Alfons Mucha
Slovanská epopej
Alfons Mucha se zabýval myšlenkou epopeje už od roku 1900, od doby Světové výstavy v Paříži. První plátna vznikla na zámku ve Zbirohu v roce 1910, kdy se Mucha s rodinou vrátil z dlouhodobého pobytu ve Francii zpět do Čech. Bylo mu 50 let a obrazy maloval celých 18 let. V roce 1928 byl celý cyklus, nazvaný Slovanská epopej, vystaven v Praze ve Veletržním paláci a malíř toto své úchvatné dílo věnoval českému lidu.Slovanskou epopej tvoří 20 monumentálních pláten, na nichž jsou zachyceny výjevy z dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů. Po výstavě obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. Během války byly schovány na dvou místech v Praze a částečně poškozeny vlhkostí. Galerie dílo v 50. letech zapůjčila do Moravského Krumlova, kde byly za pomoci místních občanů restaurovány. Na zámku v Moravském Krumlově se cyklus vystavuje od roku 1963 dodnes.
Majitelem obrazů je od roku 1928 město Praha, jemuž Mucha obrazy daroval s podmínkou, že budou umístěny a přístupny široké veřejnosti na důstojném místě. O vykonání umělcovi vůle se dodnes pře hlavní město Praha s Muchovými dědici.
Galerie:
Slovanská epopej v Moravském Krumlově
Muzeum Alfonse Muchy
Muchovo muzeum je prvním muzeem na světě věnovaným životu a dílu proslulého představitele secese Alfonsu Muchovi. Nachází se v barokním Kaunickém paláci v historickém centru Prahy.
Expozice podává souhrnný pohled na výtvarné dílo Alfonse Muchy (1860-1939), kromě jeho Slovanské epopeje. Pozornost je soustředěna zejména na pařížské období (1887-1904), které je světově nejproslulejší. Zde se ukazuje ucelený soubor plakátů, v čele s nejvýznamnějšími plakáty pro Sarah Bernhardt, soubor charakteristických dekorativních panó, početná ukázka z Documents décoratifs (1902), ukázka z pařížských skicáků.
Další dekorativní předměty, plastika a ukázky z knižní tvorby jsou uloženy ve vitrínách. Zvláštní skupiny jsou vytvořeny z plakátů vzniklých později v Čechách (1910-1939), z kreseb a olejomaleb. Není zanedbán ani vztah Muchy k Praze. V závěru expozice je náznak Muchova ateliéru s originálním nábytkem, fotografie jeho rodiny a souborem ateliérových fotografií pořízených Muchou v Paříži.
