Archiv: Ekonomika | Práce


Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230.499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313.000. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici očekávali pokles na tři procenta. Loni v srpnu byla míra nezaměstnanosti na čtyřech procentech. Podle ÚP trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie. "K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit," uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost na 2,1 procenta, v Praze a Královéhradeckém kraji na 2,2 procenta. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR. Mezi okresy na tom je nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností na 1,1 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta.

"Poslední měsíce ukazují, že nezaměstnanost už nemá v podstatě kam klesat. Nezaměstnaných je sice méně než volných pracovních míst, avšak s ohledem na nastavení sociálního systému lze jen stěží očekávat další pokles nezaměstnanosti," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

Díky rychle rostoucím příjmům Češi utrácejí stále více za tzv. zbytné zboží jako například elektroniku, módu, luxusní zboží a podobně. V červenci se tak dařilo především obchodům s nepotravinářským zbožím. Postupně se proměňuje spotřební chování lidí a stále více zboží se prodá přes internetové obchody. Podle ekonomů by růst tržeb obchodů měl pokračovat i ve zbytku roku, vyplývá z jejich vyjádření pro ČTK. Spotřebitelé mají chuť nakupovat. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v červenci zrychlily meziroční růst na 5,6 procenta z červnových 2,1 procenta. Po očištění o kalendářní vlivy byly vyšší o 4,4 procenta. Nejrychleji rostly už poněkolikáté internetové obchody a zásilkové služby. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 8,6 procenta na 31.851 korun.

"Spotřebitelé se sice bojí zhoršení celkové ekonomické situaci, na tržbách maloobchodníků se to však příliš neprojevuje. Spotřeba zůstane hlavním tahounem ekonomického růstu i v druhé polovině roku," dodala Monika Junicke z Komerční banky. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte se zdá, že spotřeba domácností bude dominantní složkou růstu HDP také ve 3. čtvrtletí. "Tempo růstu mezd sice přesahuje zvyšování produktivity, ale nejspíše ještě chvíli zůstane vysoké. Mimo jiné kvůli zvyšování platů ve veřejném sektoru. Díky tomu bude pokračovat rostoucí trend v maloobchodu," uvedl ekonom.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 31.851 korun. Nikdy předtím nebyla výš. Lidé na výplatních páskách měli o 8,6 procenta více než před rokem. Vzhledem k 2,3procentnímu růstu cen jim mzdy reálně stouply o 6,2 procenta. Výrazně rostly výdělky v oborech, kde dominuje stát - v kultuře, školství a zdravotnictví. Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd vzrostl o 9,4 procenta na 27.236 korun. Polovina lidí tedy bere méně než tuto částku, polovina více. Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského je růst mediánu nejrychlejší od roku 2008. V praxi to znamená, že zaměstnancům s nižšími příjmy rostou mzdy rychleji než těm s vyššími.

"Mzdy v ČR ve druhém letošním čtvrtletí překonaly očekávání trhu. Do konce letošního roku bude ale tento rekord opět překonán. V posledním letošním čtvrtletí by průměrná měsíční mzda měla přesáhnout úroveň 34 tisíc korun," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera mzdy příští rok porostou o šest až sedm procent. Nejvyšší průměrná mzda je tradičně v Praze, kde ve druhém čtvrtletí dosáhla 39.688 korun. Představuje to meziroční přírůstek o 6,9 procenta, který je ale nejnižší ze všech regionů v ČR.