Archiv: Historie | 1968


V demonstraci proti premiéru Andreji Babišovi (ANO) a jeho vládnímu hnutí se proměnil dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu k připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, od které dnes uplynulo 50 let. Babiš za hlasitého pískotu mluvil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) odsoudil útoky na veřejnoprávní média a zdůraznil nutnost jejich ochrany. Mluvil o ohrožení společnosti záplavou informací. Na příkladu srpna 1968 ilustroval klíčovou roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou podle něj nepřijatelné.

Andreje Babiše před Českým rozhlasem vypískalo několik stovek lidí už při příchodu. Poukazovali na jeho údajnou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Projevy nesouhlasu doprovázely i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten si postěžoval, že si lidé pietu pletou s demonstrací. Některé z transparentů kritizovaly i prezidenta Miloše Zemana, mimo jiné za rozhodnutí výročí nekomentovat. Vyjádření naopak chystá slovenský prezident Andrej Kiska, jeho proslov večer odvysílá i ČT.

Srpnové události roku 1968 připomíná v celé republice řada pietních a vzpomínkových akcí, výstav či koncertů, věnují se jim i zahraniční politici a média. Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující". Ze zahraničních politiků připomněl výročí například předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého invaze zlikvidovala pražské jaro, ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. Události srpna 1968 připomněli také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.