Archiv: Ekonomika | Finance


Evropská komise kritizovala Česko za stav veřejných financí. Češi se totiž v minulosti zavázali, že letos schodek rozpočtu nepřekročí 3,3 procenta HDP, podle odhadů se však bude pohybovat až kolem čtyř procent. Terčem kritiky se stal konvergenční program, který je jakýmsi plánem na cestě země k euru. Jeho přijetí se však Česku s rostoucím deficitem veřejných financí vzdaluje. Původně se hovořilo o roku 2010, nyní již o roku 2012. Za současný vývoj českého rozpočtu může podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii letošní náhlý nárůst výdajů, který nebyl vyvážen žádnými protiopatřeními. Jde především o nárůst sociálních výdajů, které politici schválili ještě před loňskými volbami. Bez těchto výdajů by se rozpočet opět vešel pod tříprocentní hranici. Česko podle Almunii nebude mít s přijetím eura v budoucnu větší problémy. Stačí jen, aby se vypořádalo s nadměrným schodkem veřejných financí. Eurokomisař také vládě doporučil, aby neváhala s přijetím penzijní a zdravotnické reformy. Podle něj má Česko ideální podmínky. Velmi nízký celkový dluh, který může využít a ještě poměrně dost času.

Premiér Mirek Topolánek se s Evropskou komisí v řadě bodů shoduje. Příčinou stavu veřejných financí ČR je podle něj neudržitelný vývoj zejména mandatorních, tedy zákonem daných výdajů. Tento stav ještě prohloubily předvolební sociální balíčky, zdůraznil. Bez reformy poroste podle Topolánka dál veřejné zadlužení a ČR ani v budoucnu nebude schopna splnit kritérium schodku veřejných financí do tří procent HDP.

Rok 2013 lze označit za mezní termín pro přijetí jednotné evropské měny euro v České republice. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda opoziční ČSSD a bývalý premiér Jiří Paroubek s tím, že by však nedoporučoval přílišné oddalování přijetí eura. Vláda zatím počítá s termínem přijetí eura od 1. ledna roku 2012.

Ministr financí Miroslav Kalousek počátkem května řekl, že bude na srpnovém jednání vlády o strategii přijetí eura prosazovat, aby kabinet stanovil pevný termín přijetí společné měny na 1. leden 2012. Pro stanovení pevného termínu přijetí eura jsou podle Kalouska hlavně politické důvody. "Vstup do eurozóny je politické rozhodnutí a politický projekt a ty mají mít své pevně stanovené termíny. Ten termín tam prostě být má," uvedl ministr. Jedinou bariérou pro přijetí eura je současný stav veřejných financí, a proto je nutné provedení reformy, řekl tehdy Kalousek.

Podle Paroubka lze sice rok 2012 považovat za reálný termín, ale není nutné ho brát jako definitivní a je potřeba hledat co nejvýhodnější termín. "Pokud se v dohledné době dohodneme jako politické strany na důchodové reformě, tak to přinese nějaké dodatečné náklady na státní rozpočet, a to by mohlo po roce 2009 - 2010 ohrozit čísla konvergenčního programu," řekl.

Podle dalšího hosta pořadu - viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera - je především nutné co nejdříve sdělit podnikové sféře přesný termín a ten poté skutečně dodržet. I podle analytika Patria Finance Davida Marka je zásadním argumentem pro pevný termín deklarace odhodlání udělat pro přijetí eura všechny potřebné kroky a posílení důvěry v to, že euro bude skutečně přijato v dohledné době. "Proti pevnému termínu mluví to, že se prozatím pro splnění všech podmínek mnoho neudělalo," dodal.

Země již Národní plán zavedení eura má, vláda jej schválila letos v dubnu. Termín přijetí společné evropské měny ovšem tento materiál neobsahuje. Plán je základním rámcem pro praktické přípravy na zavedení eura a představuje souhrn postupů a návodů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny připravit. Řeší například problematiku duálního označování cen a duálního oběhu koruny a eura, úpravy informačních systémů a principy informování o zavedení eura.