Archiv: Ekonomika | Zemědělství


Výskyt rakoviny a cukrovky v populaci se od roku 1989 přibližně zdvojnásobil. Nemoci srdce a cév zůstaly i po 30 letech nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně polovina zemřelých. Vyplývá to ze srovnání dat statistických ročenek Zdravotnictví 1990, která prezentuje údaje z roku 1989, a Zdravotnictví 2017 s posledními dostupnými daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky. S těmito údaji se seznámila ČTK.

S diabetem neboli cukrovkou se léčilo v revolučním roce asi 4460 na 100.000 obyvatel, v roce 2017 jich bylo přes 8100. Aktuální počty pacientů se podle odborníků blíží milionu. Druhou nejčastější příčinou úmrtí Čechů byla v roce 1989 stejně jako v současnosti rakovina. Nových případů je více než dvojnásobek proti roku 1988. Už před 30 lety odborníci za nárůstem viděli také lepší diagnostiku.

U mužů tvořily před 31 lety dvě třetiny všech nových případů rakovina plic, konečníku, prostaty, tlustého střeva a žaludku. U žen se k nejčastějším přidaly rakovina prsu, kůže, děložního hrdla a čípku. Na prvním místě rakovinu plic v současnosti u mužů nahradila rakovina prostaty, u žen zůstává rakovina prsu. Naopak rakoviny plic, která má zároveň u obou pohlaví nejvyšší úmrtnost, u nich přibývá. Nějakému druhu nádoru podlehla v roce 1989 více než pětina všech zemřelých, v roce 2016 to byla více než čtvrtina. Odborníci připomínají, že lidé, kteří se z nádoru vyléčí, se často dožijí dalšího.

Soukromý zemědělec a vystudovaný botanik, zoolog a ekolog Martin Smetana vrací život do rozlehlých polí v okolí Blatničky na Hodonínsku. Usadil se v ní v roce 2010, začal chovat drůbež a postupně nakupovat pozemky, na kterých chtěl pěstovat staré odrůdy hrušní. Kromě pozemků scelených pozemkovými úpravami v roce 2015 má i několik pruhů v lánech, kde začal pod sázené stromy vysévat bělokarpatské luční kvítí a sázet další ovocné stromy. Život se na jeho pozemcích objevil velmi rychle, řekl ČTK při procházce po nich. Na jeho pozemcích postupně vzniká sbírka starých odrůd hrušní. "Chci vypěstovat dlouhověké stromy, které vydrží i více než 200 let," řekl Smetana. Mezi hrušně seje semena bělokarpatských bylin, aby vznikly druhově bohaté louky. Založil i rakytníkový sad, sází třešně, kdouloně, jabloně. Do míst, kde dřív byly nedozírné lány prakticky bez života, se vrací hmyz, ptáci, drobní i větší savci. Na druhou stranu jeho záměry dávají ekonomický smysl. "Plody lze prodávat, v budoucnu bych chtěl pást ovce a kozy, a co se nespase, lze prodat jako seno, o které je zájem," řekl Smetana.

Projekt krajinné obnovy přihlásil do soutěže Adapterra Awards. Podle svých slov nechce ani tak vyhrát, ale inspirovat další. Říká, že má jak kladné ohlasy ve vesnici, tak se mu ozývají i spolužáci, kteří vlastní pozemky. Díky jeho práci se do krajiny vrací biodiverzita a dokáže lépe čelit dopadům klimatických změn. I když sucho a škůdci trápí i jeho.