Archiv: Kultura | Výtvarné umění


Budyšínským rukopisem Kosmovy kroniky zahájilo Národní muzeum cyklus, při kterém postupně vystaví pět nejvýznamnějších rukopisných památek, které zachycují mytické období vlády prvních knížat z rodu Přemyslovců. Jsou to památky, o kterých všichni slyšeli ve škole, ale málokdo je viděl na vlastí oči, řekl na tiskové konferenci generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Rukopisy se budou po čtrnácti dnech střídat v bezpečnostní klimatizované vitríně umístěné ve výstavě Staré pověsti české. Po Kosmově kronice bude následovat Dalimilova kronika a kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína a Johanna Marignoly. Cyklus uzavřou Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Všechny tyto památky líčí události z předkřesťanské minulosti Čech, které však jejich autoři přetvářeli či doplňovali.

Původní rukopis Kosmovy kroniky, který vznikal v letech 1119 až 1125, se nedochoval. Podle pracovníků Národního muzea existuje 15 až 20 opisů z 12. až 16. století. Budyšínský rukopis, který pochází z přelomu 12. a 13. století, představuje zřejmě nejstarší zachovaný exemplář tohoto díla. Do Prahy se dostal z někdejší Německé demokratické republiky v 50. letech jako dar tehdejšímu prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Mnich Kosmas jako první stvořil ucelený obraz českých pověstí od příchodu Čechů do země, přes panování Kroka a jeho dcer, vyvolení knížete Přemysla, náznak dívčí války až k lucké válce.