Židé za protektorátu
V září 1935 byly v Německu zavedeny Norimberské zákony s přesnou rasovou definicí židovství. Od této doby byl za Žida považován nejen ten, kdo se hlásil k židovskému náboženství, ale i každý, jehož rodiče či prarodiče, případně manželský partner, v současnosti či dříve vyznávali židovské náboženství.
Chronologie
Tzv. ghetto bez zdí mělo být prvním krokem v "celkovém řešení židovské otázky". Sérií zákazů a vyhlášek byla jasně označena a vyčleněna konkrétní skupina obyvatel. Židé nejen že museli být označeni viditelně, nošením davidovy hvězdy, byli také postupně zbavováni možnosti pracovat či volně se pohybovat. Nacisté připravili důmyslný plán, jak degradovat a omezit určitou skupinu obyvatel ve všech jejích základních potřebách.
V rámci tzv. arizace židovského majetku museli Židé přihlásit doslova vše co vlastnili, nesměli s ničím volně nakládat a později jim byl majetek zabaven ve prospěch Říše.
Statistika
Podle dodatečně zrekonstruované oficiální statistiky žilo na území Protektorátu Čechy a Morava v době jeho vyhlášení 118.310 Židů. Z nich bylo 103.960 židovského náboženství a 14.350 jiného vyznání nebo bez vyznání. V době od 15. března 1939 do 15. března 1945 zemřelo v protektorátu (mimo Terezín) 8.210 židovských osob. Z Terezína bylo na východ deportováno 60.382 protektorátních Židů, přežilo jich 3.097. Celkově protektorát opustilo 128 transportů. K 15. březnu 1945 žilo na svobodě v protektorátu 3.030 Židů, tzn. 2,6 % původní populace. Ze 118.310 protektorátních Židů válku nepřežilo plných 65 %, tj. 77.297 osob. (Zdroj: Terezínská pamětní kniha)
Očima pamětníků
„Nikdy sem žádný blbý rozhodnutí neposlouchala“
Pavla Kováčová je v mnohém obdivuhodná žena. Dnes si jen těžko umíme představit, jakými strastmi musela se svým manželem a dvěma dětmi za doby nacistického Německa projít. Svou neuvěřitelnou energičnost a chuť do života si zachovala dodnes, kdy ve svých devadesátišesti letech několikrát týdně chodí hrát na piano dětem do baletu, maluje obrazy, vytváří drobné dekorace, a když se nudí ... zajde zahrát na piano i do blízké hospůdky. Jen tak, pro potěchu ostatních. Celý článek
"Naše matky musely být hrozně statečné"
Životy židovských dětí často skončily v koncentračních táborech, ty, které přežily nepřestaly pronásledovat děsivé syn a vzpomínky. Paní Hanele díky své rodině i pomoci cizích lidí transportu unikla a válku prožila jako ukrývané dítě. I ona si z ní ale odnesla traumata, která se jí dodnes připomínají. Celý článek
Meziválečné Československo bylo pro některé uprchlíky „nejistým útočištěm“
"Nejisté útočiště", tak se jmenuje kniha Kateřiny Čapkové a Michala Frankla. Tím "nejistým útočištěm" je míněno meziválečné Československo, kde hledali záchranu uprchlíci před nacismem, země, o které se traduje pravý opak. Autoři podle svých slov nechtěli ukázat, že by Československo nebylo útočištěm a vůbec neplnilo tuto roli, ale představit vyváženější pohled na problematiku uprchlíků a nezakrývat negativní aspekty vlastních dějin. Mezi uprchlíky nebyly jen známé osobnosti ale také řadoví občané, bez politických a kulturních vazeb. Jak se těmto lidem v Československu vedlo? Celý článek
Továrna na "ne-emigranty"
Historik Michal Frankl z Židovského muzea v Praze nám krátce přiblížil osudy emigrujících českých a moravských Židů a úlohu židovských obcí za druhé světové války. Celý článek
V úkrytu i v koncentračním táboře – osudy židovských dětí za 2. světové války
Terezínským ghettem prošlo od listopadu 1941 do května 1945 na 140 000 lidí, z toho více než 10 000 dětí. Hovoří o nich strohá čísla statistik, kolik dětí bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na Východ, kolik jich bylo v květnu roku 1945 osvobozeno, kolik dětí za války přišlo o celé rodiny. Za čísly se skrývají tragické osudy židovských dětí, do jejich života zasáhla válka. Celý článek
Ghetto Terezín
Související odkazy
- Židovské muzeum v Praze: www.jewishmuseum.cz
- Holocaust.cz: www.holocaust.cz
- Institut Terezínské iniciativy: www.terezinstudies.cz
- Památník Terezín: www.pamatnik-terezin.cz
- Paměť národa: www.pametnaroda.cz
