Archiv: Kultura | Muzea


Několik prvních exponátů, mezi nimi i Van de Graaffův generátor vyrábějící napětí 200.000 voltů, zakoupilo Techmania science center v Plzni. Moderní interaktivní muzeum se má lidem otevřít v průmyslovém areálu Škoda v polovině roku 2008. Generátor, hyperbolid, barevné stíny a další přístroje budou součástí souboru 60 dalších exponátů, jež pod názvem Edutorium zaplní plochu 3000 metrů čtverečních. Určeny jsou hlavně žákům základních a středních škol. ČTK to řekl ředitel centra Vlastimil Volák. Interaktivní přístroje, které vytvoří soubor, dokážou vysvětlit například Ohmův zákon, magnetismus, elektromagnetické vlnění a další jevy. "Co jsme schopni si vyrobit vlastními silami a za pomoci českých firem, tak si vyrobíme. Na některé exponáty ale prostě naše know-how nestačí," uvedl Volák. Jeden z prvních exponátů - Van de Graaffův generátor, který mimo jiné demonstruje vzájemnou odpudivost předmětů nabitých kladným elektrickým nábojem, zakoupila společnost v Německu za 500.000 korun. Průměrná cena jednoho přístroje od zahraničních dodavatelů se pohybuje kolem 400.000 Kč.

Podle Voláka centrum expozici zpřístupní za necelý rok. Nyní rekonstruuje v areálu Škodovky třetinu objektu o celkové ploše 10.000 metrů čtverečních. "Budova bude do konce prosince hotova. Na začátku příštího roku začneme připravovat interiéry a vybavovat prostor exponáty," dodal Volák. Společnost má k dispozici 65 milionů korun. Techmania science center je projektem společnosti Škoda Holding a Západočeské univerzity v Plzni. Škodovka i ZČU projektem reagují na situaci, kdy v Česku klesá zájem o technické obory. Hlavní cílovou skupinou jsou školáci. Exponáty jim mají formou hry přiblížit určitý matematický nebo fyzikální princip.

Teprve koncem minulého týdne skončila v Národním muzeu v Praze výstava Lovci mamutů, kterou od loňského října navštívilo více než 600.000 lidí, a už se připravuje nová expozice s názvem Stopy lidí. Bude zahájena 23. listopadu a potrvá až do 30. června 2008. Podle generálního ředitele muzea Michala Lukeše bude tato výstava věnována nejen lidské noze jako nástroji a objektu, ale obrazně také stopám lidí od pravěku po současnost. Od hlubin oceánů po jeho stopy na Měsíci, od pravěkých pozůstatků přes migrace a stěhování národů, objevování nových kontinentů, vojenské výboje až po kroky lidí za hranice vlastních možností. Jednotlivé části výstavy budou mít názvy Na vlastních nohou, Utíkej, co ti nohy stačí, K noze zbraň, Co krok, to dvacet mil, Držet krok s módou atd. Velkou část exponátů bude tvořit obuv, pozoruhodná svým původem (replika nohy pravěkého muže Ötziho nalezená v ledovci, indiánská, vytvořená v cele smrti, čtyři sta let stará, z neobvyklých materiálů) i svými nositeli (jednoho z největších basketbalistů Shaquillea O´Neala, všech českých olympijských vítězů včetně Emila Zátopka či císařovny Marie Anny). "Chceme zábavnou, ale vzdělávací formou podívat se na historii z trochu jiného úhlu. Pro příznivce nevídaných kuriozit budou připraveny lýčené střevíce Přemysla Oráče, ovinovačky dobrého vojáka Švejka či berla starého Zilvara z chudobince," dodal Lukeš.

Kdo je neměl, byl často ve skupině svých dětských kamarádů outsider. Nejenže se sbíraly, ale také se s nimi - při nedostatku vlastních desetníků - výborně hrála hra zvaná čára, v dostatečném množství se za ně dalo něco od svých kamarádů i koupit. Jedna z ikon tehdejšího popu Michal David jim věnoval píseň. Řeč je o háčcích ve tvaru písmene "C", původně sloužících jako dílek závěsů, takzvaných "céčkách". Nyní se jako fenomén 80. let ocitnou i ve sbírkách Národního muzea, zjistila ČTK. "Předcházela tomu debata s kolegy, 'Husákovými dětmi', o našem dětství a o tom, co na nás mělo vliv v 80. letech. A tak jsme se nemohli nedostat k céčkům," popsal vznik nápadu na rozšíření sbírek Národního muzea vedoucí jeho oddělení novodobých českých dějin Marek Junek.

Zhruba 300 céček získalo muzeum od jedné paní, která je v 80. letech sbírala, po opadnutí tehdejší mánie je založila a nedávno je po letech našla při úklidu na půdě. Historik míní, že sbírání céček a všech předmětů spojených s každodenní realitou patří k základní náplni oddělení novodobých českých dějin muzea. "Jde často o věci, které mají v podstatě nulovou hmotnou hodnotu, ale o době, společnosti a životním stylu toho říkají neskutečně mnoho," říká. Muzeum se proto snaží získat do sbírek i jiné věci typické pro tehdejší dobu, jako například Rubikovu kostku, sovětskou elektronickou hru s vlkem sbírajícím vajíčka, bony a podobně. Na jejich základě je pak možné vytvořit konkrétní obraz dané společnosti se všemi jeho rozmanitostmi, domnívá se historik.

Sama o sobě malá umělohmotná céčka podle Junka nemají vypovídající hodnotu, musí se propojit s příběhy a vzpomínkami těch, kteří je sbírali. Céčka byla velmi těžko k sehnání v obchodech. "Nedostatkovost céček a to, že se ekonomika nedokázala přizpůsobit tehdy módnímu trendu, rovněž mnoho říká o tehdejší ekonomické situaci v Československu. A to nemluvím o společenském fenoménu známém pod pojmem 'podpultovost' a 'podpultové zboží'," dodává historik.