Archiv: Ekonomika | Business

Jedním ze základních vládních opatření v boji proti hospodářské krizi je vedle udržení zaměstnanosti také zpřístupnění úvěrů pro malé a střední podniky. Shodla se na tom i Národní ekonomická rada vlády. Nyní byl v tomto směru učiněn první krok.

Lidové noviny uveřejňují komentář premiéra Mirka Topolánka, který se vrací k tématu zdravotnických poplatků a krajské politice ČSSD, která se pokouší regulační poplatky nejenom v krajích zrušit. Sečteno a podtrženo: onen obrovský chaos, který nyní kritizují média, je jen špičkou obrovského ledovce problémů, který působí snaha ČSSD dostát svému populistickému slibu.

Zájem o zřizování firemních školek, které navrhuje jako jednu z alternativ péče o předškolní děti ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, je mezi podniky velký. Kvůli legislativě ale od svého záměru nakonec upustí. "Zájem je obrovský, ptají se dvě až tři firmy týdně. Od záměru zřídit školku však upustí, jakmile zjistí, že by ji musely dotovat ze zisku," řekla ve středu ČTK Kateřina Francová z občanského sdružení Firemní školky. Zájem prý mají i střední a menší firmy, třeba i české. Zatím mohou buď čekat, až bude výhodnější legislativa, nebo žádat o dotace z EU, uvedla Francová. Podle Niny Bosničové z organizace Gender Studies je nyní kvůli finanční krizi situace ještě komplikovanější, než byla v minulosti.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh zákona o volném pohybu služeb, který usnadňuje přístup malých a středních podnikatelů k podnikání v zemích EU. Zákon umožní například poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřské země a nebude třeba dalších povolení v cizině. Zákon zavádí do českého právního řádu směrnici o volném pohybu služeb. Evropský parlament ji schválil v listopadu 2006 a dal členským státům tři roky na to, aby ji převedly do svých zákonů.

Zákon také zavádí takzvaný tichý souhlas. Podle Římana jde o "revoluční věc" v českém správním řádu. Pokud podnikatel zažádá o oprávnění k nějaké činnosti a úřad ve stanovené lhůtě nereaguje, má se za to, že oprávnění vzniklo. "Je to silný bič na byrokracii, která bude nucena to rozhodnutí vydat," podotkl ministr.

Tuzemské firmy loni začaly ve větší míře využívat služeb Zelené linky pro export, která byla zprovozněna na jaře 2006. Její pracovníci loni zodpověděli 2225 dotazů od českých podniků. Za celou dobu existence přitom Zelená linka pro export eviduje 5015 dotazů. Vyplývá to z informací, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Exportéři se loni podle údajů MPO často ptali například na to, jak jim stát může pomoci s vývozem. Zajímali se také o legislativu a cla v jednotlivých zemích či o různé praktické rady týkající se exportu do zahraničí. Zhruba 61 procent dotazů, které pracovníci linky zodpověděli, bylo loni telefonických a 39 procent otázek prostřednictvím e-mailu.

Stát v prosinci slíbil, že letos více podpoří české exportéry, kteří kvůli globální finanční krizi přicházejí na svých tradičních vývozních trzích v západní Evropě o zakázky. Vývozcům mají při průniku na nové trhy pomoci například dostupnější úvěry státní České exportní banky (ČEB) či výhodnější pojištění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP; celková podpora vývozu by se měla pohybovat kolem 2,9 miliardy korun.

Investiční pobídky by v budoucnu mohla čerpat pouze technologická centra a střediska sdílených služeb, nikoliv už zpracovatelský průmysl. Počítá s tím novela zákona o investičních pobídkách, kterou schválila v pondělí Topolánkova vláda. Odpovídá to ostatně i trendu, který zaznamenala agentura Czechinvest při hodnocení loňských investičních projektů. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Partnerskou zemí letošního veletrhu cestovního ruchu Holiday World bude Chorvatsko, tradičně nejčastější cílová země českých turistů. Na tiskové konferenci to oznámili představitelé hlavního pořadatele, společnosti Incheba. Na veletrhu, který se uskuteční na holešovickém výstavišti 5. - 8. února, se představí 701 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Mezi zúčastněnými se letos objeví například Sýrie, Tanzanie, Bangladéš, Pákistán či Nepál.

Malé a střední podniky v Česku se cítí být nejvíce ohroženými subjekty v současné hospodářské krizi. Prudký pokles zakázek už mnohým z nich hrozí bankrotem. Existují nějaká možná opatření, která by jim pomohla přežít? Přijde vláda s pomocnou rukou včas?

Vláda schválila novelu zákona o investičních pobídkách, podle které by tuto podporu v budoucnu mohla čerpat pouze technologická centra a centra sdílených služeb. Naopak zpracovatelský průmysl by již pobídky od státu dostávat neměl. Po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Platnost upravených pobídek je podle něj v novele stanovena na dva roky a poté může být případně prodloužena. I nadále se počítá s tím, že investoři mohou získat slevu na dani vypočtenou podle výše investice nebo objemu mezd. Investiční pobídky jsou v Česku poskytovány od roku 1998. Pomocí tohoto systému investoři naplánovali v Česku investovat více než 413 miliard korun, přičemž celková maximální výše přislíbené podpory činí přes 148 miliard korun. Pomocí investičních pobídek bylo v ČR vytvořeno více než 87.000 pracovních míst. ČR loni prostřednictvím agentury CzechInvest získala rekordních 213 investičních projektů.

Finanční krize, kvůli které české domácnosti začínají méně utrácet, zatím nebude mít vliv na expanzi obchodních řetězců v Česku. Na tuzemském trhu i letos přibude několik desítek nových diskontních prodejen, supermarketů, hypermarketů i menších prodejen s potravinami. Na konci loňského roku přitom v Česku fungovalo více než 1300 těchto prodejen a obchodní řetězce v některých městech již narazily na odpor místních obyvatel, kteří se stavbou dalších obchodů v blízkosti svých domovů nesouhlasí. Krize nemá vliv na plány společnosti Žabka, která v Česku od loňska buduje síť samoobsluh a do konce roku 2008 jich otevřela 32. "Předpokládáme, že na konci roku (2009) budeme mít celkem 100 otevřených prodejen," sdělil ČTK generální ředitel společnosti Žabka Zdeněk Linhart. Pět až sedm nových supermarketů letos hodlá v Česku otevřít společnost Billa, Expandovat bude také diskontní řetězec Lidl. Nové prodejny letos plánují rovněž obchodní řetězce Tesco, Ahold či Kaufland.