Archiv: Kultura | Média

Na představitele nejvýznamnějších politických stran se k situaci v České televizi otevřeným dopisem obrátilo sto osobností domácího kulturního a veřejného života. Signatáři vyzývají politiky, aby v roce dvacátého výročí demokratických změn v ČR přestali přehlížet podle nich skandální chování a jednání Rady České televize a přispěli svým veřejným odmítnutím ke zrušení nereprezentativního výběrového řízení na místo generálního ředitele ČT, kterým Rada ČT údajně jen pokračuje v záměru obsadit tuto funkci předem dohodnutým člověkem. Mezi signatáři výzvy jsou Zdeněk Svěrák, Jiří Krejčík, Juraj Herz, Hana Hegerová, Věra Chytilová, Ludvík Vaculík, Olga Sommerová, Jan Svěrák, Petra Procházková, Fero Fenič, Břetislav Rychlík, Jiří Stránský, Daniela Fischerová, Eva Salzmannová, Jiří Žáček, Filmový a televizní svaz (FITES), Asociace režisérů a scénáristů (ARAS), představitelé Rady uměleckých obcí, PEN klubu, Obce spisovatelů, signatářů Charty 77 a další.

Rada ČT podle signatářů, až na čestné výjimky, prý dávno není zástupcem a orgánem veřejnosti, ale seskupením lobbistů bránícím své osobní zájmy nebo zájmy politických stran, které je do této pozice delegovaly. Profesní a odborné složení Rady dokazuje, že nezastupují skutečnou vůli ani přirozené většiny občanů země, kteří jsou povinni platit provoz ČT svými koncesionářskými poplatky, konstatují signatáři. "Rada ČT přehlíží či přímo kryje šokující množství skandálů. Od tristního stavu programu, přes ekonomické podvody po nárůst naprosto nekvalifikovaných lidí v managementu současné České televize. Lidí mnohdy spojených s totalitním režimem, jeho bezpečnostními složkami, lidí bez jakékoliv kvalifikace či praxe v tak komplikovaném a náročném oboru," stojí dále v prohlášení.

Chorvatské město Hvar není jen oblíbeným cílem českých turistů. Koná se tu také významná evropská rozhlasová soutěž, ze které letos vyšla vítězně právě Česká republika. Zvítězila tu rozhlasová nahrávka hry Vojcek od rakouského dramatika Georga Büchnera. Kolega Vilém Faltýnek se sešel s dramaturgem tohoto nastudování Hynkem Pekárkem, který prozradil, že naposledy české rozhlasové umění sbíralo ocenění v 60. letech na Prix Italia.

Navrátit budově Českého rozhlasu (ČRo) její původní architektonickou podobu je cílem její rekonstrukce z hlediska památkářů. Oprava budovy, která byla postavena v roce 1933 a přes půl století fungovala bez jakéhokoli zásahu do stavby, začala v roce 2007. Termín jejího dokončení se však posouvá pravděpodobně až na začátek příštího roku. Nárožní budova rozhlasu na tehdejší Fochově, dnes Vinohradské třídě byla vybudována v letech 1929 až 1932 podle projektu Bohumila Slámy. Ve funkcionalistickém duchu byl upraven již hlavní vstup a vstupní hala, kde bylo dle dochovaných fotografií obnoveno také schodiště zrušené v roce 1945 po výbuchu torpéda. Restaurován do původní podoby byl pater noster, včetně všech detailů, jako jsou například popelníky na odložení cigaret.

Vláda se kladně vyjádřila k navrácení Radia Wave do analogového vysílání Českého rozhlasu. S návrhem přišel exministr školství a úřadující předseda Strany zelených Ondřej Liška. Podle Lišky je chybou, že tato stanice Českého rozhlasu zaměřená na mladou generaci není celoplošná. Stanice Radio Wave začala původně vysílat na vlnách FM. Rada ČRo ale posléze dospěla k názoru, že Wave nemůže podle jejího výkladu zákona vysílat analogově, a generální ředitel ČRo Václav Kasík nakonec kvůli požadavkům rady Radio Wave v analogu nechal vypnout. Nyní Radio Wave vysílá na internetu a přes digitální zemské vysílání (DVB-T).

Moderní umění na sebe bere nejrůznější podoby. Víte například, co si představit pod pojmem soundart, klangkunst nebo akustické umění? Jsou to díla vytvářená umělci, které okouzlil zvuk. Ne jen zvuk hudebních nástrojů, ale zvuk obecně, zvuk, jehož zdrojem je lidská činnost, předměty, příroda. Tyto zvuky "soundartisté" zaznamenávají, přetvářejí, komponují do celků, zapojují je do interakce s posluchačem. A co je to radioart?

Poslanci ve středu nezvolili do Rady České televize žádného ze tří kandidátů navržených sněmovním volebním výborem. Z kandidátů Jiřího Voráče, Tomáše Řeháka a Václava Nájemníka postoupili do druhého kola Nájemník a Voráč, vyplývá ze zjištění ČTK. Zatím není jasné, kdy se druhé kolo volby uskuteční. V Radě České televize tak dál zůstává volné místo po Janu Jařabovi, který na své místo letos rezignoval. Jařabova nástupce volila sněmovna již v květnu, ale nevybrala ho. Nejblíže měl k tomuto místu bývalý poslanec Nájemník. Amerikanista Jařab radu opustil kvůli několikaměsíčnímu přednáškovému cyklu na Linfield College v americkém Portlandu.

Prezident Václav Klaus se vyslovil pro tvrdší postup proti aktivitám neonacistů z poslední doby. Současná legislativa podle něj nabízí dostatek možností, jak podobným věcem čelit, politici a starostové ale podle něj mají často strach všech zákonných možností využít. Klaus to řekl při pietním aktu k výročí vypálení Lidic. Aktivity neonacistů je podle prezidenta potřeba rezolutně odsoudit. "Já říkám pořád, že bych byl daleko tvrdší, než si troufají být někteří naši starostové, primátoři nebo ministři," uvedl Klaus s tím, že i existující legislativa nabízí možnost, jak jasně a razantně zasáhnout. "Myslím, že to je velmi často strach těch politiků a starostů, aby si nenadělali nějaké další nepřátele, že to nedělají. Takže já pro to moc velkou omluvu nemám," dodal.

Český rozhlas chce prodat svou budovu na pražském Žižkově. Zde nyní sídlí Radio Wave a Radio 4. Tyto stanice se do letošního podzimu přestěhují do nově zrekonstruované historické budovy ve Vinohradské ulici. Zde vznikne ucelený komplex, kde najde zázemí většina vysílacích stanic rozhlasu. Novinářům to ve středu řekli zástupci vedení Českého rozhlasu při prohlídce zkolaudované budovy. Za kolik bude objekt na Žižkově k prodeji, zatím vedení rozhlasu neprozradilo. Stěhování Radia Wave a Radia 4 začne na konci léta poté, co se ve Vinohradské zabydlí další stanice, které zde najdou zázemí. Ty se začnou stěhovat zhruba za dva týdny, a to z budov v ulici Římská, kde jsou stanice v "provizoriu" od podzimu roku 2007. Rekonstrukce budovy ve Vinohradské, která pochází ze 30. let minulého století, začala první etapou v letech 2004 a 2005. Druhá etapa navázala na podzim 2007. Vzhledem k věku a hodnotě této budovy na rekonstrukci dohlíželi památkáři. Původní interiéry zde byly zachovány či nahrazeny replikami. Jedinými novými prvky tak jsou rozvodné skříně či průhledy.

Jak účast ve volbách do Evropského parlamentu ovlivnily moderní technologie nebo volební kampaň? A jaké naděje si do podzimních voleb do Sněmovny mohou odnést ti méně úspěšní? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali u politologů a sociologů.

V kalendáriu bude František Plánička vyprávět o tom, jak vzpomínal na své slavné zápasy. Řeč bude také o bitvě u Malešova nebo o Václavu Bendovi.