Archiv: Příroda | Počasí


Zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích bylo v historickém porovnání velmi malé a jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou v podstatě zanedbatelné, řekl v projevu na setkání světových představitelů ke globálnímu oteplování prezident České republiky Václav Klaus. Konferenci, která se koná v New Yorku, organizuje generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podle Klause "hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním vychází výlučně z velmi spekulativních prognóz, nikoli z vědecky ověřené minulé zkušenosti a z rozpoznání jejích trendů a tendencí. V rozporu s mnoha sebevědomými a samoúčelnými výroky ohledně příčin probíhajících klimatických změn žádný vědecký konsenzus neexistuje."

Klaus v projevu doporučil, aby OSN zorganizovala dva paralelní mezivládní panely o klimatických změnách a publikovala dvě konkurenční zprávy. "Podmínkou jakékoli efektivní a racionální debaty je zbavit se jednostranného monopolu," řekl s tím, že nezbytným výchozím bodem by bylo poskytnutí stejné nebo alespoň srovnatelné finanční podpory oběma skupinám vědců. "Jako zodpovědný politik, jako ekonom, jako autor knihy o ekonomice klimatických změn, s vědomím všech dostupných dat a argumentů docházím k závěru, že je riziko velmi malé, že jsou náklady na to, jak se mu vyhnout, neúnosně vysoké a že je aplikace fundamentalisticky interpretovaného principu předběžné opatrnosti chybnou strategií," uvedl Klaus. V závěrečných doporučeních poté navrhl, aby si jednotlivé členské země OSN více vzájemně naslouchaly a učily se z chyb i úspěchů jiných.

Češi mají za sebou teplotně nadnormální léto s obvyklým přídělem srážek. Na rozdíl od loňského roku, kdy se typicky letní počasí protáhlo až do konce září, letos nastoupil podzim v souladu s kalendářním rokem. Meteorologové předpovídají, že se z posledních dnů babího léta budou lidé těšit už pouze o nadcházejícím víkendu. Chladnější začátek školního roku zřejmě ukončil téměř roční období, kdy teplotní průměry převyšovaly dlouhodobé normály.

"V červnu se průměrné měsíční teploty vzduchu na většině území Česka pohybovaly dva až tři stupně Celsia nad normálem. Měsíční srážkové úhrny byly normální, vyskytovaly se ale silné bouřky, které na některých místech způsobily lokální záplavy," popsal ČTK první letní měsíc meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu Luboš Moravčík. Teplejší než konec června byly jeho první dvě třetiny, kdy v Praze třikrát překročily teploty tropickou třicítku.

V červenci se průměrné měsíční teploty vzduchu pohybovaly jeden až dva stupně nad dlouhodobým normálem. Hlavně na začátku druhé poloviny měsíce Česko potrápily vysoké teploty, které se v odpoledních hodinách šplhaly vysoko nad 30 stupňů. V pražském Klementinu tak třikrát za sebou padl teplotní rekord.

Srpen byl opět teplejší, než je obvyklé pro druhou polovinu prázdnin, a to o jeden až dva stupně. Na konci měsíce se ovšem prudce ochladilo. Měsíční příděl srážek byl sice normální, ale kolem 20. srpna zasáhly Česko přívalové deště místy provázené silným větrem. Srážky konce prázdnin alespoň částečně vyrovnaly deficit vody v půdě, který vznikl už počátkem jara, přesto v některých lokalitách sucho panuje dosud.

Prezident Václav Klaus prý nehodlá na konferenci o globálním oteplování, která se uskuteční příští týden v New Yorku v předvečer zasedání Valného shromáždění OSN, hlásat extremistické názory. Naopak má v úmyslu vyzývat k "rozumu a serióznosti", napsal předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi. Expremiér jej minulý týden vyzval v otevřeném dopise, aby v New Yorku neprezentoval své soukromé názory na změny klimatu. "Budu varovat před nepromyšlenými kampaněmi a módními fámami. Zvláště proto, že z nich plynou opatření, která mohou fatálně poškodit lidskou svobodu a velmi výrazně ovlivnit světovou ekonomiku a zvláště chudé země," uvedl Klaus v dopise. Paroubek se obává, že Klausovy názory budou vykládány jako oficiální postoje České republiky.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se neobává toho, že by vystoupení prezidenta Václava Klause na konferenci ke změnám klimatu mohlo ohrozit šance Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. V rozhovoru pro rádio Impuls uvedl, že s Klausem, s nímž se v New Yorku ještě sejde, své postoje v zásadě sladili. Uvědomuje si současně, že Klaus bude mluvit v souladu se svými názory. Nepovažuji však za svůj úkol být cenzorem, dodal šéf české diplomacie s tím, že se nehodlá ke kritickým postojům některých politiků vyjadřovat. "Úkol ministra zahraničí je bránit zájem České republiky a také bránit hlavu státu. Není můj úkol kritizovat hlavu státu," uvedl Schwarzenberg. Ztráty hlasů ostrovních států kvůli Klausově prezentaci na téma klimatických změn na půdě OSN se naopak obává ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).

Zřejmě koncem září nebo v polovině října skončí v Národním parku Šumava těžba dřeva, které poškodila lednová větrná smršť. Dřevorubcům se již podařilo zpracovat přes 683.000 metrů krychlových polomů z celkem 839.000 m3 popadaných nebo zlámaných stromů. Do toho ale správci parku počítají 133.000 m3 dřeva, které nechají ležet. Zbývá tak vytěžit kolem 18.000 m3 dřevní hmoty, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Libor Hošek. "Rychlost, jakou jsou teď práce prováděny, je rapidně pomalejší, než když v lesích pracovala těžká technika. Vše se dělá ručně, týdně tak zvládneme 2000 až 3000 metrů krychlových dřeva," uvedl Hošek. Práci těžařům komplikuje deštivé počasí posledních dní. Problémy mají hlavně při přibližování rozřezaného dřeva.

V druhých zónách šumavské divočiny, tedy oblastech, kde se smí těžit, lesníci aplikovali na stromy speciální přípravky, takzvané biocidy, které mají zahubit kůrovce. Jejich použití povolila vláda. Látku nanesli asi na 130.000 m3 vyvráceného dřeva. Obávaného brouka chtějí správci šumavské divočiny zničit i pomocí biologického postřiku s takzvanou entomopatogenní houbou, která je přirozeným nepřítelem lýkožrouta. V půlce srpna látku rozstříkali z letadla do oblasti Kalamitní svážnice, kam se kvůli velkému množství polomů dá jen těžko dostat. Na jaře pak budou lesníci spolu s vědci z Jihočeské univerzity zjišťovat, zda se postřik ujal a houba se v daných lokalitách rozmnožila.