2012-02-11T08:00:00+01:00 Radio Praha http://radio.cz/cz/clanek/145517 urn:uuid:556a1ef5-313e-50a0-b3ae-8a61974aceb0 2012-02-11T08:00:00+01:00

Záchrana téměř sedmi set židovských dětí, které se díky úsilí britského makléře Nicholase Wintona podařilo vyvézt z okupovaného Československa do Velké Británie, je díky filmům Mateje Mináče Síla lidskosti, Všichni moji blízcí nebo Nickyho rodina dnes už dostatečně známá. I více než sedmdesát let poté zůstávají ale zcela neznámé či zapomenuté další akce, při kterých se podařilo zachránit životy židovských dětí. Publicistce Lidových novin Juditě Matyášové se podařilo objevit příběh 150 dětí, které byly v roce 1939 odvezeny do Dánska. I tam ale nakonec přišla nacistická vojska... Juditu Matyášovou jsme pozvali do studia Radia Praha:

urn:uuid:57ff593e-5724-5fd7-8f06-ba61fb84729a 2012-02-04T08:00:00+01:00

Vzpomínky na nacistické vyhlazovací tábory, sovětský gulag i komunistické lágry, na odboj, politické procesy, věznění a mučení, na posrpnovou normalizaci a disent - to vše už víc jak deset let zaznamenává skupina novinářů ve společnosti Post Bellum. Tento unikátní projekt zachytil už stovky výpovědí, které dokumentují naši historii v průběhu minulého století. Staly základem pro rozhlasový cyklus Příběhy 20. století i portál Paměť národa, vycházejí na cédéčkách i knižně. Naposledy vyšla komiksová kniha s názvem My jsme to nevzdali. Občanské sdružení současně udílí Ceny Paměti národa, v roce 2011 byly uděleny podruhé. Zakladatelem a ředitelem sdružení Post Bellum je náš bývalý rozhlasový kolega Mikuláš Kroupa. Zeptali jsme se ho na novinky projektu:

urn:uuid:7f7dc17f-7004-5a6c-ae3c-56843af4c610 2012-01-28T08:00:00+01:00

Vysvědčení je úřední listina, to ví každý čtenář Rychlých šípů. Úředními listinami byla vysvědčení už od svého vzniku, jejich podoba se ale v průběhu let nejednou změnila. Na to, jaká vysvědčení dostávaly třeba naše prababičky, krajané v zahraniční nebo slavné osobnosti je možné se podívat v Národním pedagogickém muzeu a knihovně Jana Amose Komenského v Praze. Výstavou nazvanou „Od Marie Terezie po dnešek - Školní vysvědčení v proměnách času“ nás provede její autorka Jana Bartošová.

urn:uuid:c468799b-6f91-5be9-a92f-64c21da99cd8 2012-01-21T08:00:00+01:00

Ve Všetatech na Mělnicku by mělo vzniknout Muzeum Jana Palacha. V jeho rodném domě, který už léta chátrá, je chce vybudovat občanské sdružení Národ pohasl. Iniciátorem je mladý pražský grafik Jan Poukar a jeho projekt podpořili například kněz Tomáš Halík, zpěvačka Marta Kubišová nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Svou podporu mu krátce před smrtí vyslovil i exprezident Václav Havel. Na vybudování muzea ale chybějí peníze. A jak říkají i odborníci z Národního muzea v Praze, podobné projekty v sobě skrývají i jiná úskalí.

urn:uuid:886d98f8-5341-5981-9fa0-ce2b7c94d0b5 2012-01-14T08:00:00+01:00

Církevní restituce byly bezpochyby hlavním tématem týdne a zaměří se na ně také Historické obzory. Co vlastně mohla církev vlastnit, kdy nastal její největší majetkový rozmach, ve kterých obdobích naopak o svůj majetek přicházela? Nejen na tyto otázky odpovídá Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.

urn:uuid:662164bd-42d1-5a09-acc5-d45a2dfa7a00 2012-01-07T08:00:00+01:00

V úterý odpoledne dorazila do Česka zpráva o úmrtí významného českého spisovatele a nakladatele Josefa Škvoreckého. V roce 2004 získal Škvorecký společně s Viktorem Fischlem literární Cenu Jaroslava Seiferta. Fischl i Škvorecký prožili velkou část svého života v exilu a do Česka se mohli vrátit až po listopadu 89. Josefa Škvoreckého, který zarecitoval při předávání ceny dokonce vlastní báseň, si teď připomeneme v příspěvku Mileny Štráfeldové. Vysíláme ho v repríze.

urn:uuid:76212246-b4ca-537c-bbd3-8faad9abac85 2011-12-17T00:00:00+01:00

T. G. Masaryk a Lány - to je hlavní téma dnešní historické rubriky. Ale protože jsme v adventním čase, uslyšíte i unikátní recept na Masarykovo nejoblíbenější vánoční cukroví. A Martina Lustigová potvrzuje, že recept opravdu stojí za vyzkoušení.

urn:uuid:536d1689-92b2-5e2f-ab4c-6f97566536a4 2011-12-10T08:00:00+01:00

Ten, kdo v těchto dnech zavítá do pražského Clam-Gallasova paláce, se ocitne v období, kdy habsburské monarchii vládla Marie Terezie a Josef II., v době, která byla pro českou metropoli velmi dramatická, a kdy ale také kvetl společenský život – ocitne se v období rokoka. Na výstavu Pražské rokoko vás pozvou dnešní Historické obzory.

urn:uuid:f71d7753-9f1f-5e03-9648-4ec4c93c884f 2011-12-03T15:43:32+01:00

Tento týden jsme v naší rubrice Češi v zahraničí přinesli první část rozhovoru s Wintonovým dítětem, později vojenským pilotem v Izraeli a letošním laureátem Ceny Gratias agit Hugem Maromem. Pochází z jedné z nejstarších židovských rodin v českých zemích, z rodiny Meislů. Jeho rodiče krátce před druhou světovou válkou adoptovali chlapce Petra, kterého jim ale na začátku okupace odebralo gestapo. Hugo Marom, který od r. 1949 žije v Izraeli, po svém adoptivním bratrovi nyní pátrá a v tomto nelehkém úkolu mu pomáhá publicistka Judita Matyášová. Přiblíží ho v rozhovoru pro Radio Praha:

urn:uuid:14d69fe1-bac2-52fe-8675-1154f58fefd1 2011-11-26T08:00:00+01:00

Stojí jako svatý Jan na mostě, říká staré české úsloví. A právě Svatý na mostě se jmenovala jedna z výstav v Muzeu Karlova mostu. Jejím hlavním a jediným hrdinou byl Jan z Pomuku, pozdější svatý Jan Nepomucký, patron všech možných povolání souvisejících s vodou, mučedník zpovědního tajemství i symbol české protireformace. Jan z Pomuku byl ale za svého života především úředníkem.

urn:uuid:af51dd9d-12a3-54bb-9a88-95600bbd9fad 2011-11-19T08:00:00+01:00

Zapomenutý "nepřítel" Josef Josten se jmenuje více než sedmisetstránková monografie historičky Milady Polišenské. Je výsledkem několikaletého výzkumu v amerických, britských a českých archivech i jeho pozůstalosti. Osobnost tohoto exilového publicisty, spisovatele a vydavatele, který prožil téměř půl století ve Velké Británii, přiblíží v repríze Historické obzory.

urn:uuid:6aca2c4d-0fd6-5c30-8d17-80c48a82ffd3 2011-11-12T08:00:00+01:00

Dnešní Historické obzory nás zavedou do protektorátu Čechy a Morava. Především v posledních měsících II. světové války neunikla ani některá česká a moravská města bombardování. Známé jsou především dva nálety na Prahu, o kterých bude dnes řeč s Janem Borisem Uhlířem z Vojenského historického ústavu, který je autorem textů k nové knize Bomby na Prahu, představující unikátní soubor fotografií.

urn:uuid:6513ba9b-bcb2-5d61-b310-e595acfbca03 2011-11-05T08:00:00+01:00

"S hlubokým zármutkem oznamujeme" - i tak by se mohla jmenovat současná výstava v Náprstkově muzeu v Praze. Jsou tu totiž vystavena smuteční parte ze sbírky Vojty Náprstka. Na výstavě nazvané Ti, kteří nás předešli, jsou v domě U Halánků k vidění desítky historických smutečních oznámení, ale také stuhy z pohřebních věnců nebo fotografie z pohřbů významných osobností národního obrození a další dokumenty.

urn:uuid:243b7647-ec79-567f-8bed-22fd5daff414 2011-10-29T08:00:00+02:00

Elis a Olůvko, tak se říkalo dcerám v rodině Masarykových. O tom, jaké byly osudy Alice a Olgy dříve než se z dětí politika a profesora staly dcerami prvního Československého prezidenta, bude v Historických obzorech vyprávět Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd.

urn:uuid:91d6c11d-77a4-5720-bc19-d9dc943f662f 2011-10-22T08:00:00+02:00

"Ranní audience u krále Václava I. byla mimořádně okázalá. Byli tu všichni, kteří v českém království něco znamenali...Václav I. všechny překvapil, protože se usmíval. Seděl na trůně vzpřímeně, jak býval dříve zvyklý, když přijímal své poddané. Na nižším stolci po jeho pravici seděl králův syn Přemysl II. Otakar," čteme v detektivce Vlastimila Vondrušky Masopustní maškary odehrávající se na dvoře posledních Přemyslovců. O tom, jak to na takovém panovnickém dvoře vypadalo, bude v Historických obzorech vyprávět Dana Dvořáčková z Historického ústavu Akademie věd.

urn:uuid:b955651b-f1f5-5e2a-9aa3-2cbd1c050108 2011-10-15T08:00:00+02:00

O zimních prohlídkách, které probíhají na jihočeském zámku Hluboká, jsme vás už informovali. Prohlídková trasa připomíná poslední čtyři generace rodu Schwarzenbergů, kteří hlubocké panství vlastnili.

urn:uuid:e1089b27-368b-5c40-a6af-38e533cf5aad 2011-10-08T08:00:00+02:00

Šlechtický rod Kaplířů ze Sulevic se do dějin, a nejen těch ryze českých, výrazně zapsal minimálně dvakrát. Poprvé tehdy, kdy mezi vůdci stavovského povstání proti Habsburkům stanul Kašpar Kaplíř ze Sulevic, a podruhé v roce 1683, když jeho potomek Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic sehrál klíčovou úlohu při obraně Vídně před Turky. A právě do obležené Vídně nás zavedou dnešní Historické obzory.

urn:uuid:e9085b2a-8a9c-53de-a7d7-768050d58c3c 2011-10-01T08:00:00+02:00

První Historické obzory roku 2006 budou trochu netradiční. K vánočním a novoročním oslavám u řady z nás patřil alkohol. A to inspirovalo Martinu Lustigovou. Vypravila se na Znojemsko, do tradiční vinařské oblasti, a s vinařem Pavlem Vajčnerem si povídala o historii pěstování vína na Moravě.

urn:uuid:9c966989-d3d6-5a8f-b784-3747bb19cbbc 2011-09-24T08:00:00+02:00

Historické obzory začneme historickým úslovím: Za krále holce byla v Čechách za groš ovce. Takhle se prý kdysi, za vlády krále holce, tedy Ladislava Pohrobka, v Čechách dobře žilo. Pohrobkův groš, ale i starší florény, denáry či brakteáty nebo naopak mladší tolary si mohli prohlédnout i návštěvníci Muzea hlavního města Prahy, kde se konala výstava s názvem Pražská mincovna - peněžní vývoj v Čechách od 10. do 19. století. Jejímu autorovi Jiřímu Militkému položila Martina Bílá několik otázek.

urn:uuid:49152aa3-4bfc-5f05-8ef2-571098bcb271 2011-09-17T08:00:00+02:00

Úvahy o zřízení zoologické zahrady v Praze se objevily už v 19. století. Plány se podařilo zrealizovat teprve v roce 1931, kdy bylo zpřístupněno "staveniště zoologické zahrady". Prvním ředitelem zahrady se stal Jiří Janda, který myšlenku na vznik zoo propagoval od počátku 20. století. Za historií zahrady se ohlíží Martina Lustigová.