Archiv: Ekonomika | Finance


Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230.499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313.000. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici očekávali pokles na tři procenta. Loni v srpnu byla míra nezaměstnanosti na čtyřech procentech. Podle ÚP trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie. "K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit," uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost na 2,1 procenta, v Praze a Královéhradeckém kraji na 2,2 procenta. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR. Mezi okresy na tom je nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností na 1,1 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta.

"Poslední měsíce ukazují, že nezaměstnanost už nemá v podstatě kam klesat. Nezaměstnaných je sice méně než volných pracovních míst, avšak s ohledem na nastavení sociálního systému lze jen stěží očekávat další pokles nezaměstnanosti," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

Období relativně nízkých cen energií postupně končí, což pocítí stále více domácností. Vyplývá to podle analytiků z údajů o srpnové inflaci. Spotřebitelské ceny porostou více než dvouprocentním tempem i ve zbytku letošního roku a většinu příštího roku, uvádějí ekonomové. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně stouply o 2,5 procenta, v červenci tempo inflace činilo 2,3 procenta. Na zrychlení růstu cen se podepsaly zejména vyšší ceny za bydlení. Proti loňskému srpnu byly dražší i doprava, rekreace a kultura. "Přes léto zdražovali zejména menší distributoři elektřiny, kteří tak navázali na zdražování větších hráčů v prvním letošním pololetí. Blízko svých několikaletých maxim se během srpna držely také ceny pohonných hmot. Potraviny ovšem inflaci v srpnu spíše tlumily," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Rychlý růst cen elektrické energie je podle analytika ČSOB Petra Dufka způsoben prudkým zdražením silové elektřiny na burze v Německu. "Doba relativně levných energií je pryč a s koncem fixačního období to pocítí stále více českých domácností," uvedl. Tlaky na růst cen budou podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera postupně sílit nejen kvůli růstu mezd, ale i vlivem růstu cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti. Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský odhadl, že vysoká poptávka po energiích v Evropě může vést příští rok k růstu ceny elektřiny i plynu až o deset procent.