Archiv: Evropská unie | Evropská unie


Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít v nové Evropské komisi post místopředsedkyně a v její gesci bude dohled nad dodržováním hodnot Evropské unie a transparentnost. Oznámila to šéfka příští EK Ursula von der Leyenová, která v Bruselu informovala o rozdělení pravomocí ve vrcholném orgánu unijní exekutivy. Premiér Andrej Babiš a další představitelé českých vládních stran považují přidělení daného portfolia Jourové za obrovský úspěch a výraz důvěry. Opozice a odborníci naopak tvrdí, že jde o zklamání a selhání vyjednávacích schopností vlády, která usilovala o silný ekonomický resort. Sedmadvacetičlenná komise, která nahradí dosavadní sbor eurokomisařů vedený Jeanem-Claudem Junckerem, bude mít osm místopředsedů. Bude mezi nimi i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi.

Jourová bude mít v popisu práce mimo jiné boj proti dezinformacím a ovlivňování voleb, komunikaci s církvemi nebo dohled nad právním státem. O posledně jmenovanou oblast, která je důležitá zejména pro země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) kvůli kritice Bruselu na adresu vlád ve Varšavě a Budapešti, se bude dělit s Belgičanem Didierem Reyndersem, který se stane komisařem pro spravedlnost. "Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla Jourová v první reakci. Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence "zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí". Spokojenost vyjádřil i premiér Babiš. "Bude mít na starosti samotnou podstatu EU," uvedl zástupce koaliční ČSSD, ministr zahraničí Tomáš Petříček. Dříve předseda české vlády tvrdil, že cílem je získat ekonomické portfolio, a to například vnitřní trh či mezinárodní obchod. Skutečnost, že se to nepodařilo, mu vyčetla opozice. Podle předsedy ODS Petra Fialy nebude mít Jourová v nové komisi žádný reálný vliv.

Budoucí místopředsedkyně nové Evropské komise Věra Jourová nemá strach z tlaku, který na ni mohou vyvíjet některé země kvůli tomu, že bude dbát na dodržování principů demokracie a právního státu. Svou práci chce dělat jinak než její končící předchůdce Frans Timmermans, mimo jiné hodlá co nejdříve navštívit Maďarsko či Polsko. Řekla to českým novinářům v Bruselu. "Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím," podotkla v narážce na Polsko a Maďarsko, proti nimž vede EK řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu. Přiznala, že její portfolio bude politicky náročnější než dosavadní práce, kdy vedle spravedlnosti měla na starosti ochranu spotřebitele či rovné příležitosti mužů a žen. S von der Leyenovou jednala o dvou nabídkách. Jednou byla místopředsednická funkce s dohledem nad hodnotami EU a transparentností, druhou řadové ekonomicky zaměřené portfolio. Zisk nové funkce označila za velký úspěch, bez ohledu na to, že premiér Babiš dával původně najevo zájem o ekonomickou oblast. Za důležité považuje komisařka také téma transparentnosti unijních úřadů, které podle ní může přiblížit dosud odtažité fungování EU lidem.

Čeští velvyslanci by měli komunikovat se zahraničními médii a pracovat na pozitivním vnímání České republiky. Na úvod každoroční porady českých velvyslanců v Praze to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). V projevu se dotkl také otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury. Premiér vybídl přítomné velvyslance, aby v cizině vyzdvihovali úspěšnost Česka. Země podle něj má obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. Česko podle něj roste a bohatne. Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl podle Babišových představ být součástí informací o činnosti velvyslanců.

Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova, uvedl premiér Babiš. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla dostat o 100 miliard korun méně než dosud. Za úspěšné Andrej Babiš označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. "Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali," uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. "Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost," varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii. Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z unie bez dohody.