Archiv: Ekonomika | Finance


Církve budou od příštího roku hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman, informoval v tiskové zprávě mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zdanění náhrad ale ještě může zrušit Ústavní soud. Napadnout je chce část senátorů i poslanců, podle nichž je protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc. Předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek ve společném prohlášení minulý týden uvedli, že zdanění finančních náhrad způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Novelu považují za nemravnou a protiústavní.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sektorové daně pro banky nebo mobilní operátory zavádět nechce, řekl Lidovým novinám (LN). Jeho vyjádření pro Českou televizi, ve kterém o daních mluvil, bylo překroucené, uvedl. Zvláštní daň pro banky prosazuje koaliční sociální demokracie. Podle ČT zavedení sektorové daně pro banky Babiš připustil. Měla by se týkat i pojišťoven a premiér uvažuje také o zahrnutí mobilních operátorů, o návrhu chce debatovat, uvedla v neděli ČT. "Jestli když uděláme sektorovou daň pro banky, to bude mít takový dopad pro všechny zdražením úvěrů a dostupností úvěrů, nebo ne," řekl Babiš ČT. Informaci přivítal předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.

"Nemluvím česky ideálně, ale tolik rozumím, abych věděl, že jsem neřekl, že jsem otočil. Řekl jsem, že na bankovní daň mám stále stejný názor, že to banky přenesou na občany, firmy, ohrozí to likviditu, cenu hypoték - zkrátka že my sektorové daně nechceme," sdělil premiér na dotaz LN. Připustil nicméně, že se chystá s představiteli bank potkat a vyslechnout si jejich stanovisko. Babiš v LN také uvedl, že jen zopakoval, aby sociální demokraté o svých daňových návrzích jednali nikoli s ním, ale s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), protože ta připravuje státní rozpočet na příští rok. Babiš pro LN odmítl také zavádění zvláštní daně pro telekomunikační firmy. "Řekl jsem pouze, že pokud by si někdo měl zasloužit sektorovou daň, byly by to telekomunikační firmy, které jsou tři a mají kartel. Tam není konkurence jako mezi bankami, ale tím neříkám, že to chci udělat. Principiálně my sektorové daně nechceme," uvedl.