Archiv: Ekonomika | Průmysl

Druhý pilíř důchodové reformy, který zavedla vláda Petra Nečase, by měl podle předběžného názoru penzijní komise zcela skončit. Komise dává přednost variantě, podle níž by lidé dostali naspořené peníze zpět, nebo by je převedli do třetího penzijního pilíře.

Evropská komise schválila využití celkem 53 milionů eur (přes 1,4 miliardy Kč) k uzavření a dekontaminaci někdejších ropných vrtů v povodí řeky Moravy. Informovala o tom mluvčí komise. Projekt, který by měl být dokončen v listopadu příštího roku, předpokládá uzavření 110 a dekontaminaci dalších 244 studní. Cílem projektu je ochrana zdrojů podzemní vody, které patří do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a chráněné oblasti Natura 2000. Záměrem je bezpečně likvidovat a sanovat místa znečištěná ropou, která se tam těžila od 20. do 90. let minulého století. Celkové náklady na projekt činí 65,5 milionu eur (asi 1,77 miliardy Kč), evropské peníze půjdou z operačního programu Životní prostředí na likvidaci starých ekologických zátěží. V souvislosti s projektem by také mělo najít práci sedm desítek lidí, uvedla komise.

Češi nakupují dražší elektrospotřebiče a méně váhají s jejich pořízením. Útrata za bílou techniku letos meziročně vzrostla o 18 procent a prodej velkých televizí s úhlopříčkou nad 50 palců stoupl o dvě pětiny. Důvodem jsou menší obavy z návratu ekonomické krize, která vypukla v roce 2008. Vyplývá to z údajů sítě Expert Elektro. Podle průzkumu GfK TEMAX stoupl v letošním prvním čtvrtletí prodej spotřebního zboží o 3,3 procenta. Nejvíc, o 11,5 procenta, se zvýšil odbyt mobilů. Prodej velkých domácích spotřebičů stoupl o 8,5 procenta, největší meziroční nárůsty byly u sušiček.

Opětovná těžba granátů v nových ložiscích v Dolní Olešnici v Podkrkonoší by mohla začít nejdříve v letech 2018 až 2020. Odhaduje to šperkařské družstvo Granát Turnov, které záměr obnovit těžbu zahájilo před čtyřmi lety procesem posuzování vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Ve středu se v Dolní Olešnici veřejně projednávala dokumentace a posudek EIA. Nikdo z veřejnosti se jej nezúčastnil. Obec se zamýšlenou těžbou souhlasí, uvedla starostka Radoslava Cermanová. Těžba granátů v Dolní Olešnici v lokalitě Vestřev trvala v letech 1991 až 2007 a v současné době je plocha po těžbě již rekultivovaná. Družstvo Granát potřebuje nové ložisko, aby mohlo ve výrobě šperků z pravých českých granátů pokračovat i v dalších letech.

Areálem zkrachovalého Oděvního podniku (OP) v Prostějově ráno otřásl výbuch tuny dynamitu, který poslal k zemi šest výrobních hal. Prostějov tak přišel o dominantu průmyslové části města, nad níž se šestipatrové budovy podniku tyčily několik desítek let. Odstřel si vyžádal i uzavření rychlostní komunikace R46. Podle střelmistra Zdeňka Šobíška z Prahy, který odstřel připravoval několik týdnů, se akce podobného rozsahu v tuzemsku zřejmě ještě neodehrála. Do konstrukce výrobních hal Oděvního podniku odborníci postupně uložili 4200 rozbušek a bleskovic, které propojilo několik kilometrů drátu. Na demolici hal bylo spotřebováno 1,1 tuny dynamitu. Šest budov padlo k zemi během několika vteřin. Kvůli snížení prašnosti byly před odstřelem střechy výrobních hal napuštěny vodou. Na zajištění odstřelu se podílelo včetně hasičů a policistů několik desítek lidí. Akce si vyžádala bezpečnostní opatření v podobě uzavření okolních ulic i rychlostní silnice R46. Majitelem hlavního areálu zkrachovalého OP v Prostějově, ve kterém už dávno utichly šicí stroje, se začátkem roku stala společnost Astria Group, která se rozhodla výrobní budovy zbourat. Na části pozemků plánuje stavbu velké výstavní haly, část parcel zřejmě nabídne investorům.

Za zbytečnou zřejmě označí vláda novelu opoziční TOP 09, jež by zakázala kvůli ekologickým dopadům některé postupy pro případnou těžbu břidlicového plynu. Současná úprava spolu s energetickou a surovinovou politikou podle předběžného stanoviska pro středeční jednání kabinetu poskytuje životnímu prostředí dostatečnou ochranu. Zákon nyní nepovoluje používat kyanidové loužení vytěžené rudy. Novela horního zákona by měla nově zakázat hydraulické štěpení a podzemní zplynování uhlí. Stát podle TOP 09 zatím nemá žádný nástroj, jak by mohl tyto postupy z průzkumu nebo těžby vyloučit. Kabinet podle předběžného stanoviska uvede, že metoda hydraulického štěpení se nyní v Česku nepoužívá a nejsou ani nalezena ložiska, pro něž by byla vhodná. "Stejně tak způsob průzkumu a dobývání ložisek metodou podzemního zplynování uhlí není v současné době v Evropě ani v České republice v průmyslovém měřítku využíván a je stále ve stádiu vývoje," píše se v dokumentu pro vládu. Novela, o níž rozhodnou zákonodárci, by prý navíc zakázala běžně používanou metodu konvenčního hydraulického štěpení hornin, která životní prostředí nepoškozuje. O těžbě břidlicového plynu se ve Sněmovně debatovalo už v minulém volebním období.

Čeští exportéři mají mít od října k dispozici nové klientské centrum, kde od státu získají informace i služby pro své exportní či investiční plány. Na nové spolupráci v oblasti ekonomické diplomacie se ve čtvrtek dohodli ministři zahraničí a průmyslu a obchodu. Pro podporu exportu by pak měla v zahraničí fungovat jednotná síť, která spojí ekonomické činnosti zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade.

Energetická společnost ČEZ uzavřela s Albánií, která loni firmě odebrala licenci, dohodu o narovnání. ČEZ podle ní získá zpět do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur (asi 2,75 miliardy Kč), tedy částku zhruba odpovídající počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. ČTK o tom informovala mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Podle dohody obdrží ČEZ za úhradu pohledávek a převod podílu v CEZ Shpërndarje kompenzaci 95,5 milionu eur. Dalších 4,5 milionu eur už firma dostala. Dohoda je podmíněna splněním několika podmínek, jako jsou vystavení bankovní garance, schválení albánskou vládou a ratifikace albánským parlamentem. Dohodu také musí schválit statutární orgány ČEZ. ČEZ Albánii podle mluvčí nic platit nebude.

Královéhradecká radnice koupí od Jaroslavy Štrosové pozemek potřebný k dostavbě dálnice D11 do Hradce Králové. Zastupitelé souhlasili s tím, že město za ideální polovinu parcely o výměře 0,27 hektaru zaplatí téměř 1,7 milionu korun. Druhou polovinu parcely vlastní statkářka Ludmila Havránková. Podle primátora Hradce Králové Zdeňka Finka je odkup řešením, které konečně pohne s výstavbou dálnice k Hradci Králové a dál. O prodeji zbývající poloviny pozemku je podle něj ochotna jednat i Havránková. Stavba dálnice D11 skončila v roce 2006 asi tři kilometry před Hradcem Králové, pozemek Štrosové a Havránkové je poslední parcelou, která státu chybí v plánovaném úseku D11 od současného konce dálnice k hradecké křižovatce u ČKD.

Premiér Bohuslav Sobotka se odpoledne v Budapešti zúčastní schůzky předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), do které kromě ČR patří také Maďarsko, Polsko a Slovensko. Jednání se uskuteční u příležitosti završení maďarského předsednictví ve V4, které od července převezme Slovensko. Předsedové vlád budou na setkání podle programu hovořit také o energetické bezpečnosti a spolupráci zemí V4 v oblasti dopravy. Schůzky premiérů se zúčastní také předseda Evropské komise José Barroso a eurokomisař Johannes Hahn, s nimiž by premiéři měli probrat otázky spojené se sedmiletým unijním rozpočtem na roky 2014 až 2020.