Na cestách s Boženou Němcovou

Domažlice, Všeruby

1845 – 1848

Během pobytu v Domažlicích vznikl i nejznámější portrét Boženy Němcové od Josefa HellichaBěhem pobytu v Domažlicích vznikl i nejznámější portrét Boženy Němcové od Josefa Hellicha V září roku 1845 byl Josef Němec povýšen na komisaře finanční stráže a přeložen do Domažlic. Pětadvacetileté Boženě se z Prahy do maloměsta nechtělo a tato nevole byla dokonce oboustranná. Místní obyvatelé si anonymně stěžovali K.H. Borovskému do České včely, že se Němcová „stýká s vesničany“ a nevhodně se chová. Havlíček dopis neotiskl, ale naopak se mladé spisovatelky zastal. Němcovi nejprve bydleli v přízemním chladném bytě v domě Floriánových, v jihozápadním cípu náměstí, brzy se ale přestěhovali do nového bytu na protilehlé straně. V roce 1895 byla na domě zásluhou Vlasteneckého dobročinného spolku paní a dívek odhalena pamětní deska.

V Domažlicích se Božena Němcová naplno pustila do psaní. Shromažďovala materiál o Domažlicích a okolí, psala pro Česku včelu a Květy a ve spolupráci s pražským nakladatelem Jaroslavem Pospíšilem vznikl její cyklus pohádek.

V září 1847 byl Josef Němec přeložen do nedalekých Všerub. Zde rodina bydlela v domě lékárníka Josefa Myšky. Témeř dvouleté všerubské působení zanechalo na díle Němcové nesmazatelnou stopu, právě zde totiž načerpala řadu námětů týkajících se především Chodů. Od roku 1947 stojí pod lipami před kostelem pamětní deska.