Prezidentské volby 2018

Prezidentské volby 2018

Prezidenta budou Češi volit v přímé volbě teprve podruhé v historii. Od roku 1918 až do 2013 hlavu státu vybírali poslanci parlamentu. Zavedení přímé volby ale neznamenalo posílené pravomocí prezidenta. Česko zůstalo parlamentní republikou, prezident plní především reprezentativní funkce. Výkonná moc je v rukou vlády, která je odpovědná parlamentu. Nicméně prezidentská funkce je tradičně spojena s velkou autoritou a reálný vliv prezidenta je větší, než mu předepisuje Ústava. Tato tradice začala již prvním československým prezidentem Masarykem, a navázali na ni jak Václav Havel, tak do určité míry i Václav Klaus a Miloš Zeman.

Volby probíhají dvoukolým systém. První kolo se bude konat 12. a 13. ledna. Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, druhé kolo proběhne o dva týdny později, tj. 26. a 27. ledna.

Do voleb bylo zaregistrováno celkem 9 kandidátů:

Jiří Drahoš
Bývalý předseda Akademie věd, vysokoškolský profesor v oboru chemie. Veřejnosti je znám především vybraným, uhlazeným způsobem komunikace, což je v protikladu s přímočarým způsobem jednání Miloše Zemana. Kandidaturu na prezidenta ohlásil již dlouho před volbami a je považován za jednoho z favoritů voleb. Voličům slibuje především kultivaci veřejné komunikace. Kandiduje jako nezávislý kandidát, podporu mu vyjádřili křesťanští demokraté (KDU-ČSL).

Pavel Fischer
Bývalý velvyslanec ve Francii. V široké veřejnosti dosud prakticky neznámý. Pavel Fischer prosazuje orientaci země na Západ a co nejsilnější spolupráci se sousedy v EU a další klíčové spojence v rámci NATO, tedy například USA. Domnívá se, že by Česko mělo přijmout uprchlíky podle kvót EU.

Petr Hannig
Producent a skladatel pop-music. Kandidoval ve všech volbách do Poslanecké sněmovny i do Senátu, které se v České republice konaly od roku 2002. Ani jednou neuspěl. Naposledy za stranu Rozumní, která zdůrazňuje především nutnost restriktivní migrační politiky.

Marek Hilšer
Lékař. Kromě medicíny vystudoval také mezinárodní vztahy, v současnosti vyučuje na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Krátce před samotovou revolucí jeho rodiče emigrovali do Španělska, proto část svého dětství prožil v Madridu. Široké veřejnosti zatím téměř neznámý. V říjnu 2014 se v rámci happeningové akce skupiny oMen na tiskové konferenci Úřadu vlády svlékl do půl těla a vztyčením vlajek Evropské unie a NATO podpořil tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku v jeho podpoře Ukrajiny.

Michal Horáček
Bývalý majitel sázkové kanceláře, autor textů k řadě českých písňových hitů. Spisovatel a novinář. Aktivní předvolební kampaň vede již od října 2016, kdy oficiálně ohlásil svou kandidaturu. Je považován za jednoho za favoritů voleb. Proevropský politik. Vyjádřil se však proti přijímání uprchlíků a možné výstavbě mešit v českých městech. Podporuje přijetí eura.

Jiří Hynek
Manažer, předseda sdružení zbrojního průmyslu ČR. Hynek by se jako prezident chtěl být vyslancem českého průmyslu v zahraničí, prosazoval by národní zájem a jeho prioritou by byla bezpečnost. Prosazuje reformu Evropské unie a podporuje referendum o odchodu Česka z unie. Kandiduje za stranu Realisté, která se v posledních volbách nedostala do Poslanecké sněmovny.

Vratislav Kulhánek
Bývalý předseda představenstva automobilky Škoda Auto. Podporuje přijetí eura, ale zároveň by byl pro to, aby Řecko bylo z eurozóny vyloučeno. Jednoznačně stojí za členstvím v EU a byl by proti referendu o odchodu Česka z unie.

Mirek Topolánek
Bývalý premiér a předseda pravicové Občanskodemokratické strany. Není však oficiálním kandidátem této strany. Politik, který se „lidovým“ způsobem komunikace blíží prezidentu Zemanovi. Byl premiérem v době českého předsednictví v EU, sám sebe nazývá „eurorealistou“, zároveň mluví o nezpochybnitelné orientaci Česka na Západ. Slibuje důsledné dodržování Ústavy.

Miloš Zeman
Stávající prezident České republiky. Společně s Václavem Havlem a Václavem Klausem nejvýraznější osobnost české politiky v období po pádu komunismu. V minulosti vedl Českou stranu sociálně-demokratickou, s tou se však rozešel. Politik, který výrazně polarizuje českou společnost. Do funkce nastupoval jako zastánce Evropské unie, postupně však začal EU často kritizovat. Během svého prezidenství zdůrazňoval potřebu spolupráce s Ruskem a Čínou. Odmítá sankce proti Rusku jako neúčinné, nesouhlasí s přijímáním uprchlíků. Často vystupuje s ostrými antiislámskými výroky. Je kritizován za tendence k volnému výkladu Ústavy země.

Datum Nadpis
19.11.2017 ČT: Zemana by volilo 41,5 procenta lidí, Drahoše 30,5 procenta
19.11.2017 Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil na tlak rodiny hladovku
15.11.2017 Podmínky kandidatury na Hrad nesplnilo 11 uchazečů
10.11.2017 ČRo: Topolánkův volební účet nebyl včas zaregistrován
10.11.2017 Do boje o úřad prezidenta půjde maximálně devět kandidátů
10.11.2017 Zeman komentoval protikandidáty, dřív uvedl, že to nebude dělat
08.11.2017 Do boje o Hrad vyrazilo 19 kandidátů, další podal přihlášku pozdě
08.11.2017 Volba prezidenta: mohou zákonodárci podepsat kandidaturu více uchazečů?
Všechny související články