Marie Terezie (1717-1780)

Marie Terezie – jediná žena na českém trůně

Marie Terezie se svou rodinouMarie Terezie se svou rodinou Marie Terezie se narodila před 300 lety - 13. května 1717 jako nejstarší dcera Karla VI.  a Alžběty Kristýny Brunšvické. Vzhledem k tomu, že královskému páru jediný syn zemřel ještě jako nemluvně, prosadil Karel VI. pragmatickou sankci, která udělala z Marie Terezie dědičku habsburských zemí. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Tento titul jí náležel jen jako manželce císaře. Svaté říši římské totiž nemohla vládnout žena.

Již od mládí byla Marie Terezie vychovávána jezuity, kteří ji učili hlavně náboženství, dějiny, francouzštinu, latinu a němčinu. V šesti letech poznala svého budoucího chotě Františka Štěpána, za kterého se provdala 12.února1736. Manželé spolu přivedli na svět 16 dětí (11 dívek, 5 chlapců a jen 9 se dožilo dospělosti), které jejich matka použila ke svým politickým cílům. Stala se tak doslova tchýní Evropy.

Marie Terezie zemřela 29. listopadu 1780 ve věku 63 let. Je pochovaná vedle svého manžela v kapucínské hrobce ve Vídni. Jejím nástupcem se stal nejstarší syn Josef, který usedl na trůn jako Josef II.

Marie Terezie a Čechy

Korunovace Marie Terezie českou královnou v roce 1743Korunovace Marie Terezie českou královnou v roce 1743 Čechy jí moc k srdci nepřirostly snad kvůli zradě české šlechty v počátku její vlády. Po smrti jejího otce vpadl do Čech bavorský kurfiřt Karel VII. Albrecht (nároky na trůn si činil jako manžel jedné z příbuzných Marie Terezie)) a prohlásil se českým králem. České korunovační klenoty byly uložené ve Vídni, tak si nechal pouze odpřisáhnout věrnost. V podstatě jsme tehdy na čas měli dva nekorunované panovníky. Bavorská epizoda na českém trůně ale netrvala dlouho, Marie Terezie byla slavnostně korunovaná českou královnou 12. 5. 1743. Mír s Bavorskem byl podepsán o dva roky později.

Války o Rakouské dědictví

Jednalo se o tři válečné konflikty o nástupnictví na habsburském trůnu mezi Marií Terezií a jejím sousedy Pruskem, Bavorskem a Francií. Hlavním důvodem války bylo odmítání pragmatické sankce a Marie Terezie jako následnice trůnu a také nárokování pruského krále Fridricha II. na slezská území. Proto jsou první dva konflikty také nazývány jako „slezské války“, třetí konflikt pak jako „sedmiletá válka“.

První slezská válka byla vedena v letech 1740 – 1742. Prusko si nárokovalo Slezsko, Bavorsko Čechy a Rakousko a Sasko Moravu. Měli podporu Francie, které nešlo o žádná území, pouze zaujímala protihabsburský postoj. V roce 1741 byla obsazena Praha a bavorský vládce se nechal korunovat na českého krále. V roce 1742 přišla Marie Terezie o rozsáhlá území Slezska, což byla tehdy nejbohatší část zemí Koruny České, a Kladsko.

Druhá slezská válka se vedla v letech 1744 – 1745, kdy byla Praha opět v obležení, a docházelo k drancování. V roce 1745 byl uzavřen v Drážďanech mír, který potvrzoval ztrátu Slezska.

Bitva u Prahy v roce 1757Bitva u Prahy v roce 1757 V letech 1756 – 1763 zuřil nejen v Evropě válečný konflikt, který vešel do dějin jako sedmiletá válka. I přes řadu velkých vítězství a převahu spojenců, hlavně Ruska nad Pruskou armádou válka skončila smírem s pruským králem Fridrichem II. Marie Terezie tím definitivně přišla o své slezské země a navíc i Kladsko. Rakousko o vítězství přišlo chybou velení. Přestože mělo dobré vojáky a schopné generály, vojskům veleli neschopní vojevůdci z nejbližšího okolí panovnice: Její manžel František Štěpán a její švagr Karel Lotrinský. Sám pruský král si rakouských generálů jako byl Ernst Gideon von Laudon, nebo maršál Leopold von Daun, velmi cenil. Ale, jak sám říkal, měl obrovskou převahu. Velel si sám. Marii Terezii zradilo to, že vojenství nerozuměla a ani nebyla schopna poznat, že vést válku neumí ani její manžel nebo švagr.

Poslední léta svého života Marie Terezie prožila ve velkém stresu. Největší ránu ji způsobila smrt jejího manžela, dále pak věčné rozpory se synem. Navíc 5. srpna 1772 byla donucena souhlasit s rozdělením Polska mezi Prusko a Rusko. Během hladomoru v českých zemích v letech 1771–1772 zemřelo nejméně 250 000 lidí, což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům.

Dne 5. července 1778 vypukla Válka o bavorské dědictví a opět ji zahájil Fridrich II. vpádem do Čech. Válka byla ovšem velmi rychlá a neodehrály se během ní žádné velké bitvy. Mír byl sepsán následujícího roku, dne 13. května 1779 a dostal označení těšínský. Rakousko si mohlo ponechat bavorskou Innskou čtvrť, zbytek si vzalo Prusko. Tento mír byl poslední velkou politickou akcí, kterou Marie Terezie stihla za svého života udělat.

Dne 8. listopadu 1780 se nachladila na lovu bažantů a 29. listopadu 1780 zemřela. Byla pochována, stejně jako její manžel a její vychovatelka Charlotta Fuchsová, v rodinné kapucínské kryptě ve Vídni.

Po celém tehdejším Rakousku se konaly bohoslužby a i její celoživotní úhlavní nepřítel Fridrich II. jí vzdal čest. Zanechala po sobě, až na Slezsko a získanou část Bavorska, neporušené Rakousko z dob vlády jejího otce a dále sedm potomků na sedmi evropských trůnech.

Tereziánské reformy

Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se dotkly i českého království. Marie Terezie, přinucena neutěšeným hospodářským stavem habsburských zemí a zároveň ovlivněna novými myšlenkovými proudy (osvícenstvím), začala ve druhé polovině čtyřicátých let 18. století s postupným zaváděním reforem. Více...

Po stopách Marie Terezie

Průvodce po místech spojených s působením Marie Terezie v českých zemích. Více...

Zajímavosti

Tolar Marie Terezie byl ve své době zřejmě nejoblíbenější mincí na světě, což dokládá i fakt, že v mnoha zemích byla tato mince legálním platidlem ještě v průběhu 20. století. Jedná se tedy o skutečný sběratelský skvost známý jako tereziánský tolar.

Marie Terezie osobně vyšívala jedny ze šatiček pro Pražské Jezulátko – zelené se zlatou výšivkou patří mezi nejvýznamnější.

Marie Terezie vydala roku 1769 trestní zákoník, který stanovil přesná pravidla mučení. Osoby vyššího stavu například směly být mučeny pouze v případě, že se dopustily zločinu urážky božského a světského majestátu, zrady země a při politických zločinech. Rovněž nesměly být mučeny osoby mladší čtrnácti let, (pokud se nedopustily zločinu, za který zákon stanovil trest smrti), osoby duševně choré, lidé nad šedesát let věku a ženy těhotné a v šestinedělí. Každý jeden stupeň mučení nesměl trvat déle než patnáct minut a celý průběh tortury déle než hodinu, přičemž mučený musel být hladový.Roku 1776 zakázala císařovna Marie Terezie používání tortury v celém soudnictví, jako dílčí změnu tereziánského zákoníku v celé habsburské monarchii.

Datum Nadpis
07.07.2017 Ve Znojmě proběhne festival duchovní hudby
02.07.2017 Tvůrci představí na festivalu minisérii Marie Terezie
20.05.2017 Marie Terezie a české země
13.05.2017 V Praze odhalili základní kámen pomníku Marie Terezie
13.05.2017 Marie Terezie reformátorka
06.05.2017 Marie Terezie, panovnice z vůle svého otce
06.03.2017 Empírový skleník na Hradě rozkvetl a proměnil se na salón
03.03.2017 Výstava Předjaří v Královské zahradě připomíná Marii Terezii
Všechny související články