Archiv: Ekonomika | Finance


Stovky korun navíc dají domácnosti každý měsíc za energie v příštím roce. Zhruba o desetinu by od ledna měly podražit všechny druhy energie, od elektrické energie přes zemní plyn až k centrálnímu zásobování teplem. Růst cen energií se projeví zvýšením inflace o téměř půl procentního bodu, odhadují analytici. Celkové platby domácností za elektřinu by se měly podle analytiků zvýšit zhruba o deset procent; energetická společnost ČEZ minulý týden oznámila, že od ledna zdraží silovou elektřinu - bez přenosu a distribuce - o 14,4 procenta. Účty průměrné domácnosti, kde se elektřina nepoužívá k vytápění, vzrostou v příštím roce přibližně o tisícikorunu. Provoz rodinného domku, v němž se elektřinou topí, vyjde v roce 2008 při desetiprocentním zvýšení ceny o zhruba 4000 korun dráž.

Přibližně o deset procent se podle odhadů zvýší i cena plynu. Vytápění zemním plynem je ale ve srovnání s elektřinou levnější, lidé v rodinném domku zaplatí za rok zhruba o tři tisícovky víc než letos. Do cen energií se od Nového roku promítne i ekologická daň, která dopadne především na ty, kteří topí neekologickými palivy, jako je například uhlí. Zákon, jež nové daně obsahuje, je součástí balíku vládních reforem a čeká už jen na podpis prezidenta. Uhlí kvůli dani zdraží zhruba o devět procent; o přibližně stejnou částku zvyšují ceny i jeho dodavatelé.

Vyšší ceny energií pocítí od ledna i firmy. "Růst cen energií, zejména elektrické energie, má a bude mít pro některé obory katastrofální dopady," tvrdí představitelé Hospodářské komory. Podnikatelům by se podle analytiků měly ceny elektřiny od příštího roku zvýšit až o 15 procent. "Podle našeho odhadu se růst cen energií (elektřina, plyn, teplo) projeví zvýšením inflace o 0,4 až 0,5 procentního bodu, z toho 0,3 procentního bodu připadne na elektřinu," uvedl analytik Patria Finance David Marek.

Jedinou šancí, jak mohou domácnosti zmírnit dopad vyšších cen na rodinné rozpočty, je pokusit se o snížení odběrů. Odborníci radí, že nejvhodnější je začít se zateplením domu či bytu a výběrem vhodného typu ohřevu vody. Vytápění se totiž spolu s ohřevem vody podílí na celkové spotřebě energií téměř 90 procenty. Až na druhém místě má smysl řešit úspory spojené s běžným provozem domácnosti, jako nákup úsporných spotřebičů či žárovek.

Senát podle očekávání podpořil zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jde o rozsáhlý soubor změn, které mají od příštího roku nastat v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví. Podle vlády má tato první etapa reformy veřejných financí zastavit zadlužování země. Levicová opozice tvrdí opak, neúspěšně chtěla předlohu zamítnout. Přijetí zákona umožnilo 49 z 80 přítomných senátorů. Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který již dříve naznačil, že ji nebude vetovat.

Zákon je souborem pěti desítek novel. Zavádí jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy, což představuje 23,1 procenta reálného zdanění. Nyní existují čtyři daňová pásma ve výši 12, 19, 25 a 32 procent. Snížit se mají také daně firmám, a to z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010. Novinkou je také zavedení ekologické daně u elektřiny, zemního plynu a tuhých paliv a zvýšení spotřební daně u tabáku ze současných 27 na 28 procent. Ruší se společné zdanění manželů, které bude možné naposledy podat příští rok. Končí také daňové zvýhodnění na hypoteční zástavní listy, na druhou stranu se ruší i darovací daň v rámci širší rodiny. Lidé více zaplatí například kvůli zvýšení spodní sazby DPH z pěti na devět procent, neboť kvůli tomu zřejmě podraží třeba potraviny, nápoje, knihy, časopisy i noviny, léky, cestování hromadnou dopravou, ubytování nebo vstupné. Od Nového roku budou muset lidé platit také za každou návštěvu lékaře 30 korun, za den v nemocnici pak 60 korun. Vládní změny dále v zásadě ruší pohřebné, snižují porodné a zavádějí takzvanou vícerychlostní rodičovskou dovolenou. První tři dny nemocenské se nebudou proplácet. Zpřísnit se má výplata dávek. Nezaměstnaní bez snahy najít práci by mohli skončit na existenčním minimu. Živnostníci budou příští rok platit stejnou daň z příjmů jako zaměstnanci, tedy 15 procent. Budou mít vyšší limit pro odvody pojistného, zdravotní a sociální pojištění si už nebudou moci dávat do nákladů.