2012-12-29T00:00:00+01:00 Radio Praha http://radio.cz/cz/rubrika/historie/vinarska-tradice-na-znojemsku-2 urn:uuid:d256a591-afff-59eb-874c-198dbe04fc86 2012-12-29T00:00:00+01:00

K vánočním a novoročním oslavám u řady z nás patří alkohol. V repríze dnešní rubriky se s Martinou Lustigovou vypravíme na Znojemsko, do tradiční vinařské oblasti, kde si s vinařem Pavlem Vajčnerem povídala o historii pěstování vína na Moravě.

urn:uuid:bde84321-6d8b-5500-8ddf-e87435df0eb8 2012-12-22T08:00:00+01:00

Podíváme se do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a necháme se okouzlit křehkostí skleněných vánočních ozdob.

urn:uuid:e19d4cfb-52be-5b47-83b4-882cd4c2eb07 2012-12-15T08:00:00+01:00

Také tentokrát přinesou Historické obzory nahlédnutí do dějin česko-slovenských vztahů. Není v silách a možnostech našeho vysílání zmínit všechny komplikace, problémy, spory a nesnáze, které soužití Čechů a Slováků ovlivňovaly a provázely po roce 1945, nicméně zkusíme připomenout alespoň některé z nich.

urn:uuid:11a9a730-6b6a-5524-9dad-75320fe1094e 2012-12-08T08:00:00+01:00

O adventu roku 1992 se existence Československa počítala už jen na dny. Češi a Slováci žili ve společném státě několik desetiletí. První myšlenky na jeho vznik se objevily už krátce po vypuknutí první světové války, během ní nabyly jasnějších obrysů a téměř na jejím konci byla samostatná republika vyhlášena. Žili v ní občané několika národností, my se dnes zaměříme na ty, podle kterých byl nový stát pojmenován – na Čechy a Slováky. Jak se Češi a Slováci navzájem vnímali, jaké byly jejich vzájemné vztahy a jak se během let měnily? I těchto otázek se dotknou dnešní Historické obzory.

urn:uuid:f591a11a-e934-5289-a2e5-70465a212a87 2012-12-01T08:00:00+01:00

Jak je možné, že se jedno z někdejších intelektuálních center pražského jara během několika málo let proměnilo v bezproblémové pracoviště normalizačního Československa? Právě tato otázka stojí na počátku knihy Náměstí Krasnoarmějců 2, na které pracoval kolektiv mladých historiků a která se nedávno dostala na pulty knihkupectví. Snažili se zmapovat období po roce 1968 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, tedy na nejstarší české vysoké škole.

urn:uuid:a519a089-0029-58a7-80c8-ef14ffffbc32 2012-11-24T08:00:00+01:00

Převaděči a kurýři v 50. letech na Šumavě - tomuto tématu se nedávno věnovali historikové na konferenci, kterou uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů v Muzeu Policie ČR v Praze. Po komunistickém puči v únoru 1948 opustily Československo tisíce lidí, které totalitní režim ohrožoval. Jejich nebezpečnou cestu přes Šumavu jim často zprostředkovali právě převaděči. Byly jich asi dva tisíce a mnozí z nich na tuto pomoc doplatili. Skončili na popravištích nebo v uranových dolech. Přes Šumavu však přecházeli i další odpůrci komunistického režimu - kurýři nebo agenti chodci, kteří se naopak ze Západu vraceli do Československa, aby tu pro západní zpravodajské služby získávali informace.

urn:uuid:500fc559-676a-5168-8d2b-ee2d20ebb7cd 2012-11-10T08:00:00+01:00

Jednou z mála cest, kudy po únoru 1948 mohli z Československa uprchnout lidé, kterým v totalitním režimu hrozila likvidace, byly šumavské lesy. Dokud jim cestu počátkem 50. let nezahradily ostnaté dráty, utekly tudy na Západ až desetitisíce lidí. Pomáhali jim k tomu převaděči. Byli mezi nimi jak bývalí pašeráci, kteří si za přechod státní hranice nechávali zaplatit, tak i antikomunisté, kteří pomáhali z přesvědčení. Mnoho uprchlíků i převaděčů bylo při cestě za svobodou zajato. Skončili na popravištích nebo, v lepším případě, na dlouhá léta ve vězení a v uranových lágrech. Jejich osudy připomněla konference Kurýři a převaděči na Šumavě v 50. letech 20. století, kterou minulý týden v Praze uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů.

urn:uuid:2e9bd1e6-d58b-5cd5-9b1b-df02391d06cb 2012-11-03T08:00:00+01:00

Slovo „holocaust" si většina lidí spojuje hlavně s represemi židovského obyvatelstva za druhé světové války. Málokdo ale tuší, že jednou ze skupin, kterou holocaust tvrdě zasáhl, byli Romové. V koncentračních táborech zahynula téměř celá česká a moravská romská populace. Vrátilo se pouze několik stovek lidí. Útlaku ale Romové čelili už od vzniku protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. O romském holocaustu hovoří historik z Muzea romské kultury Michal Schuster.

urn:uuid:6074dfc1-5b50-52a8-ac16-4d11cc4f8547 2012-10-28T07:00:00+01:00

Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár - tato jména spojuje jedno datum: 28. říjen. Tito politici stáli v roce 1918 v čele převratu, jehož výsledkem byl vznik Československa. "Muže 28. října" podrobněji představí v repríze Martina Lustigová.

urn:uuid:d93669e5-4850-50e6-88f0-4880ac324f57 2012-10-27T08:00:00+02:00

Elis a Olůvko, tak se říkalo dcerám v rodině Masarykových. O tom, jaké byly osudy Alice a Olgy dříve než se z dětí politika a profesora staly dcerami prvního Československého prezidenta, bude v Historických obzorech vyprávět Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd.

urn:uuid:e4f5b905-876f-5b87-bf05-5b79382df779 2012-10-20T08:00:00+02:00

Státní bezpečnost za komunistického režimu byla téměř všemocným orgánem. Její pozornost si zasloužil i jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu - Jaroslav Seifert. Čelil sledování mnoho let a kontaktům s tajnou policií se nevyhnula ani Seifertova rodina. To vše se dozvídáme z obsáhlého svazku, který si StB o sledování vedla a který v současné době prozkoumávají historikové. Jedním z nich je Rudolf Vévoda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

urn:uuid:6fdbca9b-03c5-5b58-a17c-63612d49b8a6 2012-10-13T08:00:00+02:00

15. února roku 1611, na masopustní úterý, bylo za vpádu pasovských do Prahy pobito čtrnáct františkánů, kteří obývali klášter u kostela Panny Marie Sněžné. Nechráněný konvent napadla pražská lůza v domnění, že františkáni kolaborovali se žoldnéři Leopolda Pasovského. Po čtyřech stech letech je těchto čtrnáct pražských mučedníků blahoslaveno. Antropologický výzkum jejich ostatků však přinesl i překvapující závěry:

urn:uuid:038a571f-66ff-50d6-9857-c9a66e46fbed 2012-10-06T08:00:00+02:00

Jako o první známé krajance v Dánsku se hovoří o královně Dagmar, české princezně Markétě Přemyslovně, která se roku 1205 provdala za dánského krále Valdemara II. Výstava o jejím životě byla otevřena v Národní knihovně. Stalo se tak v rámci oslav Dne české státnosti. Královnu, která byla v Česku dlouho neznámá, Dánové milují a dodnes ožívá v mnoha legendách.

urn:uuid:894ed0a3-ef8c-5e31-a170-1f55249d4859 2012-09-29T08:00:00+02:00

I ten nejzapřísáhlejší nepřítel sportu se mu letos nemohl vyhnout. V létě slavili své výročí sokolové, proběhly olympijské hry i paralympiáda a v září se zase připomínaly narozeniny Dany Zátopové a nedožité devadesátiny jejího manžela a legendárního běžce Emila. Kdo by ještě neměl sportu dost, může zavítat do Národního památníku na Vítkově, kde právě probíhá výstava Sportsmeni v zemích českých. Její autorka Lucie Swierczeková z Národního muzea je také hostem dnešních Historických obzorů.

urn:uuid:89be0bd1-6ce8-59cc-aa48-631a22aacd81 2012-09-22T08:00:00+02:00

Dnešní historické obzory se budou zcela výjimečně věnovat dvěma tématům. Právě před týdnem, v sobotu 15. září, byly v Jihlavě pohřbeny ostatky dvanácti Němců z masového hrobu v Budínce u Dobronína. Uzavřela se tak jedna z tragických událostí poválečných masakrů Němců u nás. A ve čtvrtek přišla zpráva o náhlém úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých archeologů a památkářů Tomáše Durdíka, jediného nositele prestižní evropské památkářské ceny Evropské unie Europa nostra.

urn:uuid:1d7be099-f240-5e02-9a83-3a1567e0636a 2012-09-15T08:00:00+02:00

Počátkem 90. let minulého století bylo možné rozhýbat jeden z opěrných pilířů chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře rukou, stačilo se o něj opřít. Hrozilo, že památka zapsaná v r. 1995 na Seznam UNESCO, spadne jako domeček z karet. Památkáři tehdy doslova bili na poplach, v médiích se objevovaly dramatické reportáže. Po jedenáctileté rekonstrukci je gotický chrám, který konkuruje i svatovítské katedrále v Praze, zachráněný. Jeho opravám byla 7. září tohoto roku věnována odborná konference v Kutné Hoře. Hovořila na ní i Dagmar Fundová, ředitelka Nadace Kutná Hora - památka UNESCO, která byla u rekonstrukce chrámu od samého počátku.

urn:uuid:607ca64e-1454-5760-ba55-abea573f48de 2012-09-08T08:00:00+02:00

Řada lidí zamířila v těchto dnech na veletrh Sběratel. Mimo jiné na něm uznávaný výtvarník Václav Zapadlík představil novou sérii poštovních známek Světová auta. Česká pošta ji vydala jako známkový sešitek s motivem slavných vozů světové automobilové historie 20. a 30. let. Jsou v něm modely Buggati Royale, Mercedes-Benz 540 nebo česká, dnes již zaniklá značka Wikov. Jak se dozvíte v repríze, známky jsou totiž jako učebnice historie.

urn:uuid:a0d79c0e-8da6-5d7f-9bc3-c778065e020f 2012-09-01T08:00:00+02:00

Válečný veterán Tomáš Sedláček byl svědkem bojů druhé světové války, a to jak v západním odboji, tak i na východní frontě a na Dukle. V padesátých letech tuto zkušenost navíc zaplatil kriminálem a nucenou prací v uranových dolech. Když v pondělí ve věku 94 let zemřel, odešlo s ním jedno významné osobní svědectví. Naštěstí je jeho příběh zaznamenán a může posloužit i následujícícm generacím. Postaraly se o to Český rozhlas i občanské sdružení Post Bellum, které taky generálu Sedláčkovi udělilo mezi prvními Cenu Paměti národa. V dnešní historické rubrice vám nabízíme příspěvek, který z materiálů Post Bellum připravil ředitel sdružení Mikuláš Kroupa.

urn:uuid:1a44f2d1-8a17-520f-a2c4-7670c9d6c73d 2012-08-25T08:00:00+02:00

Historické obzory nás tentokrát zavedou mezi posmrtné masky, lidské kostry nebo nemocemi zasažené lebky. Ukrývají je sbírky Hrdličkova muzea člověka.

urn:uuid:abf9250c-6940-5e23-b709-a040ab8e88e0 2012-08-18T08:00:00+02:00

Letošní rok je na mnoha českých památkách zasvěcen starému šlechtickému rodu Pernštejnů. Jeho dějiny sahají od konce 12. století až do roku 1631, kdy páni z Pernštejna vymřeli po meči. Rod, který měl ve znaku zubří hlavu s houžví v nozdrách, připomněla už rozsáhlá pražská výstava v nově zrekonstruovaném Salmovském paláci na Hradčanech. Další akce ale proběhly a dosud probíhají na jejich rodovém hradě Pernštejně, v Pardubicích, Litomyšli, Bystřici nad Pernštejnem nebo například na Kunětické hoře. Tam bude 1. září i letošní hlavní program Hradozámecké noci.