Archiv: Příroda | Počasí


Prezident Václav Klaus se domnívá, že Česká republika je nyní výrazně více připravena na povodně než dříve. Je to díky zkušenostem s povodněmi v letech 1997 a 2002. Prezident, který je třetím dnem na návštěvě Moravskoslezského kraje, to řekl novinářům v Ostravě. "Míra připravenosti na tyto povodně není absolutní a absolutní být nemůže, nicméně je výrazně větší, než byla tehdy, a já věřím, že se to pozitivně na té povodňové situaci projeví. To je můj jednoznačný pocit i z toho, co jsem viděl v podstatě zde v Ostravě," uvedl Klaus.

K činnosti vlády v době povodní se Klaus nechtěl vyjadřovat. Podle jeho mínění by bylo pošetilé se domnívat, že větší počet přeletů vrtulníku nad zatopeným územím snižuje výšku vody. "Povodně nezvládá vláda. Povodně do značné míry zvládá počasí samo a zvládají ho lidé na konkrétních místech," řekl prezident. Záplavy podle něj zvládají například lidé u řeky Odry, kteří stavějí protipovodňový zátaras a přečerpávají vodu, která se valí kanály.

Prezident řekl, že vývoj situace sleduje a dostává informace o povodňové situaci v zemi. Právě kvůli velké vodě se během své návštěvy oproti původnímu plánu zastavil ve středu na mostě v Ostravě-Koblově, kde byl i při obrovských záplavách v roce 1997. "Ze stejného místa jsem porovnával hladinu vody. Doufám, že se to ani zdaleka nedostane do proporcí, které jsme tady zažili," uvedl Klaus.

Protipovodňová opatření na celorepublikové úrovni zatím nejsou podle ústřední povodňové komise nutná. Podle ministra vnitra Františka Bublana situaci celkem dobře zvládají krajské krizové štáby. Situaci na jižní Moravě byl ministr osobně zkontrolovat a sledoval tam evakuaci lidí. Na většině území České republiky byli zatím evakuováni lidé v různých krajích v počtu zhruba desítek. Na Znojemsku ale své domovy musely opustit dva tisíce osob. Nejkritičtější je podle Bublana nyní situace na Vranovské přehradě, která se stala nezvladatelnou. Úroveň hladiny je tam na stupni pětisetleté vody.

Většina českých řek sice postupně klesá nebo stagnuje, místy ale prší, jinde se podle meteorologů může vydatný déšť opakovat. Zejéma v Jihomoravském a Zlínském kraji až do soboty hrozí extrémní povodně.

Kritická je situace na Dyji na Znojemsku, voda ve Vranovské přehradě sice již kulminovala, ale nikdo neví, co způsobí nový déšť. Stále stoupá Morava, v Uherském Hradišti byl vyhlášen stav nebezpečí, vážná je i situace mezi Hodonínem a Lanžhotem. Na jihu Čech bude vyhlášen stav nebezpečí; hladina Lužnice stále roste a zaplavuje části měst na Táborsku. V úseku od Kácova stále stoupá Sázava. Ústí nad Labem evakuovalo postižené občany a obyvatele Střekovského nábřeží, evakuaci zahájilo také Hřensko. Výroba ve Spolaně stojí.

Většina horních toků v republice kulminuje nebo jejich hladiny již mírně klesají. Dolní úseky řek Sázava, Lužnice, Labe a Morava však dále stoupají. Předpověděn byl déšť v noci na pátek v oblasti Šumavy, Českého Lesa, Krkonoš a Orlických hor, což zvýší průtoky v povodí horní Berounky, horní Vltavy, Otavy, Malše, Lužnice a v povodí horního Labe a Orlice. Výrazněji bude pršet ještě v pátek.

Stav nebezpečí platí kvůli povodním v celém Jihomoravském kraji. Přes bezpečnostní přeliv Vranovské přehrady začala přetékat voda v noci na čtvrtek. Znojmo ve čtvrtek večer na největší nápor velké vody stále čekalo; evakuováno bylo prozatím asi 2000 lidí.

Protipovodňová hráz na Dyji praskla v Hrušovanech nad Jevišovkou, i u obce Jevišovka, voda se rozlila do polí a niv. Nelze vyloučit, že bude nutné obyvatele obce evakuovat.

Rozbouřená Morava se vylila z koryta a teče do lužních lesů kolem národního památníku v Mikulčicích směrem na Lanžhot. Ohrožuje i Moravskou Novou Ves, Kostice, Tvrdonice a Týnec. Rozhodující pro vývoj situace bude stav přítoku Moravy - řeky Kyjovky. Zatím se drží v korytě.

Nejohroženějším městem Zlínského kraje je Uherské Hradiště. Tamní nemocnici muselo z preventivních důvodů opustit takřka 200 pacientů, odloženy byly plánované operace a kvůli hrozícímu zaplavení areálu byly ambulance a ordinace přestěhovány do vyšších pater. Problémy jsou ale také v lokalitě Zámoraví u Napajedel na Zlínsku či v Kroměříži. Nikde však voda ve větší míře nepoškodila obydlené části.

Evakuaci zdravotně a tělesně postižených občanů z nejvíce ohrožených oblastí zahájilo kolem poledne Ústí nad Labem, odpoledne pak byla nařízena i evakuace 250 lidí ze Střekovského nábřeží. Město nechalo před domy postavit hráz z pytlů pískem, ale ta by nemusela pod náporem vody vydržet.

Evakuuje se také v Hřensku na Děčínsku, Žalhosticích na Litoměřicku a připravují se další obce.

Na jihu Čech řeky kromě Lužnice postupně klesají. Na Jindřichohradecku a Táborsku bylo rozhdnuto o vyhlášení stavu nebezpečí. Lužnice má do pátku stoupnout o několik desítek centimetrů. Už nyní voda zaplavuje ulice ve Veselí nad Lužnicí a Soběslavi.

Sázava ve středních Čechách od Kácova stále stoupá, hladinu zvyšuje upouštění nádrže Želivka. Hasiči ve středu večer evakuovali část klientů ústavu sociální péče v Samopších a několik obyvatel Vlastějovic na Kutnohorsku. Domy museli opustit i někteří obyvatelé Zruče nad Sázavou a Mělníka.

V Praze trvá druhý stupeň povodňové aktivity. Průtok vody ve Vltavě se ale od rána zvýšil ze 1340 metrů krychlových za sekundu na 1430 a obyvatelé domů v lokalitě na Závisti na Zbraslavi museli opět opustit své domovy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka věří, že rozsah škod bude nižší než po minulých povodních a na jejich pokrytí stačí rezerva státního rozpočtu. Nízký rozsah škod odhadují i ekonomové.

Nejvyššího stupně povodňové aktivity před středečním polednem dosáhly hladiny českých a moravských řek na 69 místech, to bylo o 24 víc než ve středu ráno. Hladiny toků na středních a dolních úsecích stoupaly zejména v povodí Vltavy, Labe a Moravy. Zvýšil se i počet míst s druhým a prvním stupněm povodňové aktivity.

"Situace je zatím zvládána na úrovni povodňových komisí pověřených obcí a krajů," sdělilo ve středu ČTK ministerstvo životního prostředí, které kvůli povodním zřídilo stálou informační službu. Ve středu dopoledne Ústřední povodňová komise rozhodla, že opatření na centrální úrovni zatím nejsou nutná. Další vývoj bude záviset na množství srážek v příštích dnech, konstatuje povodňová služba ministerstva.

Ve čtvrtek se předpokládají srážkové úhrny dva až deset milimetrů za den v Česku, jeden až šest milimetrů za den na Moravě a ve Slezsku. Víc srážek bude na horách, mohou tam napršet až dva centimetry na metr čtvereční. Nejvíc zatím napršelo v jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině a na jižní Moravě, kde denní úhrny činily 15 milimetrů. V povodí horní Vltavy, Lužnice a Orlice napršelo za den až 25 milimetrů vody na metr čtvereční. Podle náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jana Kubáta bude záležet na tom, jak bude tát sníh v nadmořských výškách od 400 do 600 metrů nad mořem, níž už roztál. Roztávající sníh z hor pak ovlivní pouze lokální toky.