Archiv: Ekonomika | Finance


Zhruba o 20 až 40 haléřů na litr může zvednout cenu nafty přimíchávání biopaliva metylesteru řepkového oleje (MEŘO), které začne od září. Vyplývá to z odhadů odborníků. Podle některých z nich jde o zanedbatelný rozdíl v porovnání s výkyvy cen paliv na trhu a motoristé by tak přimíchávání v cenách na stojanech vůbec nemuseli poznat. Dodavatelé nafty budou muset biopalivo přidávat tak, aby mělo v celkovém objemu nafty dodávaném na trh podíl dvě procenta. Ministerstvo zemědělství i Sdružení pro výrobu bionafty předpokládá cenový dopad u nafty kolem 20 haléřů. Cenu nafty bude metylester zvedat proto, že je dražší a stát se rozhodl přimíchávání biopaliv nepodporovat.

Nahrazování fosilních paliv biopalivy vyžadují směrnice EU. Změna má přispět ke snížení emisí z dopravy. Ministerstvo životního prostředí si od ní také slibuje, že z krajiny zmizí neobdělávaná pole. Podle ekologů přimíchávání podpoří i zvýšení energetické nezávislosti, protože biopaliva se vyrábějí z domácích nebo středoevropských zdrojů. Kritici záměru ale upozorňují na růst cen obilí a potravin v zemích, které na biopaliva vsadily. Od ledna má začít přimíchávání biolihu do benzinu. Na dvouprocentní přídavek bude potřeba asi 650.000 hektolitrů biolihu, což představuje 91.000 tun pšenice a 325.000 tun cukrovky v případě, že poměr vyrobeného biopaliva z těchto dvou surovin bude 1:1. I v tomto případě by měl být dopad na ceny na pumpách podle MZe obdobný jako u nafty.

Rusko nominovalo do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) bývalého českého premiéra a někdejšího šéfa České národní banky Josefa Tošovského mimo jiné proto, aby dalo najevo nesouhlas se současným systémem dělení moci v MMF a Světové bance. Ve svém komentáři v ekonomickém listu Financial Times to napsal bývalý ruský premiér Jegor Gajdar. Do nominace Tošovského byl kandidátem na vrcholnou funkci v MMF pouze bývalý francouzský ministr Dominique-Strauss Kahn. Proti němu podle Gajdara nikdo nic nemá, jde jen o princip. Rusko prý odmítá, aby jedna či druhá skupina zemí měla monopol na vedení MMF a Světové banky. Nepsaná pravidla z počátků fungování obou institucí totiž stanoví, že v čele MMF bude Evropan, zatímco Světovou banku povede Američan.

"Takový systém je přežitkem evropských koloniálních říší. Za posledních 60 let se světová ekonomika dramaticky změnila, do popředí se dostává Čína, Indie a Brazílie," píše Gajdar. A pokračuje: "Hlavním cílem MMF je bojovat s globální finanční krizí. Je tedy smysluplné, aby instituci vedl někdo, kdo má s podobnou krizí zkušenosti," míní Gajdar. Člověk ze Západu podle Gajdara není nejvhodnějším kandidátem jednoduše proto, že Západ už mnoho let žádnou finanční krizi nezažil. Podobně ale prý situaci vidí také vlády některých zemí, včetně Austrálie, podle nichž dědit feudální právo na řízení měnového fondu nebo Světové banky není v souladu s vývojem moderní světové ekonomiky.