Archiv: Kultura | Muzea


Páteční noc v Prácheňském muzeu v Písku patřila řemeslníkům. Téměř sedmdesát jich bude měsíc prezentovat své práce na právě otevřené výstavě, asi polovina jich svou zručnost předváděla návštěvníkům. Písečtí se letos počtvrté připojili k Festivalu muzejních nocí. Návštěvníky provázeli muzeem dudáci, Pouličníci i harmonikář. Po zajímavém exkurzu do historie svícení si mohli popovídat v muzejní hospůdce. Setkali se i se sovami ze záchranné stanice Makov. "Rozdělil jsem výstavu na ženskou a mužskou část. Je to porovnání řemeslnického světa mužů a řemeslnického světa žen. V mužské převládají kováři, řezbáři a košíkáři, silné zastoupení mají i skláři. V té ženské jsou většinou jemnější věci - tkané krajky, kraslice, či keramika," řekl ČTK kurátor a etnograf muzea Jan Kouba. V muzeu mohli zájemci zažít také ojedinělý exkurz do historie svícení s místním všeumělem Jindřichem Kurzem, předváděl výrobu loučí. Zaniklé řemeslo musel nastudovat v literatuře, aby o něm mohl vyprávět. Vyrobil si speciální hoblík, kozu i držák loučí. Lidé si podle něj pletou pochodeň a louč. Louč je asi půlmetrová tříska, která se dá do stojanu a zespoda zapálí. "Jako se ženy scházely na draní peří, nebo na předení na kolovratu, tak se muži scházeli při výrobě loučí. Ty hoblíky byly obrovské, s jedním pracovali i čtyři chlapi najednou, kteří louče hoblovali z polena. Aby dobře hořely, musely být hodně vysušené," popsal Jindřich Kurz. Lidé v muzeu na výstavě obdivovali i práci jediného jihočeského bednáře a jediného mědirytce, či krásné drátenické věci, ale také loutky od pěti řezbářů, typicky jihočeské výrobky z rybích šupin i pošumavské řezbářství. Čekalo je široké spektrum řemesel i jejich variabilita.