Související články


Pod názvem Orbis Pictus byla v Českém centru v Paříži zahájena výstava hravých vizuálních a sonorních artefaktů inspirovaných dílem Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Jde o součást rozsáhlého projektu Uměním ke svobodě, jehož realizace je rozpočítána až do roku 2023, kdy od vytvoření tohoto Komenského díla uplyne 400 let. Ústředním objektem výstavy, jejíž koncepce je dílem výtvarníka Petra Nikla, je velké nafukovací srdce, ve kterém návštěvníci najdou soubor objektů, jejichž jediný cíl je podnítit jejich hravost a představivost.

Za stejným účelem byly vytvořeny všechny další vystavené artefakty, u nichž by bylo zbytečné hledat možnosti takříkajíc praktického využití. Návštěvníci je mohou rozeznít, roztočit, podívat se do nich, vstrčit do nich hlavu, zařvat a poslouchat ozvěnu nebo se prostě jen nechat unášet fantazií při pohledu na pohybující se zdánlivě nesourodé předměty. Nápadité "nesmysly" jsou dílem deseti českých umělců starší i mladé generace. Jedním z nich byl Petr Lorenc, který před několika dny ve věku 31 let zahynul při autonehodě a jehož památce je pařížská výstava věnována.

Z Paříže, kde byl celý projekt zahájen, se výstava přemístí do Prahy, dalšími etapami jsou v příštím roce Ottawa, Toronto, Florencie a Řím a později Tokio, Berlín, Moskva, Jeruzalém a další města. Poslední etapou má být v roce 2023 nizozemský Naarden, kde je Komenský pochován.

V nizozemském Naardenu byla ve středu otevřena nová stálá výstava o českém mysliteli a pedagogovi Janu Amosovi Komenském. Expozice je v prostorách muzea, které je ve stejném areálu jako kaple s Komenského hrobem. Nahrazuje dosavadní výstavu, která byla v muzeu od jeho otevření v roce 1992. Starosta Naardenu Peter Rehwinkel dal při slavnostní ceremonii najevo naději, že výstava napomůže, aby byl Komenský stejně znám v Nizozemsku jako v České republice. Podle něj je Komenského odkaz relevantní i dnes v celé Evropě především důrazem na toleranci a na usmíření mezi různými kulturami a národy. Současně byla otevřena dočasná výstava obrazů o rodině de Geerů, kteří byli Komenského mecenáši v Holandsku a ve Švédsku a u nichž v exilu v Amsterodamu bydlel.

Bývalou kapli s hrobem "učitele národů" má Česká republika dlouhodobě pronajatu za symbolické jedno euro ročně. Od roku 1992 je v přilehlé nemovitosti muzeum, kde byla expozice o životě a díle Komenského, knihovna a prostor pro příležitostné výstavy. Podle šéfky českého centra v Haagu Dáši van der Horstové byla tato výstava, kterou připravila holandská strana, technicky i informačně překonaná. Nynější informační expozici připravilo muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě ve spolupráci se společností Praha Mystica. Výstava se na osmi panelech snaží chronologicky představit Komenského životní osudy a jeho působení jako pedagoga, filozofa a teologa. Doprovázejí ji texty v holandštině, angličtině a češtině. Muzeu hrozilo v roce 2003 uzavření, protože naardenská radnice nechtěla již platit jeho provoz. Po delších jednáních padlo rozhodnutí, že za provoz památníku bude platit český stát 84.500 eur ročně (asi 2,78 milionu korun).

Komenský (1592-1670) žil a pracoval od roku 1656 v Amsterdamu. Proč byl pochován v Naardenu, se však neví. Byl pohřben v kostele Valonské církve, ale hrob upadl v zapomenutí poté, co kostel byl v roce 1819 zrušen. Budova byla využívána jako skladiště, dílna, později se stala součástí vojenských kasáren.