Archiv: Ekonomika | Práce


Ve státní správě je po odečtení míst ve školství a bezpečnostních sborech celkem 6784 neobsazených postů. Neobsazenost tak dosahuje v průměru asi 12 procent. Na vedoucího připadá zhruba pět zaměstnanců. Na jednání úřednických odborů to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která před nedávnem navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Odboráři to kritizovali. Ministryně je vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat. "Na méně než pět pracovníků připadá jeden představený. Je na posouzení, zda to nesvědčí o tom, že s nadsázkou máme příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Je na zvážení, zda potřebujeme takovouto strukturu," uvedla Schillerová. Podle ní je dvanáctiprocentní neobsazenost alarmující a přirozená by byla tři procenta volných pozic.

Desetiprocentnímu snížení stavu se brání ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nerozumím tomu, kde se objevilo číslo deset procent, z čeho vychází. Doufám, že nám to bude osvětleno, že nám bude poskytnuta nějaká analýza, proč ministerstvo financí navrhlo deset procent. Číslo pro mě není srozumitelné," řekla novinářům Maláčová. Dodala, že už zrušila Fond dalšího vzdělávání, snížila počet ředitelů a vedoucích ve svém úřadu a snaží se hledat úspory ve výdajích na dávky. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČSMKOS) Josefa Středuly ministryně původní návrh na seškrtání desetiny míst zmírnila, když mluví o rozložení škrtů do několika let. Předák nesouhlasí s tím, že by odbory samy měly resortům hlásit místa ke zrušení. Podle něj dvanáctiprocentní neobsazenost neukazuje ani tak na nepotřebnost pozic jako spíš na to, že se úřadům nedaří lidi v současnosti najít.

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33.840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31.885 korun. Reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Čtvrtletní výsledek je horší, než očekávali analytici. Za poslední tři měsíce roku předpokládali proti předchozímu čtvrtletí mírné zpomalení růstu mezd pod osm procent. Za celý loňský rok výsledek odpovídá očekávání, ekonomové předpovídali reálný nárůst průměrné mzdy zhruba o šest procent. "Je to sice slabší výsledek, než se čekalo, ale stále jde o silné tempo. Utažený trh práce, zvyšování minimální mzdy a zvyšování platů ve veřejné sféře stále tlačí na růst mezd," řekl ČTK analytik Cyrrusu Michal Brožka. V souladu se zpomalováním ekonomického růstu ale očekává, že tempo růstu platů bude letos zvolna brzdit. Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou. Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze překonala 40.000 korun, ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla na 41.851 Kč. V Praze přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců. Hlavní město zaměstnává zhruba pětinu pracujících v Česku.