Archiv: Historie | 1968


Zhruba pět desítek lidí, od studentů po seniory, si na Olšanských hřbitovech v Praze připomnělo 43. výročí sebeupálení Jana Palacha v roce 1969. Palach svým tragickým činem protestoval proti nastupující normalizaci, v níž vyústila okupace země. Sovětská a další vojska zemí Varšavské smlouvy do země vpadla v srpnu 1968. Dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí blízko sochy svatého Václava. O tři dny později kvůli rozsáhlým popáleninám zemřel. Pohřeb 25. ledna se stal celonárodní manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu ulicemi Prahy a obřadu v Karolinu se zúčastnily desetitisíce lidí.

Pietní akt se konal také v Palachových rodných Všetatech na Mělnicku, kde ho pořádala Společnost Jana Palacha. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš v proslovu uvedl, že Palachova sebevražda byla nepochybně činem politickým, který měl donutit ke změnám. Podotkl také, že se po Palachovi o protestní sebevraždu pokusilo dalších 26 lidí, sedm jich zemřelo. Lidé mezi sebou často hovořili o muzeu Jana Palacha, které by mohlo vzniknout v domě, kde ve Všetatech bydlel. Objekt v současnosti chátrá. Opravit jej a otevřít v něm muzeum plánuje občanské sdružení Národ pohasl. Na odkoupení Palachova rodného domu, jeho opravu a pořízení expozice potřebuje kolem pěti milionů korun. Shánění peněz je ale stále na začátku.

Dnešní hrozbu nepředstavuje invaze "spojeneckých" vojsk, ale "invaze" projevů radikalismu, nesnášenlivosti a extremismu. Tento extremismus různého zabarvení může kdykoli, dnes i v blízké budoucnosti, ohrožovat svobodu a demokracii. V tiskovém prohlášení to uvedl premiér Petr Nečas, který tak připomněl 43 let od událostí, které lidem vzaly naději na změnu tehdejšího totalitního režimu. Invaze armád Varšavské smlouvy tehdy ukončila pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří" - a začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989. Armády pěti států východního bloku překročily před 43 lety československé hranice těsně před půlnocí 20. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100.000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků. Během tragických událostí, které zastavily společenskou reformu v zemi, umírali i lidé. Ministr obrany Alexandr Vondra připomněl symbolický význam tohoto dne. "Neměli bychom se dívat na podobná výročí s rezignací, ale naopak si z nich vzít poučení. Stát, který rezignuje na vlastní obranu, nemůže dlouhodobě samostatně existovat," napsal ministr Vondra v prohlášení, které zaslal ČTK prostřednictvím tiskového odboru ministerstva obrany. Invaze vojsk východního bloku "znamenala zlomení síly a nadějí pražského jara a nástup normalizace," napsal v tiskovém prohlášení předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. "Jedním z našich hlavních úkolů je bojovat proti totalitním režimům a diktaturám levicovým i pravicovým," dodal.