Archiv: Ekonomika | Doprava


Přímé letecké spojení mezi Českem a Ruskem bude do konce léta fungovat bez omezení. Dohodla se na tom ministerstva dopravy obou zemí s cílem zamezit zhoršování pohodlí cestujících, sdělil ČTK mluvčí českého ministerstva dopravy František Jemelka. O řešení situace do budoucnosti budou oba úřady dále jednat. Kvůli sporům o povolení k přeletům bylo v úterý zrušeno několik leteckých spojů. Spor ruských a českých úřadů o povolení k přeletům v úterý vyvrcholil zrušením čtyř zpátečních letů ruské společnosti Aeroflot mezi Prahou a Moskvou. Česko podle ministerstva dopravy zrušilo povolení spojům Aeroflotu poté, co Rusko omezilo přelety ČSA přes sibiřskou část ruského území. Povolení pro ruské aerolinky v Česku i pro přelety ČSA přes Sibiř byla nakonec dočasně obnovena do 7. července. Ruské ministerstvo dopravy podle ruského listu Vedomosti uvedlo, že chce přenést jednání o definitivní podobě další spolupráce v letectví na září, až skončí letní sezona. Odklad má podle ruské strany zajistit, aby občané obou zemí mohli klidně plánovat své cesty během léta.

Odborníci na cestovní ruch varovali, že případné omezení přímého leteckého spojení mezi Českem a Ruskem by mohlo negativně ovlivnit turistiku. Ruských turistů se loni v českých hotelech a penzionech ubytovalo podle agentury CzechTourism přes 545.000 a průměrně v ČR strávili téměř osm nocí, což bylo více než u občanů jiných států.

Prioritou pro Prahu ve výstavbě dopravní infrastruktury je především dokončení velkého i městského okruhu, myslí si to 56 procent Pražanů. Následují metro D (22 procent) a oprava stávajících mostů a výstavba nových (deset procent). Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Ipsos pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). V červnu v něm odpovídalo 1000 obyvatel hlavního města od 18 do 65 let. Na dalších místech se umístily rozšiřování tramvajových tratí (pět procent) nebo výstavba nových cyklostezek (dvě procenta). Nová vládní čtvrť v Letňanech, o které dlouhodobě hovoří premiér Andrej Babiš (ANO), je prioritou pro jedno procento Pražanů.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Pokud jde o metro D, Pražský dopravní podnik začal v červnu na Pankráci s geologickým průzkumem v úseku Pankrác - Písnice. Průzkum vyjde zhruba na 1,58 miliardy korun. Náklady na vybudování prvního úseku metra D mají být předběžně 57 miliard. Praha plánuje v budoucnu trasu prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.

Za největší současný problém Pražané v průzkumu označili nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení (57 procent). Pro více než třetinu je největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost (tři procenta), školství, zdravotnictví a sociální služby (po jednom procentu). Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů v Praze za poslední čtyři roky zhruba o 90 procent. Průměrná cena nového prodaného byt na konci března byla 104.666 korun za metr čtvereční. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil tendr na auditora nového mýtného systému, podle úřadu totiž mohly podmínky soutěže vytvářet konkurenční výhodu pro jednoho z uchazečů. Vyplývá to z rozhodnutí antimonopolního úřadu, které má ČTK k dispozici. Proti rozhodnutí je možné podat rozklad. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by spuštění nového mýta nemělo být ohroženo. Soutěž na kontrolora mýtného systému trvala do poloviny letošního května. Nezávislý auditor by měl vykonávat expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření následně stanoví účinnost mýta. Antimonopolní úřad ovšem nyní soutěž zrušil. V rozhodnutí uvedl, že zadavatel, kterým bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nenastavil podmínky týkající se kvality a zkušeností osob podílejících se na zakázce tak, aby určitým dodavatelům nezaručovaly konkurenční výhodu. Tím tak podle něj byly stanovené podmínky tendru v rozporu se zákonem.

Podle deníku Zdopravy.cz se do soutěže přihlásily společnosti CGI a Kapsch, přičemž nabídka CGI ve výši 215 milionů korun měla být o 85 milionů korun nižší, než nabídla konkurence. Kapsch, který je současným provozovatelem mýta, ovšem následně podal proti tendru námitku k ÚOHS. Ten podle rakouské firmy její podezření ve čtvrtek potvrdil. ŘSD podle mluvčího Jana Rýdla situaci nyní analyzuje, o dalších krocích rozhodne až poté.

Cena roční dálniční známky pro osobní automobily by se mohla zvýšit z 1500 na 2000 korun, jak původně chtělo ministerstvo dopravy. Navrhl to poslanec ANO Martin Kolovratník v novele, která má dosavadní papírové kupony nahradit od roku 2021 elektronickými známkami. Sněmovna o tom rozhodne při červencovém schvalování. V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky. Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Novela má řešit také to, která vozidla by známky pro jízdu na dálnicích mít nemusela. Předloha by od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.