Archiv: Ekonomika | Finance


Sociální demokracie na přelomu září a října předloží novelu, která má zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty na úrovni pět procent. Vládní reforma veřejných financí, kterou schválila sněmovna, přitom počítá se zvýšením na devět procent, a to už od ledna příštího roku. Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že nejde o "plané politické gesto". Levicová opozice stejně jako odbory tvrdí, že devítiprocentní sazba DPH neúměrně zdraží potraviny, léky, veřejnou dopravu či bydlení. Tím se podle kritiků reformy zhorší už tak tíživá sociální situace hlavně důchodců, rodin s dětmi či zaměstnanců s nízkými a středními příjmy.

Vláda ovšem argumentuje propočty, podle nichž si většina lidí po zavedení daňových a sociálních změn polepší. Penzistům podle ministerstva práce a sociálních věcí pokryje zvýšené náklady lednová valorizace důchodů. Místopředseda ODS a ministr zemědělství Petr Gandalovič v televizní diskusi s Haškem řekl, že všude na světě vlády v podobném stavu veřejných financí seškrtají veřejné výdaje a zvýší daně. Kabinet Mirka Topolánek ale podle něj seškrtal veřejné výdaje a daně snížil, zvedne se pouze snížená sazba DPH. "Sbližování sazeb DPH je celoevropský trend, takže tady byste fakticky šli proti větru," řekl ministr o návrhu ČSSD. Pokud někdo hodlá snížit daně, musí současně říct, kde vezme chybějící peníze, dodal Gandalovič.

Zhruba o 20 až 40 haléřů na litr může zvednout cenu nafty přimíchávání biopaliva metylesteru řepkového oleje (MEŘO), které začne od září. Vyplývá to z odhadů odborníků. Podle některých z nich jde o zanedbatelný rozdíl v porovnání s výkyvy cen paliv na trhu a motoristé by tak přimíchávání v cenách na stojanech vůbec nemuseli poznat. Dodavatelé nafty budou muset biopalivo přidávat tak, aby mělo v celkovém objemu nafty dodávaném na trh podíl dvě procenta. Ministerstvo zemědělství i Sdružení pro výrobu bionafty předpokládá cenový dopad u nafty kolem 20 haléřů. Cenu nafty bude metylester zvedat proto, že je dražší a stát se rozhodl přimíchávání biopaliv nepodporovat.

Nahrazování fosilních paliv biopalivy vyžadují směrnice EU. Změna má přispět ke snížení emisí z dopravy. Ministerstvo životního prostředí si od ní také slibuje, že z krajiny zmizí neobdělávaná pole. Podle ekologů přimíchávání podpoří i zvýšení energetické nezávislosti, protože biopaliva se vyrábějí z domácích nebo středoevropských zdrojů. Kritici záměru ale upozorňují na růst cen obilí a potravin v zemích, které na biopaliva vsadily. Od ledna má začít přimíchávání biolihu do benzinu. Na dvouprocentní přídavek bude potřeba asi 650.000 hektolitrů biolihu, což představuje 91.000 tun pšenice a 325.000 tun cukrovky v případě, že poměr vyrobeného biopaliva z těchto dvou surovin bude 1:1. I v tomto případě by měl být dopad na ceny na pumpách podle MZe obdobný jako u nafty.