Archiv: Kultura | Film


Málo známé osudy českých a slovenských vojáků bojujících po boku Francouzů a Američanů v Indočíně a Vietnamu zachycuje ve svém právě dokončeném filmu Pochoduj nebo zemři režisér a producent Michael Kaboš. Hodinový dokument vzniklý v česko-slovenské distribuci by měl mít premiéru na festivalu Kino na hranici, který se odehraje v Českém Těšíně na přelomu dubna a května. Konflikt charakteristický velkou krutostí a utrpením civilistů trval dvě desítky let. Na námětu se vedle Kaboše podílel historik Ladislav Kudrna, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a který se působení Čechoslováků jako příslušníků francouzské cizinecké legie v Indočíně i jako příslušníků armády Spojených států amerických ve Vietnamu věnuje odborně.

Ve svém dokumentu se věnuje mapování celého konfliktu, kterému předcházela ještě indočínská válka. Konflikt mezi francouzskou koloniální správou a komunistickou Ligou za nezávislost Vietnamu známý také jako První válka v Indočíně, trval mezi lety 1945 a 1954. Během ní sloužilo v cizinecké legii asi 2000 Čechoslováků a je považována za ozbrojený konflikt s největší účastí Čechoslováků od druhé světové války. Jako druhá válka v Indočíně se označuje válka ve Vietnamu v letech 1955 až 1975. Válečný konflikt se odehrával i v sousedním Laosu a Kambodži. USA se při něm snažily bránit šíření komunismu v proamerickém jižním Vietnamu, který bojoval proti svému severnímu komunistickému sousedovi.

Výroční ceny za nejhodnotnější audiovizuální počiny uplynulého roku udělil v Berouně Český filmový a televizní svaz FITES. Hlavní cenu Trilobit 2018 získala režisérka Tereza Nvotová za celovečerní dokument Mečiar. Poctu za celoživotní dílo, konkrétně za "dlouhodobou umanutou produkci originálních televizních a filmových děl, která podstatně obohacují obraz české audiovizuální tvorby popřevratových let", převzal v podobě Ceny Vladislava Vančury producent Čestmír Kopecký. Stojí za televizními cykly Česká soda, Bigbít, Chcete mě? či Šumná města, má podíl na vzniku filmů Díky za každé nové ráno, Knoflíkáři, Návrat idiota, Rok ďábla, Nuda v Brně či Karamazovi.

Cenu Josefa Škvoreckého za audiovizuální adaptaci literárního díla udělila porota polské režisérce světové pověsti Agnieszce Hollandové za zpracování románu Olgy Tokarczukové Přes kosti mrtvých. Uděleny byly i dvě Ceny Ferdinanda Vaňka za přínos rozvoji občanské společnosti. První převzal Tomáš Kudrna za režii dokumentu Co dokáže lež, ve kterém ukazuje rozdíl mezi minulými a současnými formami agrese vůči nic netušícímu obyvatelstvu, což orámoval záběry ruské okupace roku 1968. Oceněni byli také režisér Askold Kurov a producent Maxim Tuula - tvůrci snímku Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov. Zcela zvláštní cenu Zlatý citron udělili porotci Jaromíru Soukupovi za neuvěřitelné konferování "diskusních" pořadů v TV Barrandov, které jsou podle nich bizarním koktejlem diletanství a účelového politického aktivismu. Dětská porota ocenila Ivetu Grófovou za film Pátá loď, který už získal cenu dětí na prestižním Berlinale. Ceny se letos předávaly již pojedenatřicáté. Členové porot vybírali ze 145 přihlášených titulů a 23 snímků s dětskou či rodinnou tematikou.