Archiv: Ekonomika | Finance


V centru Prahy se dnes konala další demonstrace proti plánovanému navýšení sazby DPH u knih a tiskovin. Pod heslem Nezdaňujte čtení, nezdaňujte informace se na Staroměstském náměstí sešlo několik stovek protestujících, míň než organizátoři očekávali. Cílem demonstrace bylo podle nich apelovat na politiky a zvrátit rozhodnutí vlády, která prosazuje vyšší zdanění knih - do dvou let o více než sedm procent. Účast na dnešní akci, kterou pořádal Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN), potvrdili například i zástupci vysokých škol nebo řada významných osobností světa kultury a vědy. V davu se tak mihla například překladatelka a spisovatelka Radka Denemarková, podnikatel a nyní i spisovatel Tomio Okamura nebo šéf Lidových novin Dalibor Balšínek. "Zvýšení sazby může být v některých případech pro některé tiskoviny dokonce likvidační. Každopádně to bude mít vliv na jejich ekonomickou sílu, na které přitom závisí jejich nezávislost," řekl ČTK Balšínek. Přesto se do centra metropole nakonec vydal jen zlomek lidí z těch, kteří podpořili oficiální výzvu na obranu knih na internetových stránkách Svazu knihkupců a nakladatelů - k dnešnímu dni s ní vyslovilo souhlas téměř 160.000 lidí. Na Staroměstském náměstí se u improvizovaného pódia sešlo asi 500 lidí. "Čekali jsme o něco vyšší účast. Asi lidi vystrašila nepříznivá předpověď meteorologů na dnešní den," řekl ČTK Marek Pečenka ze SČKN. Alespoň zprostředkovaně organizátorům vyslovila podporu některá divadla, galerie a další organizace.

Česká republika by se mohla podílet na zvažovaném druhém záchranném balíku pro Řecko, které kvůli dluhům lavíruje na hraně bankrotu. Její případný podíl by měl formu záruk za půjčky a podle ministra financí Miroslava Kalouska by činil zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili. Kalousek na okraj jednání s ministry financí z dalších zemí EU českým novinářům zdůraznil, že Praha je vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko velmi zdrženlivá. Nelze však vyloučit, že by mohla být přehlasována. "Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny (tedy bez české účasti), nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie," zdůraznil Kalousek. K ekonomickým problémům Řecka se vyjádřil i prezident Václav Klaus, který je dlouhodobým kritikem eura. Řecko se podle něj z krize nedostane, pokud nedojde k nějakému rozhodnému řešení. "Řecko buď musí dostat obří pomoc, a nevím, kdo je ochoten ji poskytnout, a nebo prostě musí vystoupit z eurozóny, začít žít svým vlastním životem, zase si znovu založit něco jako svou bývalou drachmu," řekl v Praze novinářům Klaus. Nechce prý doporučovat, kterou z těchto cest se vydat, žádná třetí ale prý není. Česko by se v případě svého možného zapojení nepodílelo přímo na půjčkách Aténám, nýbrž na garancích z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability (EFSM). ČR sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU.