Archiv: Kultura | Výtvarné umění

Americká společnost, která vlastní práva na podmořské průzkumy vraku Titaniku, vystavuje předměty z paluby této nejslavnější lodi. Její zkáza z roku 1914 lidi dodnes vzrušuje a zajímá. Autentické předměty, které byly události svědkem, jsou nyní k vidění v americkém Vancouveru a v Brně. S organizátorem výstavy Alešem Hrbkem jsem se sešel v Brně.

Celkem deset milionů korun budou mít k dispozici zástupci České republiky, kteří chtějí v amsterodamské aukci získat umělecká díla ze sbírky Lichtenštejnů. ČTK to řekl ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavel Konečný. Velká část dražených artefaktů pochází z moravských zámků Valtice a Lednice a z hradu Šternberk, odkud je na konci druhé světové války Lichtenštejnové odvezli. Dražba aukční síně Christie's se uskuteční v úterý. Šternberský hrad na Olomoucku by v dražbě rád získal tapiserie a pozdně barokní nábytek z konce 18. století. Jde o sedací nábytek rakouské provenience tvořený židlemi a křesly, jehož cena se odhaduje až na 9000 eur (230.000 korun). Kastelánka lednického zámku Ivana Holásková zatím neprozradila, o která konkrétní díla chce Lednice v aukci bojovat. Uvedla, že do dražby jdou především obrazy holandských a německých mistrů z přelomu 18. a 19. století. Nejsou to prý špičková díla, ale podle vyjádření odborníků jsou velmi zajímavá. "O strategii rozhodneme až na místě. Zatím máme k dispozici jen fotografie obrazů. Je nutné je vidět. Bude třeba zohlednit mimo jiné to, zda bude nutné díla restaurovat," řekla ČTK.

Český výtvarník Jaroslav Šerých oslavil svoje osmdesáté narozeniny výstavou. Na umělecké scéně se pohybuje už véce než 50 let. V roce 1955 ukončil studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Po celý život se věnuje zejména malbě a grafice. Patří také mezi významné knižní ilustrátory. Výstava Záznamy úžasu v Českém muzeu výtvarných umění v Praze bude otevřena do poloviny května. Na prohlídku nás pozval sám autor, s mikrofonem byl přítomen Vilém Faltýnek.

Komentátor deníku Právo hodnotí názor exprezidenta Václava Havla na výstavbu americké protiraketové základny v Brdech. Havel podle autora ovládá češtinu mistrně, když říká, že děláme drahoty, pokud Američané chtějí jen takovou maličkost, jako je radar.

České muzeum výtvarných umění na Starém Městě v Praze vystavuje ve svých románských sklepních výstavních prostorách sochy Jiřího Kačera. Výstavu nazvanou Jádra organizátoři představili novinářům. Kačer vystavuje kamenné prvky pocházející z geologických vrtů, které opracoval pouze drobnými úpravami. "Jako by záměrně vyvolával u diváka pochyby, zda stojí před dílem přírody, dávné civilizace nebo prostými zbytky současné každodenní lidské činnosti," uvedli pořadatelé výstavy, podle nichž Kačerova tvorba "vyzývá k soustředění a očistnému ponoru".

Hrozí, že hl. m. Praha bude muset vrátit Slovanskou epopej Alfonse Muchy jeho dědicům? Město ani za sedmdesát let od úmrtí slavného malíře nedokázalo vyhovět podmínce, kterou si stanovil, když epopej Praze daroval. Chtěl, aby pro ni postavila novou galerii. Obrazy však dosud visí na zámku v Moravském Krumlově a povolení ke stavbě nové budovy na pražském Výstavišti vázne. Podle právníků má být otevřena nejpozději 10. ledna r. 2010, jinak dar propadá. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Správa Pražského hradu uspořádala v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Hradě a v přilehlé zahradě Na Valech výstavu velkoplošných fotografií Jiřího Všetečky. Výstava nazvaná Pražský chodec připomíná autorovy nedávné 70. narozeniny, které fotograf oslavil loni v říjnu. Organizátoři vystavené snímky představili novinářům. Výstava je rozdělena do tří částí. První z nich nazvaná Pražský chodec zahrnuje barevné snímky centra metropole, které autor prý kvůli zachycení tajemné atmosféry vyfotografoval za svítání nebo za soumraku. Druhá část pojmenovaná Putování pražského chodce návštěvníkům představí snímky z cest po řadě měst, kde Všetečka své snímky Prahy vystavoval a kde pořídil řadu fotografií místních obyvatel a koloritu jejich života. "S výstavou jsem projel řadu míst a na všech jsem fotil. Snažil jsem se ukázat jejich zvláštnosti," uvedl Všetečka. Třetí část výstavy nazvaná Všenáprava obrazem zahrnuje Všetečkovy starší černobílé snímky, které před dvěma desítkami let zařadil do stejnojmenné publikace. V ní vlastními snímky ilustroval texty Jana Ámose Komenského z jeho spisu Obecná porada o nápravě věcí lidských. Výstava potrvá do 31. srpna.

Na historicky první aukci umění v kongresovém sále České národní banky v Praze se prodala umělecká díla za 18,5 milionu korun. Nejdražším dílem byl jeden z mála krajinářských motivů českého malíře Alfonse Muchy - olej Cesta hájem, který kupec získal za vyvolávací cenu jeden milion korun, řekla ČTK Hana Jurášková z pořadatelské společnosti Dorotheum. Nového majitele našlo 58 procent z 500 nabízených děl převážně českých autorů. Nárůst zaznamenal obraz Zátiší s pohárem a ovocem od Jiřího Karse, jenž se začal dražit na 400.000 korun a dosáhl 800.000 korun. Tři nabízená díla Václava Špály se nevydražila.

Portrétní studie Ženská hlava od Karla Purkyněho, který na aukci zastupoval českou malbu 19. století a jehož tvorba se na trhu téměř nevyskytuje, se z původních 150.000 korun vyšplhala na 260.000 korun. Olej na plátně Kytice ve váze od malíře 18. století Pettera Franze Xavera vyrostl z vyvolávaných 100.000 korun na konečných 450.000 korun. Tradiční zájem byl o ilustrace a kresby Josefa Lady. "Všechna tři díla si odnesl jeden sběratel a prodala se v celkové hodnotě 630.000 korun," uvedla Jurášková.

Aukce nabízela i předměty užitého umění - asiatika, sklo, plastiky, nábytek a zastoupen byl i míšeňský, vídeňský a český porcelán. Za 90.000 korun si nový majitel odnesl rokokový toaletní stolek, jehož původní vyvolávací cena byla 24.000 korun. Za výjimečné dílo dražby považoval aukční dům klasicistní zrcadlo s pozlacenou řezanou figurou indiána na kajmanu s alegorií Ameriky, jeho cena vzrostla z vyvolávaných 60.000 korun na 400.000 korun. V katalogu nabízených děl převažovaly obrazy převážně českých autorů 19. a 20. století, mimo jiné také práce Otakara Nejedlého, Alfréda Justitze, Cyrila Boudy, Františka Tichého, Toyen, Josefa Lady nebo Františka Bílka.

V knižní rubrice tentokrát zajdeme na výstavu do památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. Expozice se jmenuje Moje knihy jsou drahé a věnuje se životu a dílu české spisovatelky Libuše Moníkové, která po okupaci Československa v roce 1968 odešla do Západního Německa. Tato autorka je odborníky velmi ceněna, mezi české čtenáře však její dílo dodnes úplně neproniklo.

Vůně kávy, vyhrávání hudby z gramofonu a vášnivé debaty umělců, novinářů i ekonomů. Tak vypadala atmosféra kaváren v první polovině 20. století, kterou se snaží přiblížit výstava Pražské kavárny a jejich svět. Návštěvníci si mohou atmosféru dobových kaváren vyzkoušet na vlastní kůži. Součástí výstavy je totiž interiér tehdy proslulé kavárny Union. Nechybí ani skutečná fungující kavárna, ve které vyhrává hudba z dobového gramofonu a kde se na stěně promítají záběry z tehdejší Prahy. Součástí výstavy je i galerie obrazů s kavárenskou tematikou, ve které nechybí originál známého obrazu od Viktora Olivy Piják absintu. Jeho kopie visí v kavárně Slavia.