Archiv: Ekonomika | Finance


České neziskové organizace začaly vybírat peníze na pomoc hladomorem sužovanému Somálsku. Koordinátorka sbírky Člověka v tísni Dana Plavcová ČTK řekla, že do dneška jim lidé poslali přes milion korun. Sbírková konta má také organizace ADRA a Charita ČR. Další peníze vyčlenily humanitární organizace ze svých rezerv, Člověk v tísni také vysílá do země koordinátorku. ČTK dnes zjišťovala, zda nějaké peníze na pomoc vyčlení také český stát. Ministerstvo zahraničí se k dotazu nevyjádřilo. Organizace spojených národů (OSN) ve středu označila katastrofální humanitární situaci v Somálsku za hladomor, krize se dotýká 3,7 milionu lidí. Podle OSN bude na pomoc Somálsku nutné shromáždit 1,6 miliardy dolarů (27,5 miliardy korun). "To, co se teď děje v Africkém rohu, je krize nebývalých rozměrů a pro záchranu životů desetitisíců lidí je nezbytná pomoc mezinárodní komunity. Zásadní je, aby se pomáhalo všude, proto se vydáváme do oblastí, které jsou těžko dostupné a kde nepůsobí mnoho organizací," uvedl vedoucí humanitárních a rozvojových programů Člověka v tísni Jan Mrkvička. Hladomor způsobilo mimořádné sucho, tisíce lidí ale utíkají například do sousední Etiopie také kvůli chudobě a občanské válce. Spolu s místní humanitární organizací WASDA chce Člověk v tísni pomoci tisícovce uprchlíků, hlavně ženám a dětem. Dostanou základní zdravotní péči, přístřeší a bude jim zajištěna výživa a pitná voda.

Vláda schválila základní podobu rozpočtu na příští rok s deficitem 105 miliard. DPH příští rok by měla být ve dvou sazbách 20 a 14 procent, další rok 17,5 procenta. ČTK to sdělily zdroje z jednání vlády s tím, že oba přítomní ministři za nejmenší vládní stranu Věci veřejné se při hlasování postavili proti, ačkoliv jde o variantu popsanou v nedávno přijatém dodatku ke koaliční smlouvě.

VV na následné tiskové konferenci oznámily, že s nynější podobou návrhu rozpočtu na rok 2012 nesouhlasí. Chtějí dále jednat s koaličními partnery o prioritách rozpočtu a rozdělení peněz pro jednotlivá ministerstva. Požadují přitom výrazně více peněz pro ministerstvo dopravy.

Vláda nakonec nepodpořila druhou z variant, které na jednání přinesl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Počítal v ní s rychlejším snižováním deficitu, který měl příští rok činit jen 95 miliard a eliminací dluhu na důchodovém účtu. Podmínkou ale bylo sjednocení DPH už v příštím roce na 19 procentech s výjimkou nižší sazby pro knihy, noviny a léky. Tuto "ambicióznější" variantu kromě Kalouska výrazně podporoval i premiér Petr Nečas (ODS). VV však vystupovaly i proti ní s tím, že devatenáctiprocentní DPH nepřipustí.

Jednání vlády bylo ještě před hlasováním kvůli neshodě mezi stranami přibližně na hodinu přerušeno a zástupci ODS, TOP 09 a VV se sešli k politickému jednání ve formátu K9. Na něm se potvrdilo, že nejmenší vládní strana ze svého odporu proti této variantě odmítá slevit. ODS a TOP 09 však vládní jednání o rozpočtových parametrech odmítly přerušit, a přítomní ministři za VV proto nepodpořili ani variantu, která byl původně dohodnuta v dodatku ke koaliční smlouvě.

Plánované zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z 10 na 14 procent příští rok zvýší výdaje domácností zhruba o stovky korun, vyplývá z různých výpočtů analytiků i ministerstva financí. Například podle analytika ČSOB Petra Dufka růst nižší sazby zvýší výdaje domácností o 100 až 110 korun na osobu a měsíc. Následné sjednocení sazeb na 17,5 procenta od roku 2013 by naopak mohlo několik korun domácnostem ušetřit. Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně ukrojí příští rok z reálných příjmů domácností v průměru 247 korun měsíčně. Kvůli růstu sazby tak mohou zdražit například potraviny, léky, městská hromadná doprava, ubytování, zdravotní a sociální péče nebo vstupné na kulturní akce. Nyní jsou sazby DPH 10 a 20 procent.

V roce 2013 se výdaje domácností kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší podle institutu CERGE-EI průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko. Měsíční spotřební výdaje by se měly v příštím roce podle dřívějších výpočtů hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýšit o 133 korun na osobu, respektive 301 korun na domácnost. Sjednocení sazby DPH od roku 2013 by mělo podle Marka dojít ke snížení průměrných měsíčních spotřebních výdajů o 11 korun na osobu, respektive 24 korun na domácnost.

Změny podle propočtů MF dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. MF například navrhovalo zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 Kč měsíčně.

Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů MF, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by měly mírně klesnout.