Archiv: Kultura | Film

Dnes se opět s knihou v ruce vydáme na pomezí filmu. Příspěvek se zaměří na tvorbu předního světového režiséra, jehož filmové povídky hojně vycházejí knižně a který je známý mj. i jako autor memoárů Laterna magika. Dnes ve svých 88 letech již netočí a žije v odloučení na ostrově Farö.

Poslední Pendolino zkolabovalo, všímá si Mladá fronta Dnes. Dost možná, že je tento normální evropský vlak v pořádku, všude totiž jezdí, jen u nás ne, uvádí komentář a dodává: Ten, kdo byl chvíli na trati, ve vlaku nebo na nádraží, se Pendolinu nemůže divit. Kdo by chtěl být u Českých drah vlakem? Já ne, uzavírá komentátor MF Dnes.

Letošní ročník Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně připomene 70 let existence místních filmových ateliérů. Potvrdil to umělecký ředitel festivalu Petr Koliha. Ateliéry založila v roce 1936 firma Baťa a původně sloužily k natáčení reklamních filmů pro obuvnické výrobky. Postupně se rozrostly na významné studio, kde se natáčely první animované filmy. Proslavily jej zejména trikové filmy Hermíny Týrlové a Karla Zemana. Filmová tradice je ve Zlíně dodnes živá, kromě fungujících ateliérů a festivalu ji udržuje také filmová škola, ve které nechybí výuka animované tvorby. Program spjatý s výročím ateliérů by měl být zábavný hlavně pro děti, ve městě budou například jezdit historická auta. Souvislost s výročím se projevila také v celkovém vizuálním stylu letošního 46. ročníku festivalu. Dětští herci ve festivalové znělce ztvární filmové hrdiny, kteří vznikli ve zlínských ateliérech, jako je Ferda Mravenec nebo Baron Prášil. Festival ve Zlíně bude od 28. května do 3. června. Minulý ročník nabídl divákům více než 400 filmů ze 43 světových kinematografií. Mezi hosty se objevil mimo jiné britský herec Michael York. Počet filmů ani hostů pro letošní ročník prozatím není znám.

V tvořivé atmosféře československých 60. let nevznikla jen slavná Laterna Magika propojující divadlo s filmem, ale také systém zvaný Kinoautomat. Premiéru měl tento unikátní interaktivní projekt Radúze Činčery v roce 1967 na světové výstavě EXPO v Montrealu. Činčerova dcera, dokumentaristka Alena Činčerová dokončuje DVD s tímto programem a za měsíc, 16. února ho připomene jediné představení v Londýně. V rozhovoru vysvětlila, jaký je princip Kinoautomatu.

Je tomu zhruba 30 let, kdy do českých kin přišel film s názvem "Marečku, podejte mi pero!" Tehdy nikdo netušil, co zdánlivě nevinná věta z úst herce Zdeňka Srstky: "Hliník se odstěhoval do Humpolce!" způsobí. Hliníka totiž nikdo ve filmu neviděl a herec Srska takto pravidelně odpovídal, na dotaz třídního profesora, jestli je přítomen Hliník. Neexistující postava proslavila město natolik, že byla Hliníkovi odhalena pamětní deska a chystá se i jeho muzeum. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Čeští herci hrají v hitu amerických kin, v hororu zvaném Hostel. Film produkoval Quentin Tarantino a při své premiéře ve Spojených státech sesadil takové velkofilmy jako je například King Kong. Film se odehrává mimo jiné ve sklepích pražské psychiatrické léčebny a na dokreslení atmosféry tu zní česká hudba 80. let, například Michal David. Zdá se vám to šílené, ale chcete vědět víc? Tak si poslechněte příspěvek Zdeňky Kuchyňové.

Přes 30.000 žáků základních a středních škol vidělo v listopadu dokumenty z projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni. Projekce filmů o době, kdy v zemi vládli komunisté, často doprovázely i několikahodinové besedy s lidmi, které režim perzekvoval. "Předávat naši zkušenost mladším generacím je velice obtížné," soudí Čestmír Čejka z Konfederace politických vězňů, který v komunistických vězeních strávil 13 let. Podle organizátora projektu Karla Strachoty byli žáci často zaskočeni. Netušili, k jak obrovskému bezpráví docházelo. Ve výuce se s tímto tématem setkají jen málo. Možnost získat dokumentární filmy zadarmo v listopadu využilo přes 370 škol. Studenti měli možnost vidět například snímky Sladké století a Hitler, Stalin a já od Heleny Třeštíkové, první dva filmy ze série Ztracená duše národa od Olgy Sommerové nebo dokument Kristiny Vlachové Věž smrti, upozorňující na nedostatek vůle české společnosti vyrovnat se se zločiny komunistické minulosti.

Přehlídku nejnovějších českých filmů připravilo pro londýnské publikum zdejší České centrum ve spolupráci s vybranými biografy. Mezi promítanými snímky je Musíme si pomáhat, Želary, Žralok v hlavě, Horem pádem. Dostane se ale také na to nejlepší z českých Večerníčků nebo na proslulý snímek Hoří, má panenko.

Český producent Pavel Strnad, který se podílel mimo jiné na filmech Indiánské léto, Mistři, Rok ďábla, Nevěrné hry, Příběhy obyčejného šílenství a Štěstí, byl jednou z nových tváří, které se v minulých dnech představily na festivalu Amerického filmového institutu v kalifornském Hollywoodu. Na výběru osmi osobností, takzvaných nových tváří, se podílí evropská organizace na podporu filmové tvorby European Film Promotion. Česká kinematografie se přehlídky účastní každým rokem. Letos její diváci zhlédli Příběhy obyčejného štěstí, které za Strnadovy produkce natočil režisér Petr Zelenka. V loňském roce slavil na festivalu úspěch fiktivní dokument Víta Klusáka a Filipa Remundy Český sen.

Další české filmy se uváděly na největším americkém filmovém veletrhu v Santa Monice na břehu Tichého oceánu, který se konal souběžně s hollywoodským festivalem. Velký zájem byl o doma nejúspěšnější Román pro ženy režiséra Filipa Renče, sdělil ČTK generální konzulát ČR v Los Angeles. Podle Elišky Fuchsové z české distribuční společnosti CP 2000 ho uvidí diváci v Maďarsku a Rusku a nadějně pokračuje jednání i s americkou stranou. Na veletrhu se promítaly také filmy Sametoví vrazi režiséra Jiřího Svobody a Post coitum Juraje Jakubiska. Generální konzulát při samostatné projekci na svém úřadě představil snímek Štěstí režiséra Bohdana Slámy, který Česká filmová a televizní akademie letos vyslala do oscarové soutěže v kategorii o nejlepší neanglicky mluvený film.

Řekne-li se český film v exilu, každému z nás se nejspíš vybaví jména Miloš Forman nebo Ivan Passer. Slavní čeští režiséři tzv. nové vlny ze 60. let se dokázali prosadit i v tvrdé světové konkurenci. Jak ale vypadá tvorba českých exilových dokumentaristů? To se minulý týden pokusil ukázat Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě, který do letošního ročníku zařadil i sekci nazvanou "do exilu".