Archiv: Krajané | Češi v zahraničí


Přivítáním se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a pokloněním se památce obráncům Bělehradu z první světové války prezident Miloš Zeman zahájil třídenní návštěvu Srbska. Večer se setkal s českými krajany, kterým řekl, že se chce u Vučiče přimluvit za obnovení Českého domu v Bělehradě, který v 60. letech Jugoslávie zkonfiskovala. Hlavní část návštěvy Bělehradu včetně jednání s politickými představiteli Srbska se uskuteční ve středu. Vučić českého státníka přivítal přímo na letištní ploše. Podobné setkání prezidentů hned po příletu je v diplomatické praxi spíše neobvyklé, zpravidla hosta na letišti vítá nižší úředník a hlavy států se poté potkají až při oficiálním setkání. Zeman podle agentury AP Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo; srbský hostitel mu vzápětí poděkoval. České televizi Barrandov před odletem do Bělehradu Zeman řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

Ke krajanské komunitě se v Srbsku hlásí asi dvě tisícovky lidí, většina z nich žije v srbské části Banátu. Zeman v proslovu k nim připomněl osud Československého domu, jehož stavbu krajanská komunita v Bělehradě zaplatila ve dvacátých letech 20. století. Zkonfiskován pak byl v 60. letech. "I když vím, že většina krajanské obce žije v Banátu, tak si myslím, že by bylo hezké mít v Bělehradě český dům," řekl prezident. Pokud by krajané projevili zájem, ve středu by o tom promluvil s Vučičem. Zeman připustil, že řešení nebude jednoduché, protože srbský restituční zákon nepamatuje na restituci spolků. "Při určité velkorysosti se dá hledat i netradiční řešení," poznamenal ale prezident.

Speciální vlak převážející návštěvníky i účinkující do rumunského Eibentálu, kde se koná populární kulturní festival - Festival Banát, je letos opět vyprodán. Vlak vyjede ze Smíchovského nádraží v Praze 20. srpna. Pravděpodobně největší vlaková výprava v novodobé historii české železnice s téměř 1300 osobami na palubě míří podpořit českou komunitu v Rumunsku. Souprava o délce 505 metrů se nevejde skoro na žádné nástupiště v České republice, například na brněnském nádraží bude zastavovat pouze zadními vozy. Vlak pojede přes čtyři státy patnáct hodin a již během 1100 km dlouhé cesty budou na palubě probíhat první koncerty kapel, které se rozhodly podpořit tento ojedinělý projekt. Expres končí v Oršavě, kde na účastníky budou čekat lodě a autobusy, které je převezou do české vesnice Eibentál.

Tam čeká návštěvníky během čtyř dnů přesně 111 vystoupení na pěti místech. Z původně okrajové záležitosti se z festivalu stal fenomén, který se již rozšířil do dalších míst, a to jak rumunského, tak i srbského Banátu. Hrát se vedle Eibentálu bude i v Gerníku a nově také u české menšiny v Češku Selu.

Na úpatí transylvánských Karpat žije v šesti českých vesnicích oblasti Banátu přes tisíc lidí, kteří sem kolem roku 1823 odešli z tehdejší rakouské monarchie. Díky naprosté izolovanosti a jazykové a kulturní svébytnosti si čeští krajané dodnes udrželi ojedinělou komunitu v těžko dostupné divoké přírodě několik kilometrů nad Dunajem. Festival Banát významně přispívá k propagaci těchto českých vesnic jako unikátní turistické destinace. Místní obyvatelé si nabízenými službami a produkty dokáží během festivalu vydělat několik měsíčních platů, které jsou pro ně důležitou motivací, proč v této oblasti dále žít.

Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela počítá s tím, že potomci emigrantů budou moci získat nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v ČR nebyli. Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele. Novela nabude účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Zájemci o české občanství budou muset k prohlášení přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Dosud mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.