Archiv: Historie | Komunismus


Bývalému prezidentovi Václavu Havlovi bude věnován pondělní díl cyklu V zajetí železné opony, který připravuje ostravské studio České televize. Díl nazvaný Václav Havel, vězeň číslo 9658 se z řady ostatních, zachycujících většinou podstatnou část biografie hlavních hrdinů, vymyká. "Tentokrát se soustředíme pouze na výsek života hlavního protagonisty - Václava Havla," řekla ČTK mluvčí studia Jolanda Pilařová. Diváci mohou sledovat příběh Havla od konce 70. let, kdy byl po procesu s dalšími disidenty uvězněn. Ve vězení strávil období od roku 1979 do roku 1983. Postupně prošel věznicí v Ostravě-Heřmanicích, vězeňskou nemocnicí v Praze a nakonec i věznicí v Plzni. "O vydírání, šikaně, násilí, pracovních podmínkách, trestech i o tradiční hierarchii vztahů a o nepsaných pravomocích uvnitř tehdejší vězeňské komunity hovoří samotný Václav Havel," popsala obsah dokumentu mluvčí. Dodala, že některé z jeho vzpomínek uslyší televizní diváci úplně poprvé.

Kromě dramatika a bývalého prezidenta se ke zmiňované době a k metodám, jaké byly uplatňovány proti politickým vězňům, vyjadřuje pamětník a člen Divadla Járy Cimrmana Marek Šimon, duchovní František Lízna či historik Tomáš Bursík. Cyklu V zajetí železné opony předcházela loňská série nazvaná Příběhy železné opony. V říjnu 2006 mu Česká filmová a televizní akademie udělila televizní cenu Elsa v kategorii nejlepší publicistický pořad.

Třetina Čechů a Češek si myslí, že současné poměry jsou lepší než před listopadem 1989. O opaku je přesvědčeno 16 procent lidí. Zhruba třetina lidí nedokáže dnes říct, jestli se lépe žilo před listopadem 1989 nebo teď. Je to prý tak "půl na půl". Téměř pětina občanů neumí odpovědět vůbec. Podle většiny občanů se nyní dá lépe cestovat, získat informace, svobodně žít a říkat své názory. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Zúčastnilo se ho 1038 osob nad 15 let.

Tři čtvrtiny lidí uvádějí, že se dá nyní lépe cestovat. Podle sedmi z deseti občanů je lepší přístup k informacím. Téměř dvě třetiny dotázaných zmiňují lepší možnost svobodně žít. Šest z deseti lidí hodnotí pozitivně možnost říkat otevřeně své názory. Čtyři z deseti lidí vidí svůj život nyní celkově lepší než před listopadem. Více než třetina lidí ale má pocit, že je nyní horší možnost pracovního uplatnění. Zhruba 55 procent Čechů se za socialismu cítilo bezpečněji. Pocit sociální jistoty byl větší před listopadem 1989 podle šesti z deseti lidí. Stejný počet osob si myslí, že zabezpečení ve stáří je nyní horší než tehdy. Tři z deseti lidí si myslí, že měli lepší osobní perspektivu za bývalého režimu. Stejný počet dotázaných tvrdí opak.

Od roku 1991 je podle CVVM mezi Čechy názor, že po listopadu se žije lépe, častější než ten, že bylo lépe za socialismu. Výjimku tvoří jen roky 1997 a 1998. "ČR tehdy procházela ekonomickou a politickou krizí," uvedli autoři průzkumu. Převaha kladného vnímání změn byla nejvýraznější v prvních porevolučních letech a vydržela až do roku 1996. Poté vzrostl podle CVVM počet lidí, kteří poměry za minulého režimu hodnotili jako lepší. Po roce 1998 začal zas klesat.

Podobný průzkum provedla i agentura STEM. Podle ní změny po listopadu vnímá pozitivně víc než polovina lidí. Pětina občanů patří k odpůrcům změn. Mezi mírné kritiky se pak řadí víc než čtvrtina občanů.

Ke komunistické totalitě po válce přispěla podle prezidenta Václava Klause významná část české inteligence, která se nechala v meziválečné době omámit levicovými utopistickými vizemi. Dalším důvodem bylo hledání bezpečnostní záruky na východě po zklamání západními velmocemi, řekl prezident při pietní vzpomínce v Praze u Hlávkovy koleje, která je podle něj jedním z tragických symbolů dvou totalitních režimů - nacistického a komunistického. Prvním zlomovým datem byl podle Klause 17. listopad 1939, kdy němečtí nacisté zahájili útlak, jehož konečným cílem bylo zničení české státnosti a vymazání českého národa z mapy Evropy. "Pohřeb Jana Opletala byl záminkou tvrdého zásahu proti české inteligenci," uvedl prezident. Nebylo podle něj náhodou, že se přesně o 50 roků později právě po studentské demonstraci spojené s tímto datem zhroutil v Československu komunistický režim, což umožnilo zahájit cestu za svobodou a po dlouhé době opět žít v suverénním demokratickém státě. "17. listopad proto skrývá dvě výročí. Přes velký časový odstup jsou obě propojena, neměli abychom zapomínat ani na jedno, ani na druhé," uvedl prezident.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se kromě prezidenta účastnili další političtí představitelé, hodnostáři vysokých škol a především účastníci nacistických represí v roce 1939, kterých dosud žije kolem stovky. Vzpomínali na noční přepadení kolejí nacisty v roce 1939. Jan Opletal, s jehož jménem se 17. listopad 1939 spojuje, žil v Hlávkově koleji. Byl zraněn 28. října při demonstraci proti německé okupaci a 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb se značnou účastí se stal pro okupanty záminkou k tvrdým represím proti studentům a k uzavření českých vysokých škol. Devět studentských předáků bylo bez soudu popraveno a 1200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.