Archiv: Příroda | Ekologie


Čeští velvyslanci by měli komunikovat se zahraničními médii a pracovat na pozitivním vnímání České republiky. Na úvod každoroční porady českých velvyslanců v Praze to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). V projevu se dotkl také otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury. Premiér vybídl přítomné velvyslance, aby v cizině vyzdvihovali úspěšnost Česka. Země podle něj má obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. Česko podle něj roste a bohatne. Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl podle Babišových představ být součástí informací o činnosti velvyslanců.

Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova, uvedl premiér Babiš. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla dostat o 100 miliard korun méně než dosud. Za úspěšné Andrej Babiš označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. "Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali," uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. "Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost," varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii. Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z unie bez dohody.

Vyšší cena emisních povolenek zvyšuje náklady tuzemských energetických a průmyslových firem, které platí za jejich pořízení. Vyplývá to z jejich vyjádření ČTK. Podle analytiků systém povolenek konečně začíná fungovat a do budoucna může splnit účel za kterým byl zřízen - tj. přispět k odstavení nejšpinavějších zdrojů na trhu. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení. Aktuální cena povolenky činí podle údajů serveru Carbon Pulse přes 26,5 eur (685 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206 korun). Důvodem mimo jiné je zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR), jejímž cílem je korigovat množství povolenek na trhu.

Část povolenek přiděluje firmám zdarma stát. "Minulý rok byly emise českých podniků v ETS celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek," řekl ČTK vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora v podmínkách ČR růst cen povolenek zasáhl zejména uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje. Násobně vyšší výdaje s ohledem na růst cen povolenek letos očekává například skupina Třinecké železárny - Moravia Steel. V posledních dvou letech se přitom podle mluvčí Petry Mackové Juráskové přiblížily náklady na emisní povolenky ve firmách skupiny jedné miliardě korun. Ředitel Ocelářské unie Daniel Urban upozornil, že Evropa emituje pouze asi devět procent globálních emisí skleníkových plynů. "Dokud nebude podobný systém zaveden i v dalších zemích včetně Číny, Ameriky a Ruska, jedná se jen o idealistický projekt, který nakonec poškodí hlavně Evropany, kteří mohou přijít o velkou část svého průmyslu," dodal.