Karel Jaromír Erben

Naučná stezka Karla Jaromíra Erbena

Naučná stezka Karla Jaromíra Erbena je turistická služba nejen pro návštěvníky oblasti Miletína. Erben jakožto slavný miletínský rodák je s místem úzce spjat. Mnoho z jeho děl je inspirováno městem a jeho okolím, především však celá sbírka balad Kytice. Naučná stezka je variantou, jak představit široké veřejnosti život, myšlenky za doby Erbenova života. V současné době je v Erbenově rodném domku muzeum, to ovšem není příliš velké. I proto byla zbudována naučná stezka, která zapojuje návštěvníky jakéhokoli věku. Naučná stezka vede městem a jeho okolím. Na její realizaci se vlastnoručně podíleli především miletínští občané a lidé z okolí.

Realizace Erbenovy stezky (2010):

Celková délka trasy je 5,179 km a byla slavnostně otevřena 19. října 2010. Najdeme na ní celkem devět zastavení u zajímavých míst, která byla Erbenovi inspirací. Na každém zastávkovém místě pak nalezneme informační tabuli s mnoha zajímavostmi a podrobnostmi.

1. zastávkové místo: Erbenův rodný domek 2. zastávkové místo: Studánky na Koši 3. zastávkové místo: Popraviště 4. zastávkové místo: Vyhlídka na Miletín 5. zastávkové místo: Svatojánské lázně 6. zastávkové místo: Boží muka 7. zastávkové místo: Svatá Trojice u hřbitova 8. zastávkové místo: Náměstí 9. zastávkové místo: Parkáň


1. zastávkové místo: Erbenův rodný domek

Informační tabule u Erbenova rodného domuInformační tabule u Erbenova rodného domu Naučná stezka vychází od rodného domku Karla Jaromíra Erbena. Původně dřevěný domek byl postaven roku 1734. Roku 1806 jej za 150 zlatých koupil miletínský občan Jan Erban. Je ovšem nutné podotknout, že tento dům není původní. Několikrát vyhořel. Naposledy dřevěný domek shořel při velkém požáru Miletína v roce 1846, kdy lehlo popelem na 112 domů. Tento byl z cihel a kamene postaven Erbenovým zetěm, manželem dcery Josefy, miletínským kovářem Františkem Chmelíkem.

Dnes je v tomto domě, muzeum Karla Jaromíra Erbena s mnoha dobovými listinami nebo jejich kopiemi. Od domku je vidět do celého kraje a pouhým pohledem tak můžeme poměřit délku naučné stezky. Je odsud výhled na stráň, na které se za Erbenových časů rozléhal třešňový sad, o který se staral jeho otec.

Foto: Kristýna Maková


2. zastávkové místo: Studánky na Koši

Dřevěná socha PoledniceDřevěná socha Polednice Na tomto místě se nachází dřevěná socha Polednice. Dříve zde stál ovocný, převážně třešňový sad, o který se staral Erbenův otec. Jeho živnosti se totiž příliš nedařilo, a rodina tak byla velice brzy značně zadlužena. Řemeslo nestačilo na uživení, proto se mu Jan Erban věnoval pouze v zimních měsících, zatímco v létě ho nahradil sadařením – pokrokový majitel panství Hynek Josef Falge v té době nechal vysázet v okolí města na 10.000 ovocných stromů. Malý Karel Jaromír Erben tu tatínkovi pomáhal a trávil zde mnoho času, snad i proto zvolil pseudonym pro svou první báseň Květomil Podlipský.

Dnes už ze sadu v podstatě nic nezbylo. Z tohoto důvodu zde byly symbolicky vysazeny dva stromy třešně (viz fotogalerie níže). Ke studánce na Koši chodili v dřívějších dobách rolníci z polí a dělníci z cihelny. Vodu si brali odsud, protože Miletín byl bez vody. Právě na tomto místě je zmíněna balada Polednice.

"Dej sem dítě!" - "Kriste Pane, odpusť hříchy hříšnici!" Div, že smrt ji neovane, ejhle tuť - polednici!

Foto: Kristýna Maková


3. zastávkové místo: Popraviště

Zde bývalo ještě v 18. století popraviště. Od roku 1811 je zde umístěna socha Panny Marie ImmakulatyZde bývalo ještě v 18. století popraviště. Od roku 1811 je zde umístěna socha Panny Marie Immakulaty Chmurné místo bývalého popraviště, jeho počátky sahají až do dob krále Přemysla Otakara II., od kterého město získalo hrdelní právo. Posledním popraveným byla žena ze sousední obce. V městském archivu se o tomto "ortelu" nachází zmínka ze dne 31. července 1721: "..., kterýmž se nalezlo, že Alžběta Samková při právě městýse Miletína pro zahubení svého neřádně nabytého plodu jiným ku příkladu a výstraze, sobě pak ku zasloužilé pokutě mečem na hrdle trestána, do hrobu vložena, srdce její kolem prohnáno, a tak zahrabána; souložník pak její šestinedělním vězením potrestán býti má."

Socha Panny Marie Immakulaty byla na toto místo převezena panem Hynkem Josefem Falge, který se stal pánem na Miletíně roku 1805. Na přední straně býval nápis latinou a údaj A.D. 1811.

Západním směrem od tohoto zastavení je pole. A za ním silnice, která vede k Miletínským lázním a dále na Chroustov nebo na Třebihošť. Od roku 1822 se v této lokalitě pochovávalo. Připomínkou je kříž při silnici. Na tomto hřbitově byla roku 1846 pochována Erbenova matka Anna a roku 1851 otec Jan. Jejich ostatky se tu někde stále nacházejí. Nový hřbitov byl zřízen roku 1865 na východní straně Miletína na vyvýšenině zvané "Na Chrasti".

Dnes už si ani neumíme představit, s kolika úmrtími, zvlášť v chudších rodinách, se lidé museli potýkat. V rodině Erbenových z devíti dětí nakonec vyrůstaly jen dvě. Karel a jeho mladší sestra Josefa. A když se Karel oženil a založil rodinu, musel se také vyrovnávat se smrtí svých nejbližších. Z jeho šesti dětí tři zemřely. I jeho první žena zemřela poměrně mladá, vě věku 39 let. Sám Erben je pak pohřben na Olšanském hřbitově v Praze.

Události tohoto místa, tedy bývalého popraviště, Erbena inspirovaly k napsání balady Dceřina kletba.

A co necháš svojí matce, dcero má?
a co necháš svojí matce,
jež tě milovala sladce?
a draze tě chovala?
- "Kletbu zůstavuji tobě,
matko má!
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!"

Foto: Kristýna Maková


4. zastávkové místo: Vyhlídka na Miletín

Dřevěná socha pána z Erbenovy balady Zlatý kolovratDřevěná socha pána z Erbenovy balady Zlatý kolovrat Na čtvrtém zastávkovém místě se nachází dřevěná socha pána, který se dívá na rodný domek Karla Jaromíra Erbena. Pohledem přes část těla pána opravdu lze vidět přímo na domek. Z tohoto místa je ovšem vidět panorama celého městečka, a to včetně hřbitova na východní straně Miletína, tedy na protější vyvýšenině "Na Chrasti".

K místu se váže balada Zlatý kolovrat. Příběh, který se odehrává ve Zlatém kolovratu poprvé zachytila Božena Němcová, posléze dovolila Karlu Jaromíru Erbenovi, aby toto téma zpracoval jako baladu.

Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.

Foto: Kristýna Maková


5. zastávkové místo: Svatojánské lázně

Kaple v areálu Svatojánských lázníKaple v areálu Svatojánských lázní Kapli dala vystavět roku 1750 paní na Miletíně Anna Marie z Kolovrat. Původně dřevěný hostinec byl zbořen a roku 1834 vystavěn nový. Také dva dřevěné mosty byly nahrazeny jedním klenutým. Vedl ke koupelím a k poustevně.

Lázně byly v minulosti hojně navštěvované. Voda obsahuje částečky skalice, soli, síry, ledku a pryskyřice. Alespoň to bylo uvedeno v popisu lázní z roku 1752 doktorem lékařství v Trutnově Janem Altenbergerem. Uvádí se, že v kapli bylo uloženo mnoho berlí od lidí, kteří zde nabyli zdraví a skládali v kapli rozličné oběti.

Svatojánské lázně v době své slávy. Zdroj: výřez z informační tabule, na obrázku také podobizna ErbenaSvatojánské lázně v době své slávy. Zdroj: výřez z informační tabule, na obrázku také podobizna Erbena Ještě v letních měsících před rokem 1910 byly lázně v provozu (dle vzpomínek doktora Stanislava Veise). To, že nedošlo k jejich modernizaci, ovlivnila první světová válka, a vzápětí i ta druhá. O kapli a most se nyní stará město Miletín a obec Rohoznice.

Na nedalekém Úhlejově (Ouhlejově) se v 18. století usadil předek Karla Jaromíra Erbena - Adam Erben (Erban)

Socha Jana Nepomuckého v kapliSocha Jana Nepomuckého v kapli Josef Petera Třebihošťský, který studoval s Karlem Jaromírem Erbenem na královéhradeckém gymnáziu, tvrdil, že socha Jana Nepomuckého v kapli je věrnou podobou Karla Hynka Máchy. On to mohl posoudit, byl totiž jeho spolužákem na filosofické fakultě pražské univerzity. Kare Hynek Mácha při své "Krkonošské pouti" Josefa Peteru v Třebihošti navštívil. Je také známo, že i Karel Jaromír Erben se s Máchou dobře znal.

Jeskyně se sochou poustevníka Juana Garina, Betlém u KuksuJeskyně se sochou poustevníka Juana Garina, Betlém u Kuksu Při pohledu přes říčku Bystřici (nově nazýváno Bystrý) nabízí se hned několik míst, kde mohl pobývat lesní muž z balady Záhořovo lože. V souvislosti s touto baladou je důležité zmínit ještě jedno místo. Erbena také inspirovala podoba kajícníka Garina v Braunově Betlémě. Tam při svých pěších vycházkách také zavítal.

A hle! Pod tím dubem na mechovém loži,
čí je ta postava veliká, hrozná?
zvíře či člověk v medvědí koži?
Sotva kdo člověka v tom stvoření pozná!

Foto: Kristýna Maková


6. zastávkové místo: Boží muka

Boží muka u polní cestyBoží muka u polní cesty Sloup dal postavit Vojtěch Hlavatý, hostinský z č.p. 5 u svého pole roku 1811, sloup s křížkem zde tedy stojí přesně od roku narození Karla Jaromíra Erbena. Kříž se čtyřhranným kamenem byl snad kdysi náhrobkem na hřbitově a je starší než sloup. Následující vyznání napsal miletínský kronikář Josef Špringer a je otištěno v doslovu ke Kytici z roku 1940:

"Vystupujeme na zpáteční cestě od lázní z lesa a zastavujeme na okraji. Před námi Miletín, město Erbenovo! Kolikrát básník stál tu, pohnut tímto obrazem. Zde máš před sebou scenérii Kytice. Na mezi voní mateřídouška, tam na východě Velehrádek s pokladem a za ním Kuks s Betlémem a Garinem, předobrazem Záhoře. Na západě z lesa hledí kostelíček černotřemešský: 'Na pahorku mezi buky kostelíček s věží nízkou.'" (výjevy z Erbenovy krajiny najdete ve fotogalerii)

Dále kostelík byšický, konec pouti milé ze Svatební košile. Pod Zvičinou pak řada vísek od Vřesníku k Úhlejovu dosud chovají zkazky Štědrého večera! Dole na polích, kde pobíhaly divé žínky a polednice mezi lipami, socha Panny Marie na místě popravním, kde jistě nad popravou zněla i Kletba dceřina. Tam řada topolů zakrývá bývalý rybník s vodníkem.

Foto: Kristýna Maková


7. zastávkové místo: Svatá Trojice u hřbitova

Svatá Trojice se nachází napravo od vchodu na hřbitov, foto: Kristýna MakováSvatá Trojice se nachází napravo od vchodu na hřbitov, foto: Kristýna Maková V těchto místech se začalo pohřbívat od roku 1865. Je tu hrob potomků básníkova strýce Josefa. Nachází se zde i hrobka rodiny Jana Nepomuka Lhoty, zhruba uprostřed pravé zdi. A právě zde se nám nabízejí verše z balady Holoubek:

Okolo hřbitova
cesta úvozová;
šla tudy plakala mladá,
hezká vdova.

Za hřbitovem východním směrem se rozhléhá osada Horka, kde v domě číslo 198 žil praděd Karla Jaromíra Erbena. Jeho syn Jiří, Karlův dědeček, postavil roku 1783 dům v Rohoznici. Má číslo 83 a ještě stojí (blízko zahradnictví).

Foto: Kristýna Maková


8. zastávkové místo: Náměstí

Socha sv. Jiří Drakobijce na náměstíSocha sv. Jiří Drakobijce na náměstí Rok 1846 byl velkou pohromou pro celý Miletín. Požár, který propukl toho roku, zničil 112 dřevěných domů, poničil zámek, faru i kostel. Požár pohltil i masné krámy uprostřed náměstí. Stará radnice z roku 1565 byla zbourána již roku 1842. Po požáru zmizel i rybníček, na jeho místě dnes stojí socha sv. Jiří Drakobijce z roku 1892. Svatého Jiří má Miletín ve znaku již od roku 1584, dal mu jej Jiří z Valdštejna spolu s trhovým právem roku 1560.

Na místě, kde kdysi stával pranýř, jehož základy jsou dosud patrny, zdvihá se vysoký korintský sloup se sochou světce. Vytvořil ho Matyáš Bernard Braun v roce 1735.

Miletínské náměstí - zleva: Erbenův pomník, socha sv. Jiří a korintský sloupMiletínské náměstí - zleva: Erbenův pomník, socha sv. Jiří a korintský sloup Na rohu náměstí v č.p. 87 se narodil Jan Nepomuk Lhota, spolužák Karla Jaromíra Erbena a historik Miletína. Právě on přesvědčil Erbena, aby přestal psát německy a radši psal české básně. Erben mu proto věnoval svou první česky psanou báseň s názvem Touha.

Naproti Erbenovu památníku je rodný dům dr. Josefa Karáska, slavisty a prvního životopisce Karla Jaromíra Erbena. V roce 1879 byly na náměstí vysazeny lípy, které tento prostor zdobí dodnes.

Z finančních důvodů nerealizovaný námět památníku K.J. Erbena od Ladislava Šalouna (k vidění v rodném domku)Z finančních důvodů nerealizovaný námět památníku K.J. Erbena od Ladislava Šalouna (k vidění v rodném domku) Erbenův památník stojí na místě bývalé radnice. Byl postaven roku 1901 péčí Erbenova družstva. Je prací akademického sochaře Jindřicha Říhy. Pod bustou básníka sedí chlapec čtoucí knihu. Z druhé strany stojí chlapecká postava Génia. Na podstavci jsou umístěny dva bronzové reliéfy Záhořovo lože a Svatební košile.

Na náměstí jsou momentálně také dvě cukrárny vyrábějící tzv. miletínské modlitbičky. V jedné se vyrábějí tzv. Erbenovy miletínské modlitbičky, které mají dokonce ochrannou známku. Nejedná se pouze o shodu jmen. Miletínské modlitbičky začal vyrábět příbuzný Karla Jaromíra Erbena na počátku 19. století (tedy ještě před Erbenovým narozením).

Foto: Kristýna Maková


9. zastávkové místo: Parkáň

V místě zvaném Parkáň se nachází věž - zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jedná se o pozůstatek komendy (řádového domu) Řádu německých rytířů, kteří ji zde ve 13. století vystavěli. V blízkosti zvonice se dochovaly také středověké sklepy se studnou. Kostel sousedí se školou, která nese Erbenovo jméno.

Foto: Kristýna Maková

Pramen: archiv města Miletín, informační panely Erbenovy stezky

Zpět