2009-03-28T08:00:00+01:00 Radio Praha http://www.radio.cz/cz/aktualni/kaleidoskop urn:uuid:1e969030-79a8-531c-8a5d-284c7dd2b483 2009-03-28T07:59:59+01:00

Liberecká firma Elmarco se opět postarala o světový unikát. Na nedávném světovém summitu, věnovaném nanovláknům a nanotechnologiím, který se uskutečnil v Praze, představila ve světové premiéře novou generaci solárních článků s nanovlákny.

urn:uuid:d451e726-564f-568e-aa24-77346762c2e0 2009-03-28T07:59:57+01:00

Březnovým hostem Kaleidoskopu je světově uznávaný vědec, molekulární genetik profesor Václav Pačes. Ten začátkem března odešel po skončení svého funkčního období z čela Akademie věd České republiky.

urn:uuid:67e3f0ec-fa5d-5bd4-afa8-0761f826ad04 2009-03-28T07:59:55+01:00

Česká republika se po mnoha letech vrací do elitního klubu světových výrobců lokomotiv, ve kterém zatím trůní Bombardier, Alstom a Siemens. A to hned zcela unikátním výrobkem pro třetí tisíciletí. Zásluhu na tom má – jak jinak – plzeňská Škoda, konkrétně společnost Škoda Transportation. Prvními odběrateli mají být koncem letošního roku České dráhy.

urn:uuid:634ea712-b623-5944-9e89-d9d07e235619 2009-03-28T07:59:53+01:00

Už v minulém Kaleidoskopu jsme si připomněli 200. výročí narození Charlese Darwina a také jsme si řekli, že vášnivé spory o slavného přírodovědce hýbou světem dodnes a úplně jednotní nejsou ani biologové, ačkoliv drtivá většina z nich se základní Darwinovo ideou o evoluci druhů souhlasí. A jak se k Darwinovi staví křesťanské církve? Už v jeho době dávali mnozí jeho teorii do protikladu se stvořením světa.

urn:uuid:513354a6-728a-5bb4-88da-351b887a3f18 2009-02-28T07:59:59+01:00

Letos si připomínáme hned dvojí výročí spojené se jménem badatele Charlese Darwina. Před několika dny uplynulo 200 let od jeho narození a na podzim tomu bude 150 let od vydání jeho nejslavnějšího díla O původu druhů přírodním výběrem. Darwin v ní vlastně zpochybnil všechno, čemu lidé dosud svatosvatě věřili. Ostatně sám Darwin, který vystudoval teologii, odjížděl na výzkumnou cestu kolem světa jako hluboce věřící člověk. Jak ale sám napsal, ve středním věku už byl agnostikem. Neznamená to, že by Boha popíral. Nevěřil ale v univerzální řád daný světu zvnějšku, ani tomu, že člověk zaujímá v přírodě nějaké privilegované místo. Asi žádná jiná teorie nebyla v historii tolik oslavována a zároveň hanobena a ostře odmítána. Vášnivé spory o Darwina hýbou světem dodnes. Úplně jednotní nejsou ani biologové, ačkoliv drtivá většina z nich se základní Darwinovo ideou o evoluci druhů souhlasí. Mnozí si ale myslí, že Darwin nemohl popsat evoluci života zcela přesně. V něčem se mohl mýlit. Vždyť tehdy ani nemohl vědět, co jsou to Mendlovy dědičné zákony, nemluvě už o DNA. Mezi těmi, kdo se snaží poukázat na některé možné nesrovnalosti v Darwinově teorii, je i profesor Jaroslav Flegr, evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mimochodem autor jediné a odborníky i vzdělanější laickou veřejností ceněné vysokoškolské učebnice Evoluční biologie. Před dvěma roky vyvolal profesor Flegr velký rozruch svou příjemně čtivou knihou Zamrzlá evoluce, díky které vstoupil do podvědomí i širší veřejnosti. Kniha vyhrála i cenu Magnesia litera v kategorii naučné literatury. Bigotním strážcům Darwinova učení z ní naskakuje husí kůže Jenže, kde by byla věda, kdyby se v ní čas od času nevyskytovali podobní „provokatéři“?

urn:uuid:7e19ede3-fefb-5571-8570-0d3b3717fa76 2009-02-28T07:59:57+01:00

Hostem Kaleidoskopu je tentokrát biolog, etolog, filosof, i esejista profesor Stanislav Komárek. Po návratu z emigrace v Rakousku se stal spoluzakládajícím členem Katedry filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Přednáší o biologických a kulturních aspektech lidské přirozenosti a lidských vztazích k živé přírodě. Je autorem řady esejů v denících i časopisech. Pravidelně přispívá zejména do Lidových novin.

urn:uuid:30d33475-8ff4-5806-ade8-33555b6a5bbf 2009-02-28T07:59:55+01:00

Česká republika získala šanci stát se významným centrem výzkumu nového zdroje čisté energie ve střední Evropě. 19. února slavnostně zahájil v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Praze provoz tokamak Compass. Jedná se o zařízení, které simuluje podmínky, za nichž v nitru hvězd probíhá termojaderná fúze.

urn:uuid:36a03795-4f76-5e58-99a6-4c0e777fc014 2009-02-28T07:59:53+01:00

V polovině února vydala Akademie věd nové osmisvazkové dílo Archeologie pravěkých Čech. Dílo navazuje na syntézu o pravěkých dějinách Čech, která vznikla před třiceti lety.

urn:uuid:2c0e19a4-d5d4-5bc6-a034-036f332b580e 2009-01-30T23:59:59+01:00

Koncem letošního roku tomu bude 400 let, co Galileo Galilei jako první astronom na světě použil dalekohled ke sledování vesmíru. Toto roztomile kulaté výročí vedlo k vyhlášení Mezinárodního roku astronomie. Právě první pohled člověka dalekohledem do vesmíru vedl nejenom k bouřlivému rozvoji astronomie, ale lidstvo si také poprvé začalo uvědomovat, jaké je vlastně postavení Země ve vesmíru.

urn:uuid:00259abe-650f-51b8-ba34-2b43a763e6bd 2009-01-30T23:59:57+01:00

Hostem Kaleidoskopu je tentokrát docent Petr Heinzel, astronom, který se zabývá především studiem Slunce. Problematiku naší hvězdy přednáší i na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2004 je Petr Heinzel ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.