Židé za protektorátu

V září 1935 byly v Německu zavedeny Norimberské zákony s přesnou rasovou definicí židovství. Od této doby byl za Žida považován nejen ten, kdo se hlásil k židovskému náboženství, ale i každý, jehož rodiče či prarodiče, případně manželský partner, v současnosti či dříve vyznávali židovské náboženství.

Chronologie

Tzv. ghetto bez zdí mělo být prvním krokem v "celkovém řešení židovské otázky". Sérií zákazů a vyhlášek byla jasně označena a vyčleněna konkrétní skupina obyvatel. Židé nejen že museli být označeni viditelně, nošením davidovy hvězdy, byli také postupně zbavováni možnosti pracovat či volně se pohybovat. Nacisté připravili důmyslný plán, jak degradovat a omezit určitou skupinu obyvatel ve všech jejích základních potřebách.
V rámci tzv. arizace židovského majetku museli Židé přihlásit doslova vše co vlastnili, nesměli s ničím volně nakládat a později jim byl majetek zabaven ve prospěch Říše.

 

Statistika

Podle dodatečně zrekonstruované oficiální statistiky žilo na území Protektorátu Čechy a Morava v době jeho vyhlášení 118.310 Židů. Z nich bylo 103.960 židovského náboženství a 14.350 jiného vyznání nebo bez vyznání. V době od 15. března 1939 do 15. března 1945 zemřelo v protektorátu (mimo Terezín) 8.210 židovských osob. Z Terezína bylo na východ deportováno 60.382 protektorátních Židů, přežilo jich 3.097. Celkově protektorát opustilo 128 transportů. K 15. březnu 1945 žilo na svobodě v protektorátu 3.030 Židů, tzn. 2,6 % původní populace. Ze 118.310 protektorátních Židů válku nepřežilo plných 65 %, tj. 77.297 osob. (Zdroj: Terezínská pamětní kniha)

 

Očima pamětníků

„Nikdy sem žádný blbý rozhodnutí neposlouchala“

Pavla Kováčová je v mnohém obdivuhodná žena. Dnes si jen těžko umíme představit, jakými strastmi musela se svým manželem a dvěma dětmi za doby nacistického Německa projít. Svou neuvěřitelnou energičnost a chuť do života si zachovala dodnes, kdy ve svých devadesátišesti letech několikrát týdně chodí hrát na piano dětem do baletu, maluje obrazy, vytváří drobné dekorace, a když se nudí ... zajde zahrát na piano i do blízké hospůdky. Jen tak, pro potěchu ostatních. Celý článek

"Naše matky musely být hrozně statečné"

Životy židovských dětí často skončily v koncentračních táborech, ty, které přežily nepřestaly pronásledovat děsivé syn a vzpomínky. Paní Hanele díky své rodině i pomoci cizích lidí transportu unikla a válku prožila jako ukrývané dítě. I ona si z ní ale odnesla traumata, která se jí dodnes připomínají. Celý článek

 

Meziválečné Československo bylo pro některé uprchlíky „nejistým útočištěm“

"Nejisté útočiště", tak se jmenuje kniha Kateřiny Čapkové a Michala Frankla. Tím "nejistým útočištěm" je míněno meziválečné Československo, kde hledali záchranu uprchlíci před nacismem, země, o které se traduje pravý opak. Autoři podle svých slov nechtěli ukázat, že by Československo nebylo útočištěm a vůbec neplnilo tuto roli, ale představit vyváženější pohled na problematiku uprchlíků a nezakrývat negativní aspekty vlastních dějin. Mezi uprchlíky nebyly jen známé osobnosti ale také řadoví občané, bez politických a kulturních vazeb. Jak se těmto lidem v Československu vedlo? Celý článek

Továrna na "ne-emigranty"

Historik Michal Frankl z Židovského muzea v Praze nám krátce přiblížil osudy emigrujících českých a moravských Židů a úlohu židovských obcí za druhé světové války. Celý článek

V úkrytu i v koncentračním táboře – osudy židovských dětí za 2. světové války

Terezínským ghettem prošlo od listopadu 1941 do května 1945 na 140 000 lidí, z toho více než 10 000 dětí. Hovoří o nich strohá čísla statistik, kolik dětí bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na Východ, kolik jich bylo v květnu roku 1945 osvobozeno, kolik dětí za války přišlo o celé rodiny. Za čísly se skrývají tragické osudy židovských dětí, do jejich života zasáhla válka. Celý článek

Ghetto Terezín

 

Související odkazy


Zpět na hlavní stránku


Doporučujeme

Související články

Více

Aktuální relace v češtině