Archiv: Kultura | Média

13. února slaví rozhlas svůj svátek. Je totiž Světový den rádia. Koncem minulého roku ho vyhlásila organizace UNESCO a letos poprvé se k němu připojuje více než 120 rozhlasových stanic z celého světa. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, známější pod svou zkratkou UNESCO, chtěla vyhlášením Světového dne rádia zdůraznit význam rozhlasu.

Vláda vzala na vědomí rozpočet České televize (ČT) pro využití výnosu z reklam na rok 2012, který byl kabinetu předložen pro informaci. Plánované příjmy z reklamy ČT by měly v letošním roce činit zhruba 65 milionů korun, což je o asi 400 milionů korun méně než bylo původně plánováno pro loňský rok. Loňský příjem z reklamy byl nižší mimo jiné kvůli ukončení vysílání reklamy na kanálech ČT1 a ČT24 na podzim loňského roku. To bylo dříve, než televize plánovala. Reklama ve veřejnoprávní televizi zůstala jen na programech ČT2 a ČT4. Výtěžek z reklamy na ČT2 se převádí na Státní fond kultury ČR, prostředky z reklamy odvysílané na ČT4 využije televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ustoupil od plánů svého předchůdce Martina Kocourka na budoucí výrazný rozvoj jaderné energetiky. Jedna z dosavadních verzí počítala až s 18 novými reaktory do roku 2060. Česko by si tak i nadále mělo vystačit jen se dvěma jadernými elektrárnami, napsaly Hospodářské noviny.

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2011 v panteonu Národního muzea získali Jaroslav Spurný, Radka Kvačková a Jan Bednář. Nositelé ocenění mají mít vlastnosti, které jsou oceňovány na Peroutkovi - naprostou bezúhonnost, vysokou mravní integritu a osobní zodpovědnost za společenské důsledky svého publicistického působení. Cena Ferdinanda Peroutky nese jméno významného prvorepublikového novináře a publicisty. Byla založena v roce 1995 při příležitosti 100. výročí jeho narození. V minulosti se laureáty stali například Ivan Medek, Erik Tabery, Karel Hvížďala či Ludvík Vaculík.

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2011 v panteonu Národního muzea získali Jaroslav Spurný, Radka Kvačková a Jan Bednář. Nositelé ocenění mají mít vlastnosti, které jsou oceňovány na Peroutkovi - naprostou bezúhonnost, vysokou mravní integritu a osobní zodpovědnost za společenské důsledky svého publicistického působení. Cena Ferdinanda Peroutky nese jméno významného prvorepublikového novináře a publicisty. Byla založena v roce 1995 při příležitosti 100. výročí jeho narození. V minulosti se laureáty stali například Ivan Medek, Erik Tabery, Karel Hvížďala či Ludvík Vaculík.

"Karlův most do dražby?" Tento titulek na úvodní straně Mladé fronty Dnes upozorňuje na hrozící exekuci pražských památek.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil za absurdní, že Václav Klaus je spoluautorem posledního rozloučení s Václavem Havlem. Jak píší Lidové noviny, prezidentův projev, který se nesl Vladislavským sálem, však mají jeho posluchači a čtenáři za vyrovnaný, nepřipomínající někdejší vády.

V Česku budou zahraniční firmy vyrábět unikátní letoun. Tuto už známou zprávu rozšiřují Hospodářské noviny, které zjistily jméno firmy, kde se budou letouny vyrábět - jde o Jihlavan Airplanes Skyleader. Podle listu se tu budou vyrábět speciální hybridní letadla - vírníky neboli gyroplány. Ty jsou opatřeny vrtulí s motorem, která umožňuje pohyb dopředu.

Dosluhující slovenská premiérka Iveta Radičová v Olomouci dostala cenu Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy založený olomouckým rodákem Jiřím Pelikánem v roce 1971 v exilu v Římě. V minulosti ocenění obdrželi například politik a publicista Jaroslav Šabata a první polský postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki. Radičová novinářům řekla, že Listy zná a četla je i před revolucí v roce 1989. "Byla jsem v kontaktu s kolegy sociology, kteří tvořili alternativní texty a samizdaty. Vím, jaké osobnosti cenu Pelikán obdržely přede mnou. Nesmírně mě potěšilo, že tak významné ocenění získám, a velice si ho vážím," uvedla premiérka. Podle Václava Buriana z redakce Listů je Radičová jedním z mála politiků, kteří jsou ochotni riskovat své postavení, pokud jde o něco závažného. Cenu Pelikán udělují Listy od roku 2004. Jejími laureáty se v minulosti stali mimo jiné spisovatelka a překladatelka Alena Wagnerová, maďarský bohemista, diplomat a někdejší disident György Varga či polský novinář a příslušník demokratické opozice před rokem 1989 Adam Michnik. Loni ocenění obdržel katolický kněz Anton Otte.

Česká televize (ČT) ve středu krátce po poledni ukončila analogové televizní vysílání. Od nynějška ji budou diváci moci přijímat již pouze digitálně. Naladit si ji lze přes pozemní digitální vysílání, kabelové či satelitní sítě nebo přes internet. Vypnuty byly poslední dva velké analogové vysílače ve Zlíně a ve Vsetíně. Řádné digitální vysílání začalo v říjnu 2005, a to nejprve v Praze. Jeho prvopočátky však spadají již do května 2000, kdy České Radiokomunikace zahájily v Praze a okolí experimentální vysíláni ve formátu DVB-T. Později se přidali i další operátoři, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment. Divákům digitalizace přinesla nové televizní programy.