutu 113.000 pákistánských rupií (asi 18.200 Kč). Soudního stání na místě sledovala zástupkyně českého velvyslanectví v Islámábádu. Právník Hlůškové podle agentury AP uvedl, že jeho klientka se proti rozsudku odvolá. Soudní proces se v Láhauru vlekl více než rok a provázely ho četné odklady. Případ pákistánská média po celý rok bedlivě sledovala a opakovaně Hlůškovou označovala za profesionální modelku.

Pákistánští celníci zadrželi dívku loni 10. ledna, údajně poté, co prošla přes dvě kontrolní stanoviště protidrogových jednotek cestou na let do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Odtud se chystala pokračovat do Irska. Devět kilogramů drogy našli celníci v jejím kufru. Podle pákistánského tisku osobám, které jsou usvědčeny z pašování více než deseti kilogramů drog, hrozí v Pákistánu doživotní vězení či trest smrti. Ten se ale podle dřívějších vyjádření české diplomacie zpravidla neuplatňuje vůči cizincům. Za pašování méně než deseti kilogramů narkotik je v zemi až desetiletý trest vězení. České konzulární statistiky uvádějí, že v loňském roce bylo v zahraničí ve vazbě či výkonu trestu 943 občanů České republiky, z toho 111 za drogové delikty.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni obvinila 188 lidí, o 63 méně než v roce 2017. Nejvíce stíhaných bylo stejně jako v předchozím roce v Praze, nejméně na Pardubicku a na Vysočině. Vyplývá to ze zprávy o činnosti GIBS za rok 2018. Do budoucna si inspekce kromě jiného klade za cíl snížit počet rozpracovaných případů. Nejčastěji byli lidé stíhání kvůli zneužití pravomoci úřední osoby. Trestných činů, kdy příslušníci bezpečnostních sborů použili nepřiměřené násilí při výkonu pravomoci, loni přibylo o 38 na 66 skutků. Obviněno ale bylo o osm lidí méně než předloni, a to 13. Z toho šlo o devět policistů a čtyři příslušníky vězeňské služby.

V loňském roce inspekce zadokumentovala 22 trestných činů, které vykazovaly znaky korupčního jednání. Obviněno bylo 15 osob, tedy o 11 méně než předloni. Nejčastěji šlo podle zprávy například o předávání informací za úplatu či protislužbu, neoprávněné lustrace v informačních systémech nebo ovlivňování řízení v nezákonný prospěch. V oblasti extremismu nebyl v roce 2018 obviněn nikdo, v souvislosti s drogami bylo zahájeno stíhání proti šesti osobám, kvůli domácímu násilí byli obviněni čtyři lidé. "V těchto případech se jedná zejména o selhání jednotlivců, které přímo nesouvisí s plněním služebních úkolů," píše se v dokumentu.

Kromě statistik kriminality se výroční zpráva věnuje také zkouškám spolehlivosti patřící mezi výjimečné kompetence GIBS, kterou nikdo jiný nemůže vykonávat. Při zkouškách se testuje odolnost příslušníků bezpečnostních sborů vůči protiprávnímu jednání. V českém právním řádu existuje tato možnost od roku 2009. Loni inspektoři dokončili 40 zkoušek, v pěti případech odhalili protiprávní jednání.

České soudy podle ministerstva spravedlnosti stále dostatečně neukládají peněžité tresty. Úřad proto připravil novely trestního zákoníku a trestního řádu, které mají ukládání této sankce podpořit. Návrh zákonné úpravy předložil počátkem března Legislativní radě vlády, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Peněžité tresty mají podle něj nahrazovat zejména krátkodobé tresty vězení, mohou ale pomoci i v boji se závažnou hospodářskou kriminalitou. Ministerstvo navrhuje, aby soudy nově po nezaplacení peněžité sankce přeměnily trest na trest vězení podle předem daného přepočtu. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na počátku loňského roku uvedl, že by se jedna denní sazba přepočítala na dva dny za mřížemi. Soudy by tak neměly teprve určovat, jaký bude náhradní trest odnětí svobody. Zároveň by již nemělo být možné změnit peněžitou sankci na jiný alternativní trest. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.

"Problematiku nízkého ukládání peněžitých trestů lze považovat za dlouhodobé a významné téma na poli českého trestního práva," uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Podle ministerstva uložily soudy předloni přes 8000 peněžitých trestů, což je 14,6 procenta z počtu odsouzených. Například v Německu však peněžité sankce tvoří 80 procent uložených trestů a v Maďarsku téměř polovinu.