Česká egyptologie

Objevování země na Nilu - dárek Českému egyptologickému ústavu

Vrámci oslav 50. výročí založení Československého egyptologického ústavu byla uspořádána výstava v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Chtěli bychom vám ji alespoň zprostředkovaně přiblížit, a proto jsme si pozvali kurátora výstavy Pavla Onderku. Rozhovor se nakonec místy ubíral i trochu jiným směrem, než jen cestou československé a české egyptologie v posledních padesáti letech. Hovořili jsme mimo jiné i o egyptologii jako takové, o problematice dělení nálezů a vystavování mumifikovaných těl.


Pavel Onderka (Foto: Štěpánka Budková)Pavel Onderka (Foto: Štěpánka Budková) Přibližte nám tuto výstavu. Jak vznikala? Vrámci čeho vznikla? Co tu mohou návštevníci vidět?

"Výstava Objevování země na Nilu vznikla vrámci 50. výročí založení Československého, dnešního Českého egyptologického ústavu. Vrámci tohoto výročí byla uspořádána celá řada akcí, které měly toto významné výročí připomenout. Je to jakýsi dárek Náprostkova muzea Českému egyptologickému ústavu. Ústav a muzeum jsou dvěma egyptologickými institucemi existujícími v České republice. Náprstkovo muzeum, jakožto složka Národního muzea, spravuje sbírku, která pochází z výkopů Československého egyptologického ústavu v dolní Núbii a také v Abúsíru, tedy z lokality, na které Český egyptologický ústav pracuje dodnes."

Mohl byste zařadit vykopávky do kontextu doby? Abúsír, Núbie, ... kdy to bylo? A proč se zkoumala právě tato území?

"Celá výstava si klade za cíl představit především historii Českého egyptologického ústavu, oněch 50 let. Ale zasazuje egyptologický ústav do širšího kontextu zájmu obyvatel zemí Koruny české o dějiny a kulturu starověkého Egypta. Exponáty jsou řazeny chronologicky. Začínáme na konci 18. století, tedy v souvisloti s Napoleonovou výpravou do Egypta. Potom pokračujeme přes nejstarší sbírky, které byly na území dnešní České republiky. Většinou se jednalo o soubory, kterým dominovala rakev s mumií, klasický symbol starověkého Egypta, a ji doplňovalo několik staroegyptských předmětů, takových těch typických, jako byli skarabi, vešebty, malé stélky a případně další bronzové sošky."

"Výstava dále postupuje a věnuje se třem zakladatelům české egyptologie: profesoru Františku Lexovi, profesoru Jaroslavu Černému a profesoru Zbyňku Žábovi. Profesor Lexa byl první Čech, který se vědecky zajímal o dějiny a kulturu starověkého Egypta. Profesor Jaroslav Černý byl první Čech, který se účastnil na archeologických pracech v Egyptě, tehdy v Egyptském království. Účastnil se vykopávek Francouzského ústavu pro orientální archeologii, který za jeho účast na svých vykopávkách Národnímu muzeu daroval rozsáhlý soubor staroegyptských předmětů pocházejících z Dér el-Medíny, což byla vesnice řemeslníků, kteří budovali hroby egyptských panovníků v Údolí králů. A Zbyněk Žába, to je osobnost, která měla lví podíl na tom, že byl založen v roce 1958 Československý egyptologický ústav. V letech 1958 - 1960 v jeho čele stál profesor František Lexa, nicméně po Lexově smrti právě Žába převzal ředitelství nad ústavem. "

"Výstava pokračuje československou účastí na záchranné akci UNESCO v dolní Núbii, kdy v souvislosti s industrializací tehdy již Egyptské republiky došlo k plánu výstavby velké Asuánské přehrady. Vody Asuánské přehrady měly zatopit historické území dolní Núbie, které bylo nutno archeologicky prozkoumat. Jednou z mnoha zemí, které se na tomto záchranném programu podílely, bylo i Československo. Předměty z československých expedic jsou zde poměrně velmi dobře zastoupeny. Pracovalo se v několika oblastech. Vrámci výzkumů byly objeveny artefakty, lokality pocházející z různých historických období. Výstava se snaží průřezově, typologicky a časově ukázat různé nálezy, které byly učiněny. Současně se záchrannou akcí UNESCO v Núbii začaly také vykopávky na lokalitě, na které Český egyptologický ústav pracuje dodnes, tedy v Abúsíru. Abúsíru je věnována další část výstavy, kde jsou vystaveny nálezy, které byly učiněny od roku 1960 až do 80. let, odkdy již není možné nálezy z archeologických vykopávek dělit."

A to z jakého důvodu?

"Někdy v 80. letech byl prezidentským výnosem pozastaven zákon, tedy příslušný paragraf zákona, který umožňoval dělení mezi Egypt a zemi výkopce. Egypt si tímto vymanil plné právo na kulturní dědictví své země."

Mluvil jste o tom, že Núbie byla vybrána UNESCem kvůli stavbě Asuánské přehrady. Jak se ale Češi dostali do Abúsíru?

"Když měl Československý egyptologický ústav začít působit v Egyptě, bylo vybráno několik lokalit, kde by mohli začít kopat. Nicméně pak byl z těchto lokalit vybrán právě Abúsír, a to na radu, kterou dal profesor Jaroslav Černý profesoru Zbyňku Žábovi. Profesor Jaroslav Černý viděl v této lokalitě, kde sice již několik expedic pracovalo, velký potenciál v tom, co by zde mohlo být objeveno. A měl pravdu."

Model Ptahšepsesovy mastaby (v popředí), součást modelu části české koncese v Abúsíru.Model Ptahšepsesovy mastaby (v popředí), součást modelu části české koncese v Abúsíru. První významný objev tehdy československých egyptologů byla hrobka hodnostáře Ptahšepsese. Mohl byste shrnout významné objevy českých, československých egyptologů počínaje tímto?

"Československý egyptologický ústav nejdříve v Abúsíru začal pracovat v hrobce vezíra Ptahšepsese, která představuje jednu z nejvýznamnějších architektonických památek z doby Staré říše z nekrálovského kontextu. Následně se pozornost přesunula ke dvěma pyramidovým komplexům. K pyramidovému komplexu královny Chentkaus II., která byla matkou dvou králů pohřbených v Abúsíru. Egyptologický ústav také zkoumal nedokončenou pyramidu jejího syna Raneferefa. V obou pyramidových komplexech byly objeveny papyrové archivy, které nám poskytují velké množství informací o fungování zádušních komplexů ve Staré říši a také nám poskytují mnohé informace o fungování egyptského hospodářství jako takového. V pyramidovém komplexu krále Raneferefa byly také nalezeny sochy tohoto panovníka. Ty jsou v současné době vystaveny v egyptském muzeu v Káhiře. My zde v Praze máme pouze několik fragmentů ze soch tohoto panovníka, nicméně také velmi zajímavých. V devadesátých letech byla objevena nevykradená hrobka hodnostáře Iufai, ze které zde máme několik fotografií a také kopii jednoho reliéfu. To byla velká senzace, protože nevykradenou hrobku, a ještě tak krásně zdobenou, se předtím již dlouho nepodařilo objevit."

Mohl byste jmenovat nějaké významnější objevy z několika posledních let?

"V Abúsíru nacházíme dvě dominantní doby, které jsou zde zastoupeny, a to Stará říše a Pozdní doba. Jeden z týmů se soustřeďuje na oblast tzv. jižního Abúsíru, kde se daří nalézat stále nové a nové hrobky z období Staré říše. Poslední senzací byl objev nevyloupené hrobky velekněze Neferínpua. Z toho druhého časového horizontu, tedy z Pozdní doby, jsou to stále šachtové hrobky. V Abúsíru se nachází jedno pohřebiště. Po Iufaovi byly objeveny další hrobky, kněze Padihora a Menechibnekona. Dá se očekávat, že Český egyptologický ústav bude dále působit na těchto lokalitách a jsou před ním nové a nové objevy, protože například ze satelitního snímkování se ví, že další hrobky jsou hned vedle."

Je na této výstavě ještě něco jiného kromě archeologických nálezů?

"V rámci té části expozice, která se věnuje záchranné akci UNESCO v Núbii, jsou vystaveny také etnografické předměty, které byly užívány současným obyvatelstvem, které do výstavby Asuánské přehrady žilo na území historické Núbie. Jedná se o velmi zajímavý soubor předmětů, jelikož reprezentuje tzv. zbytkovou kulturu, tedy to, co si s sebou neodnesli do své nové domoviny, co, řekněme, potřebovali ke každodennímu životu, ale zároveň to nebyla věc, která by byla pro ně tak cenná, aby si to odnesli s sebou. Návštěvníky jistě upoutají dvě náhražky rádií, které jsou vyrobeny, jedna z pískovce a druhá z hlíny. Imitují tyto prestižní předměty, nicméně pro faktické užití již byly zbytečné. Je to tu jako takové obveselní staroegyptské tematiky."

Klasické miniaturyKlasické miniatury Na výstavě můžeme vidět mnoho předmětů, které byly staroegypťany užívány v běžném životě. Jsou tu i jejich miniatury. K čemu ty sloužily?

"Cílem výstavy bylo představit širokou škálu předmětů, které byly nalezeny především v hrobovém kontextu. Nicméně předměty, které byly ukládány do hrobek, byly v podstatě identické s některými přeměty, které byly používány během života. Egypťané byli v některých momentech velmi praktičtí, takže velmi brzy zjistili, že mrtvý nepotřebuje tyto předměty v měřítku 1:1. Začali vytvářet jakési miniatury, se kterými se návštěvník i v současnosti v Egyptě může setkat, protože se ještě neustále objevují v písku. Máme tu tedy vystavenou řadu miniatur. Nicméně tu máme i takovou zajímavost pro odborníka, jakési maximiniatury, tedy opravdu zmenšeniny, ovšem v měřítku, které je výrazně větší, než je typické pro klasickou miniaturu."

Maximiniatury v porovnání s běžnou keramikouMaximiniatury v porovnání s běžnou keramikou Mohl byste nám je popsat? Jak velké jsou klasické miniatury a jak velké tyto maximiniatury?

"Máme tu miniatury, které dosahují rozměrů několika málo centimetrů. Pokud jsou to talířky, mají průměr 4 - 5 centimetrů, pokud jde o nádobky vázovitého tvaru, jsou vysoké 5 - 6 centimetrů. Máme tu ale vystaveny také miniatury, které jsou vysoké 10 - 15 centimetrů, což je velmi netypické. Nicméně ta originální nádoba by měla dosahovat velikosti 30 či 25 centimetrů."

Je na této výstavě možné vidět mumie nebo mumifikovaná těla?

"Ne. Bohužel z Abúsíru ani z Núbie mumie nemáme. Navíc se bráníme tomu, aby mumie, tedy lidské ostatky, byly vystavovány nadměrně a bezúčelně. Tato výstava se věnuje dějinám české egyptologie a ukazuje jednotlivé nálezy, které byly učiněny, nicméně nevěnuje se například staroegyptské mumifikaci. V tom případě, i kdybychom tu nějakou mumii měli, dali bychom pravděpodobně přednost tomu, aby vystavena nebyla. Upřednostňujeme morální aspekt nad tím, abychom v tomto vyšli vstříc návštěvníkovi, který často prahne po smrti a po mumiích. Je to nutné. V budově Náprostkova muzea odpočívá několik mumií a my se k nim snažíme chovat s co největším respektem. "

Nabízí se otázka, jak to vypadá s českou egyptologií a egyptologií vůbec a etickými otázkami ohledně mrtvých a mumifikovaných těl?

"Toto je téma, které je velmi diskutováno. Egyptologická buňka v rámci Mezinárodní rady muzeí, tedy ICOMu, se tím zabývala. A i samotný ICOM vydal nějaká doporučení, podle kterých by se správně s lidskými ostatky mělo zacházet. Toto téme se netýká pouze egyptologie, ale obecně muzejních sbírek, tedy lidských ostatků nacházejících se v muzejních sbírkách všeobecně, jelikož v současné době například dochází k různým repatriacím a dochází také ke stahování lidských ostatků z muzejních expozic. U egyptských mumií je to podtrženo tím, že podoba těla, pokud je mumie vysvlečena z obvazů, velmi silně připomíná toho původního člověka. Satelitní snímek české koncese v AbúsíruSatelitní snímek české koncese v Abúsíru Jsou možnosti vystavení. Velmi šetrné vystavení egyptských mumií je učiněno například v muzeu v Luxoru, kde je dvěma mumiím, tedy každé zvlášť, věnována samostatná místnost. Je to odděleno od zbytku expozice. Lze tedy vytvořit podmínky, za kterých může být mumie vystavena, nicméně musí se vytvořit. Nelze ji zakomponovat do běžné výstavy. Člověk si musí opravdu uvědomit, že se jedná o mrtvého člověka. Musí se sám vžít do té situace, že on by byl vystavován, respektive jeho předek by byl vystavován, tímto způsobem. Což by se asi nikomu z nás nelíbilo."

Když se najde mumifikované tělo, jak se na něj nahlíží? Považuje se za majetek státu, v němž se najde? Tedy Egypta?

"V současné době je na lidské ostatky nazíráno dvojím způsobem. Jeden pohled je, že se jedná o lidské ostatky. Druhý pohled je, že se jedná o muzejní exponát. V současné době výrazně převládá náhled více morální, tedy že jsou to lidské ostatky. A samozřejmě egyptské mumie v současné době zůstávají v Egyptě, stejně jako jakýkoli jiný předmět, jinak to ani nejde. Vyvážení lidských ostatků ze země již není nikde možné."

Model části české koncese v AbúsíruModel části české koncese v Abúsíru Zpět k výstavě... Máme před sebou model Abúsíru, tedy části území Abúsíru, kterému se věnují čeští egyptologové. Je to prý největší území, které bylo zahraniční expedici na území Egypta povoleno zkoumat.

"Ta definice je trošku hlubší. Jedná se o nejrozsáhlejší koncesi, tedy přidělené území vrámci pyramidových polí. Jedná se, pokud se nepletu, o 2 kilometry čtvereční. Tento model zachycuje jen část koncese. Česká koncese se nachází jižně od královských pyramidových komplexů. Zahrnuje pyramidový komplex královny Chentkaus a krále Raneferefa, které jsou menší a nachází se jižně od jádra královské nekropole v Abúsíru."

Model staroegyptské výrobny pivaModel staroegyptské výrobny piva Kousek od nás je malý model výrobny piva, jakéhosi menšího staroegyptského pivovaru. Mohl byste nám k tomu říci něco bližšího?

"Mezi nálezy z mastaby vezíra Ptahšepsese se nachází také nádoba, která se používala na výrobu piva a toto téma jsme ve výstavě nemohli v českém kontextu opomenout. Nalezly se tam však také fragmenty modelu, který byl dávan zemřelému do hrobu a který znázorňoval třeba, jako v tomto případě, pivovar, kde jsou panáčci, kteří provádějí jednotlivé činnosti. Jakási manufaktura výroby piva. Tento model měl zemřelému zaručit, že těmi statky, které jsou znázorněny, bude disponovat i na onom světě. Nádoba se nám podařila poměrně hezky zrekonstruovat, model je také poměrně dobře zachovalý, nicméně vytržený z kontextu. Chtěli jsme návštěvníkům demonstrovat, jak to vypadalo původně. Pivní nádoba nalezená v mastabě vezíra PtahšepsesePivní nádoba nalezená v mastabě vezíra Ptahšepsese Nechali jsme tedy vytvořit repliku reálného existujícího modelu pivovaru, který se dochoval celý, nicméně nepochází z Abúsíru, pochází z Théb. Nepochází ze Staré říše, ale až ze Střední říše. Návštěvníkovi to dá ale jakousi představu o tom, jak to původně vypadalo. A vzhledem k tomu, že je toto téma je pro Čechy takové srdcové, rozhodli jsme se to tam dát. Ono to bylo srdcové téma i pro Egypťany."

Jak často vy osobně jezdíte do Egypta, do archeologicky vytížených oblastí.

"Národní muzeum nemá misi v Egyptě, ale na studijní pobyty jezdím minimálně jednou ročně. Já osobně jsem se zúčastnil vykopávek v republice Súdán. Je to podobné Egyptu, ovšem v mnohém i jiné. Jak podmínky, tak materiál, se kterým se tam v archeologii setkáváme."

Kanopy nalezené v hrobce princezny ChekeretnebtiKanopy nalezené v hrobce princezny Chekeretnebti Je tu ještě něco, o čem byste chtěl návštěvníkům říci? Na co je pozvat?

"Důležitou součástí expozice je také rekonstrukce nálezové situace v hrobce princezny Chekeretnebti. Do Prahy se při dělení nálezu podařilo získat téměř kompletní pohřební výbavu, tedy to, co bylo nalezeno v podzemí hrobky, v podzemní komoře. Pohřební výbava byla v té době, jak je to tu ukázáno, tvořena čtyřmi kanopami, což je dominantní. Kanopy byly nádoby, které byly určeny k uložení vnitřností zemřelého. Potom zde máme horní část podhlavničky, což byla nedílná součást pohřební výbavy, také čtyři ze sedmi nádobek na sedm posvátných olejů. Zbylé jsou v egyptském muzeu v Káhiře. Jsou tu také různé kusy nádob, především keramiky, a to různých typů a účelů. Je zde několik měděných nástrojů, které byly jakýmsi luxusním zbožím, které se vkládalo do hrobu."

PodhlavničkaPodhlavnička Je známo, jakým způsobem se nálezy dělily? Čeští egyptlogové něco našli a řekli, tohle bychom si nechali a tohle vám necháme tady? Nebo jak to bylo?

"Já znám popisy dělení pouze z vyprávění. Byl to takový velký handl, nicméně prioritně památky královského kontextu a řekněme kompletní památky zůstávají v Egyptě, tedy ty "hezčí" věci, když to zjednodušíme pro laika. Tendence je dávat duplicitní předměty a také předměty, které se podaří dostat na druhou stranu. Náprostkovo muzeum díky velké snaze českých egyptologů získalo v podstatě největší sbírku otisků pečetí na světě. Takže tam také byla vytvořena nějaká strategie, která tehdy zafungovala a podařilo se právě tyto malé kousky pečetí dostat k nám."

Ještě bych se vrátila k první části výstavy... Je zde vyfotografováno, jak se dělaly latexové odlitky částí skal... Mohl byste nám k tomu něco říct?

"Jedním z úkolů, který řešila československá mise v Núbii byla také dokumentace skalních nápisů a skalních kreseb. V některých případech se podařilo skalní nápisy nebo skalní kresby odtesat, nicméně, ne vždy to bylo možné, a v těchto případech byly pořizovány latexové odlitky. Ty byly potom vylity sádrou, a díky tomu můžeme v současné době mít tyto nápisy alespoň v kopii, jelikož v současné době jsou pod vodami, ne-li bahnem, Asuánské přehrady."

Fotografie zapůjčené National Geographic ČeskoFotografie zapůjčené National Geographic Česko Na výstavě se podílelo i National Geographic. Jak?

"Součástí výstavy je také série fotografií z archivů National Geographic Society, které vrámci výstavy, vrámci spolupráce Národního muzea a Českého egyptologického ústavu s National Geographic Česko, byly na výstavě instalovány. Tyto fotografie se nevztahují přímo k české egyptologii, ale ukazují různé tváře Egypta. Jedná se o jakési pocitové fotografie. Je to takový ten Egypt, jak si jej lidé mnohdy představují, nicméně předmětová část výstavy ukazuje Egypt, jaký je ve světle nálezů."

Děkuji vám za rozhovor.

"Také děkuji."

 

Autor: Kristýna Maková
Foto: Štěpánka Budková


Zpět