Archiv: Historie | Komunismus


Památku popravených lidí v politických procesech padesátých let minulého století si dnes u památníku za zdmi někdejšího krajského soudu v Jihlavě připomněly desítky pamětníků a rodinných příslušníků obětí komunismu. "Když tu stojím, myslím pokaždé i na to, že jsme nedokázali učinit všechno pro to, aby ti, co zavinili jejich smrt, byli voláni k odpovědnosti," řekl ČTK člen dokumentační komise Konfederace politických vězňů Otto Stehlík. Ministr kultury Václav Jehlička připomněl, že se senátorům po osmi letech snah a 17 let po "sametové revoluci" podařilo letos přijmout zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho sídlo bude v Praze a archiv symbolicky v Terezíně. Nebude mrtvou vědeckou institucí, ale přístupný všem, zejména školám. Proces "dekomunizace" je podle něj v Česku ostudný. Málokdo z mladé generace třeba ví, kdo to byl Klement Gottwald. "On to byl, kdo podepisoval všechny ty rozsudky smrti. Byl to vrah. Ve jménu idejí, které šířil, bylo popraveno i těchto 11 obětí, které si dnes připomínáme," uvedl mimo jiné.

Památník se jmény 11 popravených mužů postavila konfederace v Jihlavě před 14 lety. Sedm z nich bylo zavražděno v rámci takzvaného babického procesu. O popravách a dalších vysokých trestech rozhodl tehdy soudní senát během tří dnů, zhruba týden po zastřelení tří funkcionářů tehdejšího národního výboru v Babicích na Třebíčsku. Soudci tehdy neobjasnili ani základní skutečnosti.

Státní zástupce obžaloval za účast na zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou bývalou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou. ČTK to řekl mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka. "V pátek byla podána obžaloba," uvedl. Horáková byla jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. Polednová je obviněna ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáctiletý trest vězení. Nikdo jiný z těch, kteří se na procesu podíleli, se před soud zatím nedostal.

Polednová byla jedním z žalobců, kteří se podíleli na odsouzení Horákové. Podle dřívějšího vyjádření Jana Srba, mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který žalobu připravil, byla mezi prokurátory zařazena proto, aby jako žena obžalovala ženu. Dnes asi osmdesátiletá Polednová je jedním ze dvou posledních žijících aktérů procesu. Podle policie nebyl proces řádně veden ani podle tehdejšího práva. Podle historika a pracovníka ÚDV Prokopa Tomka je Polednová jediným akterém procesu s Horákovou, jehož případ se dostal k soudu. Před několika lety policie stíhala vedoucího vyšetřovatelů v procesu Milana Moučku. V roce 2003 ale státní zastupitelství věc zastavilo.

Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena.