Gustav Mahler
Gustav Mahler
Život
Mahlerův rodný dům v Kalištích
Gustav Mahler, hudební skladatel, dirigent a v neposlední řadě učitel, muž považovaný za jednoho největších rakouských symfoniků, pocházel z obce Kaliště na Vysočině, kde se také narodil 7. června 1860 do židovské německy mluvící rodiny. V roce 2010, tedy roce, kdy se slavilo 150. výročí jeho narození, byla v parku, který nese Mahlerovo jméno, slavnostně odhalena jeho socha, dokonce první ve střední Evropě.
Gustav Mahler
Mahler je označován též za českého skladatele, a to nejen vzhledem k místu narození, ale i vzhledem k inspiraci českou lidovou hudbou. Byl vychováván jihlavskými hudebníky, a tedy ovlivněn lidovou hudební kulturou tohoto kraje. Poměrně mlád, již ve dvaceti letech, nastoupil dirigentskou dráhu. Působil v následujících městech: Lublani, Olomouci, Praze, Lipsku, Hamburku, Budapešti, Vídni. Od roku 1908 byl kapelníkem Metropolitní opery v New Yorku, v roce 1909 také hudebním vedoucím newyorské Philharmonic Society. V New Yorku ovšem dirigoval i svůj poslední koncert, 21. února 1911. Tehdy byl již nemocen, nakonec se ukázalo, že se jedná o bakteriální onemocnění srdce. Zemřel ve Vídni 18. května 1911 ve věku nedožitých 51 let na sepsi v důsledku komplikací vyvolaných již zmíněnou chorobou.
Z Mahlerova života:
- Byl vegetariánem. Vegetariánství přičítal velký význam pro rozvoj své duše.
- Mnohdy musel čelit antisemitským výpadům, ale nejen to, dokonce jeho jmenování ředitelem ve Vídni bylo podmíněno přestupem na katolickou víru, což učinil, necítil se totiž být ortodoxním Židem.
- V roce 1902 se oženil s rakouskou spisovatelkou Almou Schindlerovou, ta proslula jako „můza“ předních umělců 1. poloviny 20. století.
Dílo
Mahler byl během svého života výrazným dirigentem, jako skladatel ovšem neslavil větší úspěchy. Kompozičně vycházel z pozdního romantismu, pro jeho dílo je charakteristická zjitřelá senzitivita a vnitřní svět protikladů. Jeho hudba je plná filosofických úvah, osciluje mezi melancholií a pesimismem. Pilířem jeho díla je 10 symfonií. Mahler je také autorem skladeb písňové formy. V několika symfoniích používá sólový zpěv a sbory. Rozšířil symfonickou hudební formu nejen co do počtu nástrojů, ale i co do rozsahu skladeb jako takových (až 6 vět).
Symfonie:
- Symfonie č. 1, D dur, zvaná nejprve „Symfonický poem“, později „Titan“, posléze bez názvu
- Symfonie č. 2, c moll, někdy nazývána „Vzkříšení“
- Symfonie č. 3, d moll
- Symfonie č. 4, G dur
- Symfonie č. 5, cis moll; konečná redakce této symfonie pro tisk byla v roce 1911 poslední Mahlerovou prací
- Symfonie č. 6, a moll
- Symfonie č. 7, e moll
- Symfonie č. 8, Es dur, též nazývána „Symfonie tisíců“
- Píseň o zemi, symfonie pro alt (baryton), tenor a orchestr; premiéra proběhla až posmrtně
- Symfonie č. 9, D dur; premiéra proběhla až posmrtně
- Symfonie č. 10, Fis dur, nedokončena; premiéra (pouze části Adagio a Purgatorio) proběhla až posmrtně
Mahlerův odkaz
- Gustav Mahler Festival,
tradice vznikla v roce 2000, kdy se v Kalištích konaly slavnosti u příležitosti 140. výročí Mahlerova narození a zároveň 130. výročí jeho prvního veřejného vystoupení;
- Mezinárodní společnost Gustava Mahlera, založena ve Vídni roku 1955, od roku 1966 uděluje medaile Gustava Mahlera;
- MAHLER 2000, od roku 1996 pečuje o odkaz Gustava Mahlera v České republice Společnost Gustava Mahlera MAHLER 2000, která dokonce obnovila jeho rodný dům v Kalištích a organizuje v Jihlavě a na Vysočině pravidelný festival Hudba tisíců;
- Expozice Mladý Gustav Mahler a Jihlava, roku 1994 byla otevřena pobočka Muzea Vysočina se stálou expozicí o Gustavu Mahlerovi;
