2013-09-27T10:39:35+02:00 Radio Praha http://radio.cz/cz/rubrika/krajane/treti-dil-filmovych-ceskych-korenu-se-vydal-za-krajany-do-vidne urn:uuid:02a125f2-458f-5e73-ba21-0321d106e31f 2013-09-27T10:39:35+02:00

30. září v Městské knihovně v Praze proběhne premiéra dalšího dílu filmového cyklu České kořeny, který mapuje krajanské komunity v různých částech světa. Kam se za nimi filmový štáb vypravil tentokrát, prozradí Martina Fialková z Mezinárodního českého klubu:

urn:uuid:1e4b688e-0c2c-5c75-9b9d-870104989cb1 2013-09-24T16:56:34+02:00

Už tento pátek začíná v Praze další Mezinárodní krajanský festival. Jde už o sedmý ročník a stejně jako všechny předchozí ho organizuje občanské sdružení Sedm paprsků a jeho ředitelka Věra Doušová, která je hostem ve studiu Radia Praha.

urn:uuid:bdc0bff6-029a-536a-aafa-a133a0ad2e12 2013-09-20T16:55:43+02:00

Chicago ve Spojených státech se na začátku 20. století považovalo za druhé největší české město na světě, hned po Praze. Před sto lety tam žilo nejméně sto tisíc Čechů. Chicago se o tento primát dokonce přelo s Vídní. Jaké stopy tam po české komunitě dnes zůstaly? A jak žijí dnešní Češi v Chicagu? O tom si ve studiu Radia Praha povídáme s Irenou Čajkovou. V Chicagu žije už téměř dvacet let, učí češtinu na tamní škole T. G. Masaryka, a i když se původně nijak netoužila stýkat s dalšími Čechy, dnes je zapojená do nejrůznějších krajanských aktivit.

urn:uuid:a8414b22-101d-5a02-a571-e767f66803ac 2013-09-19T12:00:49+02:00

I letos v létě přijely na ozdravný pobyt do Orlických hor děti českých krajanů z Ukrajiny. Žijí v oblastech, které zasáhl výbuch jaderné elektrárny v Černobylu. V Česku se ale tři týdny taky učily češtinu a dozvídaly se mnoho zajímavého o české historii a kultuře. Tentokrát je doprovázela i Milada Zedníková z Kyjeva. Její dávní předkové odcházeli z Čech už v pobělohorské době:

urn:uuid:84e829b3-e3dd-572e-acd2-04b2f40b69ed 2013-09-17T16:38:23+02:00

Osvětimská krematoria s komíny, ze kterých šlehají plameny, nekonečné transporty, které sem z celé Evropy neustále přivážejí tisíce Židů ke zplynování, esesáci se psy a důtkami, kteří bez váhání zastřelí vězně jen proto, že včas nesmeknul čepici, neustálá hrozba smrti - a na tomto drastickém a bezvýchodném pozadí probíhá milostný příběh židovského mladíka Vili Felda z Prahy a krásné Colette z belgických Antverp. Takový je rámec knihy Arnošta Lustiga Colette, podle kterého režisér Milan Cieslar natočil stejnojmenný film.

urn:uuid:933fb2a4-0284-58af-8f7c-5afb48d5499a 2013-09-10T15:47:27+02:00

30. září a 1. října proběhne v sídle Senátu ČR dvoudenní konference, která se bude věnovat tzv. návratové politice. Jde o opatření, která přispívají k reemigraci exulantů a zahraničních Čechů do původní vlasti. Konferenci pořádá předseda senátní krajanské komise Tomáš Grulich z ODS, podle něhož je Česko jedinou zemí ve střední Evropě, která nemá návratovou politiku dostatečně zpracovanou:

urn:uuid:cd3dbc15-7cac-5014-866e-d0ddadf4f5f9 2013-08-27T15:30:59+02:00

Josef Mysliveček v Itálii, rod Bendů v Prusku, Jan Ladislav Dusík ve Francii - to je jen několik málo jmen známých českých muzikantů a skladatelů, kteří se po odchodu z Čech proslavili ve světě. Mnohem méně se ale ví o stovkách a tisících českých hudebníků, kteří od 18. století odcházeli na východ, do tehdy ještě carského Ruska. V dnešní rubrice o nich hovoří hudebník, sběratel lidových písní a rusista Jiří Klapka.

urn:uuid:84e7f044-ca3d-5fde-a166-2a55ff8be79d 2013-08-27T15:30:59+02:00

Na historických fotografiích je vlastenec a mecenáš Vojta Náprstek zachycen většinou už jako postarší a poněkud kulatější pán s typickými brejličkami a bradkou. Po svém návratu z Ameriky, kam utekl po potlačené revoluci r. 1848, se v Praze věnoval hlavně osvětě. V domě "U Halánků", kde chystal své budoucí muzeum, se pravidelně scházeli vlastenci, cestovatelé tu pořádali své přednášky a přijížděli sem i čeští krajané z celého světa. Zde také Náprstek založil Americký klub dam, který existuje dodnes. A právě pro Americký klub dam při jeho nedávné cestě do Vídně připravila jeho předsedkyně a vedoucí knihovny Náprstkova muzea Milena Secká přednášku o době, kterou Vojta Náprstek prožil ve Vídni jako student:

urn:uuid:da82b987-a7f3-5fc2-ab59-fe5cd4b02ab6 2013-08-20T16:22:49+02:00

Profesor Štěpán Stojko z ukrajinského Lvova je významný a uznávaný přírodovědec, lesník i ochránce přírody. Narodil se na Podkarpatské Rusi krátce po vzniku samostatného Československa. Díky historickým zvratům, které se v této části Ukrajiny odehrály v průběhu 20. století, měl ale během života hned několik státních občanství. Kromě československého také maďarské, sovětské a dnes ukrajinské. Vždy si ale uchoval velmi úzkou vazbu k Československu i k České republice. Na Dnech české kultury ve Lvově jsme s ním natočili rozhovor:

urn:uuid:04a9ea9e-c32c-501c-b235-eeace2e5eede 2013-08-20T16:22:49+02:00

Celý letošní říjen byl v ukrajinském Lvově věnován Dnům české kultury. K oslavě státního svátku 28. října, kdy si připomínáme vznik samostatného Československa, je už tradičně pořádá tamní český generální konzulát. Na koncertech, výstavách i přednáškách se scházeli nejen čeští krajané, kteří ve Lvově a jeho okolí žijí, ale i ukrajinská veřejnost.

urn:uuid:70e81a9d-6292-560c-bc62-8639f97e42d4 2013-08-14T15:22:02+02:00

Českoslovenští generálové doslova brečeli, když žádali prezidenta Edvarda Beneše, aby v době mnichovské krize neustupoval Hitlerovi. I tak v rozhovoru pro Radio Praha vzpomíná na působení svého dědečka, exilového i poválečného ministra Jaroslava Stránského, jeho vnuk Martin Jan Stránský. Významný čs. politik, vydavatel Lidových novin i dlouholetý spolupracovník BBC v Londýně zemřel v exilu právě před čtyřiceti lety:

urn:uuid:b1b45e2b-110d-5dc5-b9ab-0c3bdbcabf71 2013-08-13T16:45:54+02:00

Jedním z nejvýznamnějších československých politiků v exilu v letech druhé světové války i po únoru 1948 byl vydavatel Lidových novin Jaroslav Stránský. Ministr v londýnské vládě Edvarda Beneše zemřel 12. srpna 1973, je to právě čtyřicet let. Jeho osobnost v dnešní krajanské rubrice připomene jeho vnuk, Martin Jan Stránský.

urn:uuid:a9eefaae-c1e6-5a98-b2e7-c5e33c19b8a0 2013-08-06T16:16:01+02:00

České školy bez hranic existují už deset let. Už deset let se tak děti českých rodičů v zahraničí nebo ze smíšených manželství mohou každou sobotu učit česky a dozvídat se o české historii, kultuře a vlastivědě. Ta první vznikla z iniciativy lékařky Lucie Slavíkové Boucher v Paříži a během let se její projekt rozšířil prakticky na všechny kontinenty.

urn:uuid:3bba4111-9903-51fa-9eeb-43cd55de5a12 2013-07-30T15:30:58+02:00

Hostem krajanské rubriky Radia Praha je tentokrát poúnorový exulant Karel Ulvr, který přijel na návštěvu do Prahy až z australského Brisbane. Je mimo jiné naším stálým spolupracovníkem ve vysílání českého krajanského rozhlasu v Austrálii

urn:uuid:3b4a5758-2f44-54d8-8311-8de3d3101177 2013-07-29T16:10:49+02:00

S termínem “adopce na dálku” se dozajista setkala už většina z vás. Jednou z organizací, která se rozvojovými projekty a podporováním dětí v zemích třetího světa zabývá, je pro-Contact. Podařilo se jim získat již přes 1300 dobrodinců, kteří pravidelně zasílají finanční prostředky dětem z africké Guiney. Odtud se před měsícem vrátil koordinátor Tomáš Pivoda. S Kristýnou Makovou hovořil nejen o sponzorování dětí na jiném kontinentu, ale i o životě tamních lidí a jejich pohledu na Čechy.

urn:uuid:d6870ac8-a7db-597c-bb6c-54d1e44d082a 2013-07-23T16:49:25+02:00

V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na Šumpersko. I letos tam totiž na ozdravný pobyt přijely děti českých krajanů z Ukrajiny. Na sedm desítek dětí, které žijí v oblastech zasažených černobylskou jadernou havárií, tu strávily tři týdny na čerstvém vzduchu. Pobyty, které tradičně hradí české ministerstvo zdravotnictví, organizuje Česko - ruská společnost. A pomáhají i čeští sponzoři.

urn:uuid:3de9d5ac-dca7-5a71-b8de-c8cc1b00ef09 2013-07-16T17:41:13+02:00

V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na Island. I zde totiž žije malá komunita zahraničních Čechů. Patří k nim i Renata Pešková, která v Reykjavíku založila českou školu. Ta sice nepatří do mezinárodní sítě Českých škol bez hranic, ale i na Islandu se v ní děti učí mluvit, psát, číst i zpívat česky. Paní Pešková je v těchto dnech na návštěvě v Česku, takže jsem ji mohla pozvat i do studia Radia Praha.

urn:uuid:ca960f6c-f916-50ba-89f6-e56e1af25117 2013-07-12T17:17:11+02:00

13. července 1943, tedy právě před sedmdesáti lety, nacisté vypálili obec Český Malín na Ukrajině. Přinášíme svědectví jednoho z mála přeživších, Volyňského Čecha Bohumila Filípka, který se po druhé světové válce usadil v Žatci.

urn:uuid:56bd260a-f42e-5102-9ca8-d0bebcd7123b 2013-07-09T17:33:25+02:00

Česká sochařka Magdalena Jetelová v 80. let minulého století emigrovala do Německa. Její zřejmě nejslavnější plastikou je obří židle, která byla původně vystavena před Muzeem Medy Mládkové na pražské Kampě. Během povodní v roce 2002 však uplavala až do Německa. Magdalena Jetelová od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga získala jednu z letošních Cen Gratias agit.

urn:uuid:753712f4-3a24-54f5-8dab-9870de2a3cff 2013-07-04T16:05:51+02:00

Další oceněnou, která v Černínském paláci v Praze nedávno převzala od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Cenu Gratias agit, je Lenka Janotová z chorvatského Daruvaru. O početné české krajanské komunitě v Chorvatsku se říká, že je vůbec nejlépe organizovanou českou menšinou v zahraničí. Svůj podíl na tom má i dnes už téměř třicítka Českých besed, které jsou snad v každé obci s českou menšinou. Zastřešuje je Svaz Čechů v Chorvatsku se sídlem v Daruvaru a právě ředitelka tamní české školy Lenka Janotová je jeho předsedkyní. Prestižní ceny si velmi váží.