Archiv: Ekonomika | Finance


Česká republika by se mohla podílet na zvažovaném druhém záchranném balíku pro Řecko, které kvůli dluhům lavíruje na hraně bankrotu. Její případný podíl by měl formu záruk za půjčky a podle ministra financí Miroslava Kalouska by činil zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili. Kalousek na okraj jednání s ministry financí z dalších zemí EU českým novinářům zdůraznil, že Praha je vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko velmi zdrženlivá. Nelze však vyloučit, že by mohla být přehlasována. "Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny (tedy bez české účasti), nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie," zdůraznil Kalousek. K ekonomickým problémům Řecka se vyjádřil i prezident Václav Klaus, který je dlouhodobým kritikem eura. Řecko se podle něj z krize nedostane, pokud nedojde k nějakému rozhodnému řešení. "Řecko buď musí dostat obří pomoc, a nevím, kdo je ochoten ji poskytnout, a nebo prostě musí vystoupit z eurozóny, začít žít svým vlastním životem, zase si znovu založit něco jako svou bývalou drachmu," řekl v Praze novinářům Klaus. Nechce prý doporučovat, kterou z těchto cest se vydat, žádná třetí ale prý není. Česko by se v případě svého možného zapojení nepodílelo přímo na půjčkách Aténám, nýbrž na garancích z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability (EFSM). ČR sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU.

Pokud by se prohloubila dluhová krize v eurozóně, premiér Petr Nečas by prosazoval rychlejší snižování schodků veřejných financí. Cestou k tomu by mohlo podle něj být dočasné zvýšení nepřímých daní. Nečas to řekl v diskusním pořadu České televize jako svůj osobní názor. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky při prohloubení krize v eurozóně nedává urychlení snižování schodků veřejných financí ekonomický smysl. Zrychlení škrtů by podle něj mělo na ekonomiku negativní vliv. "Nedomnívám se, že by Česká republika byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu," uvedl šéf ČSSD.

O případném zvyšování nepřímých daní je Nečas v případě krizového vývoje v eurozóně ochoten diskutovat. Záleželo by na skutečných dopadech krize do české ekonomiky. "Například DPH by nebyla 17,5, ale 19 procentních bodů," uvedl premiér jako příklad. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka by naproti tomu podporoval spíše progresi ve zdanění občanů a vyšší zdanění firem. "Zvyšování nepřímých daní, to musíme skutečně odmítnout jako sociální demokracie, protože není možné zase ten problém vlády přenést na výdaje středně- a nízkopříjmových domácností," řekl Sobotka.

Ceny při sbližování sazeb daně z přidané hodnoty v příštím roce vzrostou v průměru o jeden procentní bod, uvedl premiér Petr Nečas. Nižší sazba DPH má podle návrhu vlády příští rok vzrůst z deseti na 14 procent. "Zvýšená sazba (DPH) za dva roky klesne. To znamená, že pro drtivou většinu zboží a služeb daň z přidané hodnoty klesne, nikoli že poroste. I v tom příštím roce je propočet jednoznačný, tedy ukazuje, že daňová hladina se zvedne všehovšudy o jeden procentní bod," řekl Nečas. Úpravy DPH navrhované vládou minulý týden podpořila v prvním čtení sněmovna. Příští rok se na 14 procent zvýší dolní sazba DPH, horní dvacetiprocentní sazba zůstane stejná. Od roku 2013 se obě sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Peníze z vybrané DPH mají podle dohody stran vládní koalice jít na velkou důchodovou reformu. Opozice se změnami DPH nesouhlasí. "Všechny tyto reformy se dají nazvat v zásadě zdražením," oponoval v ČT předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. "Pokud jde o daň z přidané hodnoty, tam vláda vytáhne z peněženek občanů více než 20 miliard korun ročně," dodal.