Archiv: Cestování | Praha

Ořechovka v Praze a Masarykova čtvrť v Brně jsou známé vilové čtvrti. Zná je skoro každý obyvatel těchto měst, ale málokdo ví o jejich historii i součanosti. Pojďme se podívat, kdo je stavěl a kdo v nich žil.

Památky ve správě Pražské informační služby (PIS) se loni těšily většímu zájmu obyvatel a turistů než v roce 2006. Více lidí také přišlo do informačních středisek a zvýšila se návštěvnost internetových stránek PIS, informovala ČTK mluvčí této městské organizace Dagmar Houbová. Do památkových budov zavítalo zhruba 1,3 milionu lidí. Je to asi o 190.000 více než předloni, což představuje nárůst o 18 procent, uvedla Houbová. Nejnavštěvovanější byla tradičně Staroměstská radnice, kterou si loni prohlédlo asi 432.500 lidí. "Nejvyšší nárůst, a to o 46 procent, jsme zaznamenali v Prašné bráně, do níž zavítalo o 17.144 návštěvníků více než předloni," poznamenala Houbová. Do bludiště na Petříně přišlo loni o 35 procent lidí více než v roce 2006, dodala. Turistická informační centra zaznamenala nárůst návštěvníků o 28 procent. "Další rekord znamená návštěvnost našich internetových stránek s 3,85 miliony unikátními adresami, což více méně odpovídá počtu turistů přijíždějících do hlavního města," podotkla Houbová. Přičítá to zavedení nových služeb, jako je lepší vyhledávání kulturních pořadů, zavedení on-line pohledů na město a zlepšení fotogalerie, z níž je možné posílat snímky jako elektronické pohlednice.

Na Pražském hradě skončila rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších dominant - tzv. Ústavu šlechtičen, jehož součástí je bývalý Rožmberský palác. Byla to největší investiční akce na Hradě od roku 1989. Trvala 15 let a vyžádala si náklady v hodnotě téměř 400 milionů korun. My se vydáme na slavnostní otevření.

Speciální jednotku městské policie, která by měla zesílit represi vůči bezdomovcům, chce zřídit hlavní město Praha. Hodlá tím dosáhnout toho, aby lidé bez domova opustili území města nebo se začlenili do společnosti. Novinářům to v úterý řekl náměstek primátora Jiří Janeček. Podle některých sociálních pracovníků ale represe problém bezdomovectví nevyřeší. Janeček zdůraznil, že každého bezdomovce, který projeví zájem o práci, město zaměstná. "Máme volná místa v organizacích zřízených městem, například v dopravním podniku," uvedl Janeček. Magistrát nechce podporovat lidi bez domova na úkor ostatních Pražanů. Podle Janečka například není důvod, proč by město mělo za bezdomovce platit poplatky u lékaře. V případě Miroslava Szamszeliho, který zachránil dítě odložené do kontejneru, bude ale Praha jednat jinak, považuje jej totiž za hrdinu. Se zřízením speciální jednotky městské policie nesouhlasí někteří sociální pracovníci.

Ke zrekonstruovaným památkám na Pražském hradě v úterý přibyl Ústav šlechtičen v Jiřské ulici. Rekonstrukce trvala v několika etapách 15 let a stála téměř 400 milionů korun. Cílem oprav bylo navrátit rozsáhlému objektu, který doznal výrazných změn především ve 20. století, jeho barokní a renesanční podobu. Palác se pro veřejnost otevře na jaře se zahájením turistické sezony. Palác, který byl slavnostně otevřen za účasti prezidenta Václava Klause, premiéra Mirka Topolánka a dalších českých politiků a diplomatů, bude sloužit výstavám a dalším kulturním akcím. Prezident poděkoval všem, kdo se na dlouholeté rekonstrukci velkého objektu v areálu Pražského hradu podíleli. "Pražský hrad je tak obrovský komplex budov, že ani za pětileté prezidentské období není možné všechny vidět," uvedl Klaus.

Centrem budovy je Rožmberský palác, který nechali Rožmberkové po velkém požáru Hradu v roce 1541 postavit v letech 1545 až 1574. Roku 1600 palác získal výměnou císař Rudolf II. a spojil jej s Královským palácem. Ve 20. letech 18. století byl palác zvýšen o druhé patro. V polovině 18. století byl za Marie Terezie radikálně přestavěn na Ústav šlechtičen. SOS:

Mezi desítkou premiér, které na leden ohlásila pražská divadla, jsou například Její pastorkyňa Gabriely Preissové ve Švandově divadle, Dostojevského a Krobotův Idiot v Dejvicích, Poláčkova klasika Hostinec U kamenného stolu na Fidlovačce či O'Neillova Cesta dlouhým dnem do noci v Divadle Bez zábradlí. Ta bude také první premiérovou inscenací roku. Nastudovala ji filmařka Alice Nellis jako svůj třetí projekt na této soukromé scéně; předtím tu byly uvedeny v její režii Schisgalova komedie Láska a inscenace Když tančila. Nyní obsadila Jiřího Bartošku, Zuzanu Bydžovskou, bratry Filipa a Michala Čapkovy a také manželku prvního z nich Zuzanu.

Text Gabriely Preissové Její pastorkyňa se ve Švandově divadle objevil už v prosinci. Režisér Michal Lang ho nastudoval například s Janou Strykovou, Apolenou Veldovou, Matějem Hádkem, Viktorem Limrem a Věrou Kubánkovou. Hra je populární především ze zhudebnění Leošem Janáčkem z roku 1893; stala se převratným činem operní dramatiky a stálicí na světovém repertoáru. Na smíchovském jevišti se objeví po více než dvaceti letech. Stejně jako kdysi v ní roli stařenky Buryjovky ztvární držitelka ceny Thálie za celoživotní mistrovství Věra Kubánková.

Nejbližší novinkou Dejvického divadla, které koncem roku oslavilo 15 let existence, bude 12. ledna Dostojevského Idiot v Krobotově režii a úpravě. Hlavní role ztvární Pavel Šimčík, Martin Myšička, Klára Melíšková a Lenka Krobotová.

Divadlo v Dlouhé představí 19. ledna českou premiéru volného pokračování bestselleru Ireny Douskové Hrdý Budžes, tentokrát s názvem Oněgin byl Rusák. Nyní se hrdinka tohoto populárního příběhu po stupních socialistického vzdělávacího systému dostala až na gymnázium, kde ji autorka zastihuje. Dousková pro jeviště Divadla v Dlouhé svou knihu dramatizovala a ve spolupráci s režisérem Janem Bornou připravila podklad k inscenaci. Prakticky celý soubor Divadla v Dlouhé tak zavzpomíná na své studentské časy v 80. letech. Mají to být vzpomínky plné hudby a písniček - jak upadlé popmusic, tak potajmu ze šustících magneťáků poslouchaných písničkářů a zapovězených rockových legend.

V jevištní úpravě Poláčkova románu Hostinec U kamenného stolu se v premiéře Divadla na Fidlovačce objeví 17. ledna například Václav Svoboda, Tereza Bebarová, Břetislav Slováček, Ludmila Molínová a Petr Rychlý. Divadlo ABC uvede o dva dny později komedii současného rakouského dramatika a kabaretiéra Stefana Vögela Dobře rozehraná partie. Režie se ujala Lída Engelová, která do hlavních rolí obsadila Jana Vlasáka, Petra Štěpánka a Jitku Smutnou. Příběh o tom, jak žít sám a nezpustnout, bude uveden v Česku poprvé.

Divadlo Na zábradlí naváže na slavné Bergmanovy Scény z manželského života, když v režii Jiřího Pokorného uvede další jeho hru Sarabanda. Na jevišti se objeví Miloslav Mejzlík, Zdena Hadrbolcová, David Prachař a Gabriela Pyšná - premiéra je ohlášena na 24. ledna.

Závěr měsíce bude patřit komediálnímu žánru. Divadlo Kalich uvede další titul s osvědčenou dvojicí Janou Paulovou a Pavlem Zedníčkem, kteří se nyní na jevišti objeví hned v několika rolích najednou. Hru Záhadná Irma z pera Charlese Ludlama tu připravuje režisér Petr Novotný. Druhým veseloherním titulem bude Labichova komedie Nejšťastnější ze tří, jejíž premiéru připravuje Divadlo Palace na 22. ledna. V režii Vladimíra Strniska si v ní zahrají například Ivan Řezáč a Simona Postlerová.

Toulky po regionech vás dnes zavedou za tajemným svitem plynových lamp. Ty ozařují zámek Jánský Vrch na Jesenicku. Otužilci si dali dostaveníčko u Labe v Hradci Králové. To ježci v zimě spí, ale ti z jihlavské zoo mají smůlu. Hrají totiž v pohádkovém večerníčku. Dozvíte se také, co je křídlatka a kde se zabydlela. Půjdeme i do Valašského království - je to sice země fiktivní, ale dostala se až před soud. Možná by obě znepřátelené strany zapomněly na spor, kdyby ochutnaly lahůdky z Liberce, kde se chystá soutěž Vaří celý Liberec.

Na pražském Staroměstském náměstí si budou moci lidé na Štědrý den dát opět tradiční rybí polévku. Zájemcům ji bude jako obvykle nalévat pražský primátor. Pořadatelé vánočních trhů letos nechají navařit mnohem více polévky než loni. Ačkoliv je určena zejména lidem bez domova, dostane ji každý, kdo bude chtít. Podle zkušeností z minulých let mezi zájemci mnoho bezdomovců není, ve frontě spíš stává řada turistů. Rodiče s dětmi budou moci přes den zajít na náměstí do hrázděného domku. Děti tam budou moci vyrobit různé vánoční ozdoby a drobné dárky. Večer na Staroměstském náměstí tradičně zazní Rybova Česká mše vánoční v podání sólistů opery Národního divadla a sboru Státní opery.

Už pětiletou tradici mají na Pražském hradě živé betlémy divadelního souboru Apropo. Tato dobročinná představení se tam letos uskuteční o víkendu 22. a 23. prosince, vždy od 14:00 a 15:30 hodin. Zájemci za nimi mohou přijít ke Zlaté bráně katedrály sv. Víta na třetí hradní nádvoří. "Jedná se o dvacetiminutové pásmo sestavené z vánočních lidových her a známých a méně známých koled. V uplynulých letech jsme je kromě Pražského hradu uváděli i v prostorách zadního traktu Týnského chrámu na Starém Městě, na balustrádě Lorety na Hradčanech a na schodech kostela sv. Jana Nepomuckého. Letošní inscenaci jsme tak jako loni situovali k bočnímu vchodu svatovítské katedrály," řekl ČTK zástupce souboru Filip Jan Zvolský. Upozornil, že představení budou tradičně spojena se sbírkou na konto Pomozte dětem, která má formu tradiční koledy jako součásti vánoční hry.

Inscenace Moliérova Lakomce v podání Slezského divadla z Opavy zakončila v neděli celoroční přehlídku regionálních scén České divadlo 2007, která proběhla už podvanácté. Přehlídka České divadlo už podruhé nezačala s novou sezonou, ale kryla se s kalendářním rokem. Letos se v jejím rámci v Praze uskutečnily dvě desítky představení 19 regionálních scén z tuctu měst. V první části jich hostovalo v metropoli od ledna do dubna jedenáct z Hradce Králové, Plzně, Zlína, Brna, Ostravy, Kladna a Liberce. Podzimní část nabídla od října projekty dalších osmi kolektivů. Jejich členové přijeli z Plzně, Liberce, Ostravy, Brna, Šumperka a Uherského Hradiště. Dramaturgie má z čeho vybírat, neboť v 21 "divadelních" městech od Chebu až po Český Těšín působí téměř čtyři desítky profesionálních scén. Tradiční součástí Českého divadla je uvádění všech představení se simultánním překladem do znakové řeči. Zpřístupněním divadla pro sluchově postižené spoluobčany naplňují organizátoři požadavek rovného přístupu ke kulturním službám pro tuto znevýhodněnou společenskou skupinu.